Policista Tomáš vychovává sám svého dvouletého syna Olivera. Jeho manželka Renata před více než rokem zemřela. S jejím odchodem se Tomáš bohužel ještě nesmířil. Kvůli synovi se Tomáš vrací z pronajatého pražského bytu do rodné vesnice, kde má rodinu, která mu s péčí o Olivera pomůže. Sám si tam opravuje starší domek po prarodičích a těší se, že v něm jeho syn navzdory osudu prožije šťastné dětství. Příběh přesně stvořený pro pomoc týmu Jak se staví sen. Premiéru dalšího dílu nové série Jak se staví sen – extra uvidíte v pondělí 2. března ve 21.35 na Primě a Jak se staví sen – tipy a triky ve 22.50 hodin na Primě.
Tomáš s Oliverem zatím bydlí v Praze, v bytě pronajatém od magistrátu. Rozhodl se ale se synem odejít zpátky do svého rodného kraje, kde má starý dům po prarodičích. Tomáš zde má navíc rodinu, která mu může pomoci s péčí o syna Olivera. Starší domek po prarodičích si začal opravovat sám a věří, že v něm odstartují nový život. Tomáš nemá po smrti manželky žádný důvod zůstávat v Praze. To, co se stalo, je pro něj pořád hodně čerstvé. Renata odešla před rokem. Byl to obrovský šok. Trápí ho, že nedostala šanci se s nemocí poprat. Jeho žena měla po absolvování banální gynekologické operace komplikace, ale doktoři nepřikládali jejím obtížím větší význam. Až po Tomášově naléhání provedli důkladnější vyšetření, při kterém manželce diagnostikovali zhoubný nádor. Manželka Renata zemřela v pouhých dvaatřiceti letech, a to od diagnózy do její smrti uběhl pouhý měsíc. Tomáš to vnímá jako velkou nespravedlnost.
Dům je hodně starý, je tam potřeba udělat nové rozvody. V domě žila do své nedávné smrti Tomášova babička. Teď tam jezdí Tomáš vždy po čtrnácti dnech na týden. Obleče se do montérek a pracuje na domě. Malého Olivera mu hlídá máma. Odstěhovat by se chtěli, až to bude v domě k bydlení a také podle stavu financí a toho, jak půjde Tomášovi práce na domě od ruky. Tomáš je teď na rodičovské dovolené, ale už si požádal o přeložení do místa budoucího bydliště. Tady to bude pro oba lepší. Tomáš chtěl začít předělávat obývák, kuchyň s jídelnou a ložnici a pak postupně pokračovat. Chtěl všechno dokončit před stěhováním. Má to vymyšleno tak, že by měl otevřený prostor mezi kuchyní a obývákem, ale už od dědy ví, že to nejde, protože zeď mezi pokoji je nosná. Dětský pokoj zatím realizovat nebude, a chtěl by ho udělat do budoucna v patře. Nechce, aby se přes dětský pokoj chodilo. Pokoje jsou v původním stavu s většinou nefungujících elektrických zásuvek a svítidel. Elektrika je ještě vedena v hliníku. I když se Tomášova babička o bydlení vždy velmi starala, vzhled a vybavení pokojů̊ už neodpovídá dnešní době. To vypadá na pořádné sousto, které nelze v tak krátkém čase zvládnout. Designéři musí posoudit, kolik toho je reálné stihnout, ale celé to určitě nepůjde. Tomáš nabízí, že ve vesnici je spousta šikovných řemeslníků, kteří by třeba mohli pomoci. Andrea s Markem mají pouhých pět dnů na to, aby ze starého domu po babičce vykouzlili útulný domov pro dva sympatické bojovníky.
A jak se na proměnu dívají designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný?
Hodnocení designérů: „Tato proměna byla hrozně příjemná. Dojemný a smutný příběh dvou osamělých kluků a jejich neskutečné rodiny, kterým prostě chcete pomoci, ať to stojí, co to stojí. Chvíli jsme přemýšleli, kam umístit pokojí pro malého Olivera, a tušili jsme, že nejlepším místem bude původní ložnice. To s sebou neslo hledání vhodné pozice průchodu z hlavní místnosti, který zde podle všeho v minulosti byl. Šlo o starý rodinný dům, postavený a porůznu rekonstruovaný převážně svépomocí, tedy neměli jsme tušení, jaká překvapení na nás čekají. Tušili jsme, že nám dají zabrat hodně křivé a popraskané stropy a stěny a také křivé podlahy. Dispozičně samozřejmě nebylo šťastné řešení ve stylu »průchoďák« mezi původním obývákem a ložnicí. Tenhle průchod jsme zrušili, a vytvořili tak pro Tomáše více využitelného prostoru. V obýváku jsme trochu řešili umístění pohovky, která nemohla být velká, a pomohlo nám řešení na míru. I proto jsme ji doplnili flexibilním křeslem.
Chtěli jsme svěží, světlý a lehce venkovský interiér. Takový, který bude maximálně pozitivní. Výchozím materiálem proto byly dekory dubu v rustikálnější podobě, v přírodním odstínu a s výraznější kresbou. Doplnili jsme ho o světle hnědou (cappuccino) na jídelním stole a kuchyňských dvířkách, zbytek už byl v bílé a světle šedé. V dětském pokoji nás inspirovalo krásné povlečení s motivem autíček, kde byla hezká kombinace okrové a modrozelené barvy. V kombinaci s dubem a černou je to myslíme sázka na jistotu. Zásadním prvkem se samozřejmě stala postel ve tvaru auta, což byl Oliverův sen. Udělali jsme ji větší (rozměr matrace 140 x 200 cm), aby mohl v začátcích v případě potřeby přespat i tatínek. A na druhé straně místnosti vznikl příjemný koutek s čalouněným sezením »ve skříni«. Ideální na čtení pohádek.“
Těšte se na unikátní proměnu nové série – bude zábavná, dojemná a plná praktických rad.
Jak se staví sen – tipy a triky – tentokrát nás čeká zařizování bytu či domu zejména u novostaveb. Poradíme, jak vybrat barvy, jaká podlaha je nejvhodnější, naučíme vás dobře zkombinovat barvy a doplňky, vybrat kvalitní osvětlení a přidáme spoustu dalších praktických rad. Pojďte si zařídit byt s našimi designéry.
V dalším dílu se těšte na to, jak chce dcera pomoci své mámě – půjde hlavně o kuchyň a koupelnu.
Foto: TV Prima
