Před třemi roky začal slovenský aktuální Slavík Richard Müller pomalu a nenápadně porušovat své předsevzetí, že už nikdy nebude vystupovat. Nejdřív na zkoušku objel pár letních festivalů a odezva byla taková, že znovu dostal chuť zpívat. Následovalo velké slovenské-české turné, poté nové řadové album Už a nyní se dokonce spojil s doktorem Ludským. Nový pracovní rok začali pro Richarda Müllera a jeho prvním letošním počinem je skladba, kterou složil pro nový slovenské původní seriál televize Joj Dr. Ludský.
„S Richardem jsme se setkali v nahrávacím studiu producentské trojice Graus-Kachút-Zubák a podívali se na úvodní díl. Pan Müller zareagoval veľmi rychle, pochopil pointu seriálu, hlavní postavu i směr a v průběhu měsíce nám dodal nejdřív ukázku a později i celou skladbu Dr.Ludský,“ uvedl šéf marketingu TV Joj Roman Neuschl. Richard Müller je autorom hudby i textu nové písničky. „Jsem velkým fanouškem původní slovenské tvorby a i mezi seriály mám své favority. Jsem přesvědčený, že se mezi ně zařadí i Dr. Ludský,“ dodal Müller. A podle něj není vyloučené, že se objeví i na jeho novém albu, které by mělo vyjít na podzim. My si s ním ovšem povídali o jeho poslední desce Už.
Co vás přimělo zase koncertovat, zpívat a skládat písničky?
Měl jsem v určitém období takové chmurné myšlenky a dospěl jsem k názoru, že hudba je záležitostí mladých a mladí by ji taky měli vytvářet. Měl jsem tak pocit, že se vytratila i má aktuálnost… Tohle všechno mě přimělo k prohlášení, že končím. Smluvně jsem měl ještě povinnosti na několik koncertů, a tam se ukázalo, že všechny ty mé úvahy jsou nesmyslné, a že nevycházely z reality, ale z mého velmi izolovaného pocitu. Publikum bylo fantastiké, zpívaly celé stadiony, byly tam tisíce lidí… V jednom případě dokonce desetitisíce diváků. To mě přimělo k tomu, že jsem si řekl: ,Aha, je to jiné, než si myslíš!ʻ Proto jsem se svým týmem připravil na konci roku 2009 velké turné v Čechách a na Slovensku. No a když už fungujeme, tak jsem si řekl, že by to možná chtělo i cédéčko.
Jak dlouho skladby pro album Už vznikaly?
Velmi rychle. Spolupracoval jsem s lidmi, se kterými jsem víceméně spolupracoval poprvé. Víceméně říkám proto, že jsem s nimi v minulosti udělal tak jednu písničku. To nepovažuju za nějakou zásadní spolupráci. Zdá se mi, že i oni měli velkou chuť se mnou dělat na desce. Nebyl to jen můj dojem, ale proběhlo to i slovně. Byla to pro ně velká změna oproti běžné práci, kdy se věnují hlavně reklamám a scénické hudbě. Elektronickou poštou mi posílali úryvky textů a hudby a nenašel jsem jediný, který bychom nerealizovali. Nakonec jediná písnička, která zůstala mimo, je titulní skladba z filmu Hodinu nevíš, a to jen kvůli tomu, že jsem měl pocit, že se tam nehodí.
Polovinu textů jste si napsal sám, druhou jste svěřil Vlado Krauszovi. Proč jste si vybral právě jeho?
Vlado Krasz je z Kežmarku. Působí velmi skromným a nenápadným dojmem. Je to pravdu člověk mimo drzý showbyznys. A je to znát a píše výborné věci. Jsem jeho oddaným fanouškem, protože už napsal texty pro několik slovenských interpretů a ty texty byly vždycky skvělé. Už v minulosti jsme spolu plánovali nějaký projekt, ale nakonec z něj sešlo. Teď nastala opačná situace, kdy on posílal texty a mě se ty texty líbily. Já jsem si napsal šest textů. Co se týká hudby, to všechno dělali moji spolupracovníci. Sice jsem se podílel na čtyřech skladbách, ale sám jsem si muziku napsal jen k jedné.
Dal jste Vladovi otextovat skladby, na které vás nenapadly texty?
Přiznám se, že se mi poměrně těžko textuje na hotovou hudbu. Tak jsem nepracoval ani v minulosti. Když jsme ještě dělali s Jaro Filipem, tak byl vždycky nejdřív text. On byl schopný zhudebnit cokoliv. V případě alba Už se v několika případech stalo, že jsem si sám otextoval hudbu a upřímně se přiznám, že to v budoucnosti nebudu dělat. Omezení je samozřejmě menší, když vzniká melodie bez textu. Můžeš s ní dělat, co chceš. V momentě, když jdeš skládat melodii na hotový text, tak se musíš podřídit tomu, co vidíš. V budoucnosti bych jen velmi nerad přistoupil ke spolupráci sám ze sebou, že bych si na hotovou hudbu psal texty.
Máte nějaký skladatelský nebo textařský rituál, aby k vám příšly ty správné nápady?
Nedovedu si dost dobře představi situaci, kdy si řeknu: ,teď půjdu něco napsat!ʻ Většinou je to tak, že někde sedím a napadne mě text. Když jsem doma ve společnosti kytary, tak sem tam přijde nějaká melodie. Vždycky je to věc náhody, a potom poměrně rychle zrealizovaná. Mám z toho upřímnou radost, protože jiní tvůrci se často dlouho trápí… Je mi jich líto. Když je to úplně hotové, tak mám neuvěřitelné blažený pocit, když si to poslouchám a i na druhý, čtvrtý, pátý pokus se mi pořád zdá, že je to dobré. Ten pocit je skvělý!
Foto: Sony Music / Milan Krupčík
