Česká televize podporuje boj proti rasovým a etnickým předsudkům. V neděli odvysílá první díl z cyklu dokumentů Národnost v pubertě, v němž čtyři mladé režisérky ukazují život menšin v České republice z trochu jiného úhlu. Mapují totiž život teenagerů jednotlivých menšin s jejich běžnými starostmi, jež se zas až tak moc neliší od životů jejich českých vrstevníků. Cyklus uvede na programu ČT2 tuto neděli situační dokumentární film Eriky Hníkové, který zachycuje dvě mladé vietnamské dívky z Chomutova v jejich každodenních životech. Následovat budou dokumenty režisérek Terezy Engelové, Rozálie Kohoutové a Lindy Kallistové Jablonské o životě mladých Romů, Ukrajinců a muslimů v České republice.
Česká televize také podpořila konferenci Rozmanitostí proti předsudkům aneb Problémy cizinců v ČR, která včera proběhla na půdě Senátu PČR. Organizátory konference byl Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR ve spolupráci s Velvyslanectvím USA v Praze a jejím hlavním tématem byla otázka, zda je Česko dvacet let po revoluci již dostatečně připraveno stát se etnicky a nábožensky různorodou společností. Kromě senátora Jaromíra Štětiny, velvyslance USA v ČR Normana Eisena, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové uvedl setkání i ředitel programu České televize Milan Fridrich.
„Úkolem veřejné služby, jakou je Česká televize, je bořit předsudky a uvádět na pravou míru polopravdy o tématech pro společnost citlivých. Zvláště poté, co i někteří politici v zemích EU začali zpochybňovat úspěšnost ideje multikulturalismu a soužití různých náboženských skupin v západním civilizačním okruhu v důsledku teroristických útoků a vzestupu extremismu a nacionalismu. Jakoby se zapomínalo, že vedle ekonomické prosperity měla Evropa vždy jako základní hodnotu toleranci a víru ve svobodu a fair play. Proto lákala v posledních dekádách mnoho lidí jako vysněné místo k životu. V podobné situaci je už jakožto člen EU nyní i Česká republika,“ říká Milan Fridrich a doplňuje: „I proto se ČT zapojila do projektu „Národnost v pubertě“ a nadále bude téma menšin zobrazovat v kontextu a maximální otevřenosti a pravdivosti. Lidé v globálním světě, jak dokazují čtyři dokumenty z tohoto cyklu, hledají své místo v české společnosti. Ta už není domovem pouze lidí se stejnou tradicí, kořeny a kulturními návyky, nýbrž stejnou globální společností jakou vidíme v Německu nebo Francii. Navzdory různosti národnostní nebo náboženské ale naši hrdinové z dokumentů nechtějí nic víc než stejnou šanci na štěstí a životní perspektivu ve svobodné zemi jako kdokoliv jiný.“
V průběhu konference byly promítnuty tři dokumenty z koprodukčního cyklu České televize Národnost v pubertě, který bude Česká televize vysílat v následujících týdnech. „Původní nápad natočit celý cyklus dokumentů byl kolegy Lukáše Lhoťana. Ten se s ním zúčastnil mezinárodní soutěže o grant organizace stipendistů amerického vládního programu,“ říká výkonná producentka a zároveň jedna z režisérek cyklu Národnost v pubertě Tereza Engelová a dodává: „Lukášova koncepce byla natočit krátké dokumenty, které by nabourávaly stereotypní vnímání menšin, a pak na to téma dělat debaty po celé České republice. Když grant získal, rozhodl se věnovat organizaci debat a mně svěřil kompletní realizaci celého televizního cyklu. Nápad, že všechny díly budou o teenagerech, jsme dostaly až společně s ostatními režisérkami a dramaturgem Martinem Marečkem až poté, kdy do projektu vstoupila Česká televize a z větší části jej zafinancovala.“
Cyklus dokumentů Národnost v pubertě tvoří čtyři díly
První díl s názvem Marii a Lili uvede Česká televize již tuto neděli v 17.25 hodin na ČT2. Situační dokumentární film Eriky Hníkové zachycuje dvě mladé vietnamské dívky z Chomutova v jejich každodenních životech, které se zas až tak moc neliší od životů jejich českých vrstevníků. Lili i Mari se narodily před osmnácti lety v Čechách a mluví plynně česky. Extrovertní vtipná Mari studuje s trojkami střední hotelovou školu, hádá se doma se svým pubertálním bratrem a musí poslouchat své rodiče, i když s nimi nesouhlasí. Introvertnější Lili nebaví škola, po vyučování musí pomáhat rodičům v obchodě a ještě nemůže mít kluka. Jejich společnou zábavou jsou taneční, kam se s velkou péčí chystají a kde zažije osobní drama jejich vietnamská kamarádka Lída. Mari i Lili natáčely sebe i své okolí na malé digitální kamery. Dostaneme se tak do vietnamských domácností například na Štědrý den, kdy Lili smaží řízky a dělá bramborový salát pro celou rozvětvenou vietnamskou rodinu.
