Česká televize k 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu premiérově uvede výpravné čtyřdílné dokudrama Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů v režii Petra Nikolaeva. Kromě tohoto cyklu budou moci diváci sledovat také další tematicky zaměřené pořady spojené s oslavou tohoto významného výročí.
„Význam jubilea příchodu křesťanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje ve vysílání ČT podtrhuje skutečnost, že k němu televize vedle klasického pokrytí a přenosů, odvysílá čtyřdílný koprodukční seriál v žánru výpravného »dokudramatu«, který dosud znají diváci hlavně ze zahraniční provenience,“ říká ředitel programu ČT Milan Fridrich. „Dokudrama kombinuje dokumentární popisné a vysvětlující vyprávění s hranými scénami v historickém prostředí. Vedle poznání a faktů, je tak divák vtažen do děje i skrze emocionální zážitky a vyprávění dostává hloubku. Vstup na pole dokudramatu jde ruku v ruce s posilováním žánrové pestrosti programu ČT a nových forem vzdělávacích pořadů. V budoucnu na něj navážou další projekty,“ doplňuje.
Kromě čtyřdílného cyklu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů, který Česká televize vysílá od 29. června, vždy v sobotu ve 20 hodin na ČT2, bude do vysílání zařazena také Bohoslužba Pravoslavné církve k výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje, záznam slavnostního komponovaného večera u příležitosti oslav 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje z Mikulčic, slavnostní koncert Večer lidé dobré vůle – Velehrad 2013, velehradské příběhy z dob nesvobody s názvem Bazilika, přímý přenos slavnostní mše z Velehradu a dokumentární film s hranými prvky režiséra Otakára M. Schmidta Cyril a Metoděj – Dědictví otců a matek zachovej nám, Pane!
Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů. Čtyřdílná výpravná historická rekonstrukce Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů se snaží zachytit vše podstatné v životě slovanských věrozvěstů, a nejen to – příběh putování bratří z Konstantinopole přes Velkou Moravu až do Říma odráží kulturní, politické, náboženské i společenské rozmanitosti té doby a dává jedinečnou možnost poukázat na význam budování evropské integrity, solidarity a vzdělanosti.
Cyril a Metoděj se zasloužili o vznik prvního slovanského písma, o rozvoj slovanské kultury, o překlad Starého zákona a mnoha dalších křesťanských textů, o vytvoření nového právního řádu a položili základ moderní české státnosti. Zásadním způsobem ovlivnili historii všech slovanských národů, za což si vysloužili titul Patroni Evropy a Apoštolové Slovanů. V roce 2013 si nejen my, ale i celá Evropa připomínáme 1150. výročí jejich příchodu na Velkou Moravu.
„Cílem čtyřdílného dokudramatu je podat úplné informace o významném úseku našich dějin a o výjimečnosti postav apoštolů Cyrila a Metoděje, kteří nepochybně patří ke klíčovým osobnostem našich dějin a kultury,“ říká producent snímku Viktor Krištof ze společnosti Three Brothers. „Zároveň jsme chtěli vytvořit strhující obraz doby raného středověku v 9. století. V případech, kdy historie mlčí nebo je nejednoznačná nám to umožňuje právě formát dokudramatu,“ doplňuje.
Základní údaje
Stopáž: 4 x 52 minut
Režie: Petr Nikolaev, David Kočár (doku část)
Scénář: Miroslav Osčatka, Petr Hudský
Producent: Viktor Krištof
Zvuk: Miloš Sommer
Střih: Michal Cuc
Hudba: Jiří Pavlica, Jiří Chlumecký
Kamera: David Ployhar
Dramaturg: Jan Otčenášek
Vedoucí dramaturg centra hrané tvorby: Marča Arichteva
Manažer realizace hrané tvorby: Jaroslav Kučera
Producent: Three Brothers
Herecké obsazení
Roman Zach – Metoděj
Ondřej Novák – Cyril
Josef Abrhám – Fotios
Milan Bahůl – Rostislav
Vladimír Javorský – Žrec
Radka Fidlerová – Živena
Petr Borovec – Císař Michael III
Jan Jankovský – Svatopluk
Profily tvůrců
Petr Nikolaev
Narodil se 1. 5. 1957 v Praze a vystudoval gymnázium a později FAMU. Už během studií na sebe upozornil zejména snímky Schopen – odveden (1979) a Praga kaput regni (1980). Za své školní práce, jejichž nonkonformita a svobodomyslnost mu ve své době vynesly podmínečné vyloučení, získal Nikolaev vůbec prvního Maxima (cenu za nejlepší studentské cvičení) v historii fakulty. Po absolutoriu odešel do Francie, kde žil téměř devět let. Živil se zpočátku jako prodavač zmrzliny, lepič plakátů, malíř pokojů a hlídač dětí. Později režíroval vzdělávací pořady a učil na soukromé filmové škole ESRA (1988 – 1992). Od roku 1992 žije opět v Praze. Ve funkci pomocného režiséra pracoval na francouzských filmech, natáčených v České republice. V roce 1997 debutoval úspěšnou adaptací literárního bestselleru Michala Viewegha Báječná léta pod psa.
