Večerníček slaví padesátiny! To je událost, která si zaslouží velkou pozornost, protože na pohádkách Večerníčka již vyrostlo několik generací.
Předchůdce Večerníčku
Duchovním otcem Večerníčku byl dramaturg, surrealistický básník a malíř Milan Nápravník, který stál i u zrodu večerního cyklu pohádek Stříbrné zrcátko. Inspirací pro Stříbrné zrcátko byl rozhlasový pořad Hajaja.
Znělka
Kluka s očima jako hvězdy s čepičkou na hlavě, který sedí na houpacím koníkovi, v autíčku nebo cirkusové jednokolce, nakreslil v roce 1965 výtvarník Radek Pilař. Jeho postavičku režíroval Václav Bedřich, zatímco animace se ujal Antonín Bureš, dědeček herce Marka Vašuta. Hudbu ke znělce složil skladatel Ladislav Simon. Hlas Večerníčkovi propůjčil tehdy pětiletý Michal Citavý za honorář 75 korun. Příprava celé znělky trvala dva až tři měsíce.
První večerníček
Vůbec první pohádka Večerníčku se jmenovala Kluk a kometa. Byl to příběh o večerním setkání chlapce Petra s rozpustilou kometou, která se rozhodne pořídit si nový účes. Vysílala se 2. ledna 1965 a vyprávěla ji Štěpánka Haničincová. Kometě propůjčila svůj hlas Jiřina Bohdalová. Pohádka se tak stala vůbec prvním večerníčkem, ve kterém se její nezaměnitelný hlas objevil. Příběh režíroval Ludvík Ráža, výtvarníkem byl Radek Pilař a hudbu složil, stejně jako v případě znělky, Ladislav Simon.
První večerníček se znělkou
První pohádka Večerníčku, které předcházela znělka, se jmenovala O televizním strašidýlku. Vysílala se v září 1965. Režíroval ji opět Václav Bedřich. Šlo o kombinaci kreslené animace a fotografií, kdy se na zadní projekci už natočeného filmu v předním plánu animovaly fotografie malého kluka.
Večerníček na Slovensku
Krátké pohádky na dobrou noc se začaly vysílat stejně jako u nás. Od roku 1965 pravidelně každou neděli pod názvem Rozprávka na dobrú noc. Na Večerníček se ale přejmenovaly až v roce 1974. Od roku 1975 se vysílaly každý den a barevně. Znělka Večerníčku – příběh o dědečkovi s psíkem – se vysílá od roku 1977, nakreslil jej známý výtvarník a režisér Ladislav Čapek.
První hrané večerníčky
Mylně opakované tvrzení, že Krkonošské pohádky jsou jediným hraným večerníčkem, lze snadno vyvrátit. Hrané večerníčkovské pohádky se objevily už v prvních letech jeho existence, byly jimi například příběhy o robotu Emilovi či večerníčky O prapradědečkovi, vynálezci ze začátku 20. století, kterého hrál Waldemar Matuška. V hraných večerníčcích se vystřídalo velké množství herců, například v cyklech Andersenovy, Německé či Francouzské pohádky, kde vystupovaly přední herecké osobnosti včetně Miloše Nedbala, Vladimíra Menšíka nebo Heleny Růžičkové.
Večerníčky, které původně nebyly večerníčky
V rámci večerníčků byla odvysílána celá řada seriálů, které původně pro tento cyklus nevznikaly. Například večerníčky Povídání o pejskovi a kočičce, Potkali se u Kolína, první příběhy Krtečka, Mach a Šebestová nebo Pat a Mat byly původně krátkými animovanými filmy určenými pro promítání v kinech, a to jako předfilmy nebo součást filmových pásem pro děti. Loutkový seriál Hup a Hop byl zase v premiéře uveden v rámci nedělních Pohádkových dívánek a večerníčkem se stal až později.
Večerníčkovské postavy
Za dobu vysílání večerníčků se v nich objevila řada zajímavých postav – stěží najdeme profesi, která by v pohádkách na dobrou noc nebyla zastoupena. Seriál Já a můj pes byl dokonce přímo věnován povoláním, a to staropražským profesím.
Zvířátka ve večerníčcích
Stejně jako u profesí i u zvířat jen těžko najdeme taková, která by se ve večerníčcích neobjevila. K nejčastěji se vyskytujícím patří psi (Filipes, Škubánek, Štaflík a Špagetka, Fík, Flíček, Inspektor Fousek, Jonatán, strýček Fido atd.), kočky (kocour Luciáš, Kokeš, Mikeš, Nácíček), medvědi (Kubula), opice (Hup a Hop, Žofka), ale také delfíni, kozlové, krtci, žáby a nejrůznější šelmy.
Večerníček v zahraničí
Pravidelnou pohádku na dobrou noc mají také v Polsku, Německu, Maďarsku, Rusku, v německých kantonech Švýcarska, Austrálii, Singapuru, na Maltě, ve Spojených arabských emirátech, v Keni, Číně, Zimbabwe či Indonésii. V Maďarsku uvádí pohádky plyšový medvídek Tévé-Maci už od roku 1964. Nejprve si uklidí pokoj, potom si vyčistí zuby a nakonec si sedne do křesla a čeká na pohádku. Po ní vypne televizor a jde do postele, odkud popřeje dětem dobrou noc.
Nejoblíbenější večerníčky
Za padesát let vzniklo více než tři sta sedmdesát cyklů pohádek na dobrou noc. Z výsledků divácké ankety, kterou Česká televize uspořádala k šedesátému výročí televizního vysílání a do které se zapojilo přes sto tisíc hlasujících, vzešlo pořadí padesáti nejoblíbenějších večerníčků. Vůbec nejoblíbenějším se stala Krkonošská
pohádka, natočená již v roce 1974. Na druhém místě se umístil o rok mladší příběh O Krtkovi. Třetí příčku obsadili legendární Bob a Bobek – králíci z klobouku z roku
1979. Bramborovou medaili braly stejně staré příběhy o dvou kutilech – Pat a Mat.
Foto: Česká televize