Aňa, Lesha a Vania (20. 5. v 17.25 hodin na ČT2)
Ve filmu režisérky Lindy Kallistové Jablonské se představí tři vcelku normální, lehce pubertální, mladí lidé. Chodí do školy a na brigády, učí se, tancují, zpívají, zajdou do klubu nebo do „mekáče“. Občas ale z plynulé češtiny přejdou do ruštiny nebo ukrajinštiny. V Čechách jsou většinou zhruba deset let, na svůj „domov“ si moc nepamatují. Nezajímají je ruské volby, ani proces s Julijí Tymošenkovou, mnohem víc se orientují v české politické scéně. Doma opravují rodiče ve špatné výslovnosti českých slov a jednou za čas si »zaskypují« s babičkou z Kyjeva. Fakt, že jsou v Čechách stále cizinci, je pohání dopředu a sami se distancují od skupiny krajanů, co jezdí do Čech makat na stavbách. Oni chtějí v Česku zůstat, pracovat a mít rodinu. Rozhodně se ale neotočili ke své rodné zemi zády, někde uvnitř jsou pořád Ukrajinci respektive Rusy a vlastní kořeny jsou pro ně velice důležité. Tři mladí lidé stojí někde na půl cesty mezi dvěma národnostmi, ale nevypadá to, že by jim to moc vadilo.
Rihla (27. 5. v 17:25 na ČT2)
Rihla znamená v arabštině »cesta za poznáním«. Symbolicky na ni vykročili i tři muslimští hrdinové dokumentu Terezy Engelové. 13letá Nikola se po shlédnutí seriálu Tisíc a jedna noc rozhodla konvertovat k islámu. Líbí se jí řád a móda, které toto náboženství doprovázejí. Postupem času ale Nikola zjišťuje, že rozhodnutí stát se muslimkou může mít na její život závažnější dopad, než si původně dokázala představit. Dvacetiletá studentka dvou vysokých škol Nikola S. konvertovala na islám, když jí bylo šestnáct. Čtyři roky života věřící muslimky v ateistické, západní společnosti ji teď vedou k úvahám, nakolik jsou tyto dva světy slučitelné. Sedmnáctiletý Sahrab se naopak jako jediný v islámské společnosti narodil. Do České republiky přijel studovat před čtyřmi lety z Afghánistánu. Po překonání počátečního kulturního šoku Sahrab postupně řeší dilema. Může a chce vůbec zůstat tím, kým byl doma? Rihla ukazuje nejen jaké to je, být muslimem v české společnosti, ale také nastoluje otázku: Je islám slučitelný s životem v západní společnosti?
Jak byla Jitka chudá (3. 6. v 17.20 hodin na ČT2)
Roman, Jitka a Zdeněk jsou žáci IX.A, kteří bydlí na sídlišti Chanov. V devadesátých letech to bylo synonymum hrozivého romského ghetta. Roman, Jitka a Zdeněk, kteří přispívají do redakce školního časopisu a všichni tři chtějí pokračovat ve studiu na střední škole, napsali filmový scénář o chudé dívce Jitce. Jitčinou touhou je jít studovat střední školu, bohužel má velmi těžkou startovní pozici – její matka bere drogy. Roman, Jitka a Zdeněk problémy sídliště reflektují, nicméně nám ukazují, že špatné poměry na sídlišti Chanov se mění k lepšímu a že, jak sami říkají »nejsou všichni Romové takoví, jak se ukazuje v televizi«. Na základě vymyšleného scénáře a přispění žáků a učitelů ZŠ Chanov vznikl film o romských deváťácích, který spojuje hranou a dokumentární formu.
Foto: Česká televize