David Kočár
Režisér a scenárista David Kočár spolupracoval na televizních filmech Vlna, Boží duha, Comeback a Hodný chlapec. Jako pomocný režisér se dlouhodobě podílí také na zahraničních dokudramatech pro televize ZDF a ARTE.
Synopse jednotlivých dílů Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů
1. díl – Bratři ze Soluně
První část čtyřdílné historické rekonstrukce, mapuje dětství obou bratrů a počátky jejich podivuhodné cesty. Narozeni pod Olympem, ve druhém největším městě tehdejšího Řecka Soluni. Původně se jmenovali Konstantin a Michael, Cyril a Metoděj byla jejich pozdější řádová jména. Starší Michael odjel z domova do Konstantinopole jako první, na studia práv. Jeho posláním měla být státní správa, a tak se přes jeho touhu po řeholním životě také stalo. I mladší Konstantin, který vyspíval v mimořádnou osobnost své doby, byl po otcově smrti poslán do Konstantinopole a přijat ke dvoru císaře. Bylo překvapivé, jak rychle pronikl ke dvoru, jak hluboká byla jeho touha po vědění, jak brzy mu říkali filosofe. Jeho první velká a vítězná disputace u císařského dvora, týkající se svatých obrazů, překvapila svou mimořádnou úrovní. Konstantin uspěl i v diplomatickém jednání v Sýrii, ale sám toužil především po klidu pro svou duchovní práci a to u dvora nebylo jednoduché. Setkání obou bratrů v klášteře se stalo rozhodujícím momentem jejich dalšího života. Na další diplomatické výpravě spolu objevili vzácnou relikvii, ostatky svatého Klimenta, která pro ně bude mít v budoucnosti velký význam. Císař v Konstantinopoli však měl mít pro Konstantina ještě jeden rozhodující úkol. Kníže velké Moravy Rastislav, bojující o samostatnost, požádal Konstantinopol o pomoc. Bratři úkol přijali – a na jeho počátku byla nezbytnost připravit pro misi nebývalou věc: vlastní, úplně nové písmo pro Slovany, aby mohli číst knihy ve vlastním jazyce.
2. díl – Poselství
Kníže Rostislav požádal byzantského císaře Michaela II o křesťanskou misii na Moravu. Císař mu vyhověl a poslal své dva nejlepší muže – Konstantina a Metoděje. Odtud pochází název druhé části čtyřdílné výpravné historické rekonstrukce, zachycující příběh Cyrila a Metoděje – Poselství.
Bratři vytvořili slovanské písmo – Glagolici, založili na Veligradě školu a přeložili do staroslověnštiny výňatky z Evangelia, Žaltář a další texty, čímž položili samotný základ slovanského písemnictví. Zavedli na Moravě slovanský jazyk do bohoslužeb a během tří let tu vyučili řadu učedníků. Nebylo to snadné, přechod od starého náboženství k novému je vždy dlouhý a náročný proces – tak to chápal i kníže Rostislav. Rozpory s franskou, západní církví stále narůstaly. A komplikovaly se i vztahy mezi knížetem Rostislavem a mladším, ctižádostivým Svatoplukem.
Bratřím nebylo dopřáno své dílo nerušeně rozvíjet, doba byla bouřlivá. Východofrancký král Ludvík Němec neměl v úmyslu strpět ve svém sousedství mocný a svobodný stát Slovanů, neuznávající jeho svrchovanost. V roce 864 pokořil Moravského knížete Rostislava vojenskou silou. Donutil ho k poslušnosti a na Moravu se opět vrátili dříve vyhnaní bavorští kněží. Vše se mělo vrátit do starých pořádků.
3. díl – Neklidné časy
Třetí část historické rekonstrukce života a díla Cyrila a Metoděje nás přivádí do tíživé doby po porážce knížete Rostislava v roce 864. Myšlenky přinesené Cyrilem a Metodějem se střetávaly s tlakem bavorských kněží a aktivizovaly snahy jejich nepřátel. Bratři sice pokračovali ve svém díle, ale naráželi na stále silnější pokusy franckých kněží o jejich zastavení.
Návrat do Byzance, kde bratři hledali oporu, se vlivem politických událostí komplikoval. Slovanská liturgie měla mnoho nepřátel, ve vzduchu bylo obvinění z hereze. Zbývalo jen jediné: cesta do Říma, k hlavě všech křesťanů. A tady došlo k obratu, nový papež Hadrián II myšlenky Cyrila a Metoděje uznal – snad tomu napomohly i ostatky svatého Klimenta, které bratři přinesli do Říma. Konstantinova disputace před papežem slavila velké vítězství, i když on sám už byl zasažen smrtelnou nemocí. Stal se mnichem a žil už jen padesát dní. Konstantin, řádovým jménem Cyril, zemřel 14. února roku 869.
Metoděj stál před těžkým úkolem – musel se vrátit na Moravu sám. A nepřátelé slovanské liturgie měli jasný cíl – nesmí se na Moravu vrátit. Jako papežův apoštolský legát byl na cestě zpět na Moravu zajat a uvržen do vězení. Zradou ctižádostivého Svatopluka byl zajat i kníže Rostislav. I on byl uvržen do vězení a navíc oslepen. Zemřel neznámo kdy a kde.
4. díl – Odkaz
Nikdo si na něj nevzpomene – to byla největší touha nepřátel po Metodějově zajetí. A jak už se lidský osud překvapivě mění, zajat a uvězněn byl i Rostislavův zrádce Svatopluk. Jeho čin ho tedy neposunul k vládě nad Moravou, Ludvík se mu v podstatě vysmál. Moravu ovládla Ludvíkova markrabata, návrat latinských kněží byl velkolepý.
Jenomže Morava nové vládce nepřijala. Naopak, vítězila ve svém boji s franckým králem takovým způsobem, že bylo nutné k boji s ní povolat i zajatého Svatopluka, aby vedl coby schopný válečník francké voje. Svatopluk ovšem okamžitě opustil franské vojsko a postavil se do čela vojska moravského. A dál nad Franky vítězil.
V roce 873 konečně dopadl na krále Ludvíka papežův hněv. Arcibiskup Metoděj byl osvobozen ze svého zajetí a vrátil se na Moravu, kde mu Svatopluk svěřil správu nad kněžími i kostely. Moravané však všechny franské kněze nevyhnali, Svatoplukova expanzní politika byla složitější. Přes smířlivý Metodějův postoj problémy stále pokračovaly. Král Ludvík se nehodlal smířit s porážkou. Svatopluk však nad ním opět zvítězil a jeho mocenská expanze mířila ke stále větším cílům.
V takovém prostředí Metoděj, člověk ducha, nikoli zbraní, nebyl šťasten. Varoval, káral i trestal. Stával se obtížným – i Svatoplukovi.
Tehdy přišel na Moravu i český kníže Bořivoj a byl zde pokřtěn.
Intriky franských kněží neustávaly, opět se objevovalo obvinění z hereze a Metoděj opět musel do Říma, k hlavě veškerého křesťanstva. A opět zvítězil a byl potvrzen coby Moravský arcibiskup. Slovanský jazyk byl postaven na roveň latinskému.
Po návratu na Moravu se Metoděj dál plně věnoval obrovskému překladatelskému dílu. Dokončil ho – ale stálo ho to příliš mnoho sil. Jmenoval svého nástupce Gorazda a 6. dubna roku 885 zemřel ve věku 72 let.
Situace v Římě se však tou dobou otočila. Nový papež Štěpán souhlasil s postojem franských kněží a slovanskou liturgii definitivně zakázal. Metodějovi žáci byli vyhnáni, knihy spáleny. Dílo a odkaz však zůstal.
Foto: Česká televize
