Stále známější módní návrhář Milan Pokorný se zabývá dámskou i pánskou módou. Jak klasicky zpracovanou krejčovskou zakázkou, tak originálními přehlídkovými modely. Jeho značka Studio Pokorny píše již patnáct let své historie. Rodák ze Zlína, jenž už řadu let působí v Praze, je vyhledávaný pro svůj smysl pro detail a kvalitní zpracování.
Kdy vás začala zajímat móda jako taková?
Jsem původně vyučený v úplně jiném oboru. Táta byl stavař a ode mě se očekávalo, že půjdu v jeho šlépějích, takže jsem začal studovat Střední školu strojírenskou. Nicméně – když před více než dvaceti lety jezdil táta pracovně do světa, vozil zejména z Německa módní časopisy. Zhlédl jsem se v nich natolik, že jsem chtěl vlastníma rukama zrealizovat to, co jsem v nich viděl. Bylo mi přibližně šestnáct let, tehdy v Česku ještě té módní inspirace nebylo tolik.
A jak jste s tou touhou naložil?
Bavilo mě šít si sám na sebe oblečení. Záhy jsem se rozhodl, že změním profesi.
Kam jste tedy přešel?
Začal jsem studovat Střední průmyslovou školu oděvní. V té době jsem se spřátelil s ředitelkou školy, a ta mi domluvila práci v krejčovské dílně ve Zlíně, kde jsem se jako pánský krejčí poprvé setkal se zakázkovým šitím pánských obleků.
Tam jste vydržel jak dlouho?
Asi rok. Potom jsem dostal chuť poznávat svět. Jezdil jsem do Brna a do Prahy – například za kamarádkami, na které jsem šil. Poznal jsem spoustu zajímavých lidí a začal se víc přibližovat světu módy. Nakonec jsem se přestěhoval do Prahy.
Jaké byly vaše začátky v hlavním městě?
Nejprve jsem přijal místo v menší krejčovské firmě a posléze jsem působil jako poradce pro zastoupení francouzského módního domu Barhel. Postupem času jsem navazoval nové kontakty, takže jsem se po několika měsících osamostatnil. Začal jsem navrhovat a šít doma, vytvářel jsem si vlastní klientelu… Asi po roce, když jsem měl už opravdu hodně práce, jsem si otevřel první vlastní dílnu v Jungmannově ulici.
Po několika stěhováních jste zakotvil v Krakovské ulici číslo 18, tedy jen pár metrů od Václavského náměstí, kde působíte dodnes. Když k vám do studia zavítá potencionální zákazník, co všechno mu můžete nabídnout?
Nabídka je poměrně rozsáhlá, věnujeme se jak dámskému, tak i pánskému zakázkovému šití. Především se snažíme vyjít vstříc požadavkům našich klientů. Když například dorazí pán v produktivním věku a bude chtít oblek na míru, je pro mě prvořadé, aby byl oděv precizně zpracovaný a aby byl ušitý z kvalitních látek, které dovážím z Německa a z Itálie. Těm, kteří tápou, samozřejmě rád poradím.
Co lidé žádají nejčastěji?
To se takto nedá říct, spíše záleží na konkrétním období. Nejvíce šijeme svatební šaty, pánské obleky a také byznys módu.
Účastníte se i módních přehlídek?
Ano, několikrát jsem se účastnil soutěže Svatební šaty roku, což bylo velmi plodné. Za modelku mi šla mimo jiných i Gabriela Partyšová. Dále jsem měl například autorskou přehlídku v arcibiskupském sále kroměřížského zámku. Často spolupracujeme s reklamními agenturami na různých promo akcích.
Jak se podle vás v současnosti obléká český národ?
Myslím, že je to čím dál tím lepší. Přísun světové módy do Česka je mnohem větší než dříve, i lidé jsou podstatně odvážnější. A já jim eventuálně trochu té odvahy dodám. I ze šedé a černé barvy, které byly vždycky označovány za konzervativní a nezajímavé, se dají vytvořit úžasné modely.
K vaším zákazníkům patří i celebrity. Se kterými jste byl dosud v kontaktu nejčastěji?
Vážím si všech klientů a nemám ve zvyku je rozdělovat na celebrity a běžné zákazníky. Svého času jsem však hodně spolupracoval s Halinou Pawlowskou, nedávno u nás byla dcera zpěvačky Báry Basikové…
Je Halina Pawlowská hodně náročná zákaznice?
Je to velmi sympatická dáma a pokaždé se s ní skvěle spolupracovalo. Určitě nemá ve zvyku tvrdohlavě trvat na svém názoru. Bylo mi potěšením být s ní v kontaktu.
Je o krejčovskou zakázku pořád stejný zájem jako před lety?
Rozhodně se to nedá srovnat s prvorepublikovým obdobím, kdy to bylo jakousi prestiží. Ale například momentální situace je podstatně lepší než třeba před deseti lety. Mnohem více zákazníků chce mít originální, na míru šité oblečení.
Může se vaše studio pochlubit nějakou specialitou, kterou běžně nenabízejí jiné salony?
Častokrát se mi stalo, že k nám přišli zákazníci, které jinde odmítli s tím, že není v možnostech salonu vyhovět jejich přání. Já osobně si myslím, že na to spíš neměli odvahu. Nebojím se experimentovat. Navrhujeme a vyrábíme například i bytový textil do rezidenčních apartmánů, anebo vybavení a oblečení pro hotely. Rovněž šijeme kostýmy pro taneční skupiny.
Máte nějaký nesplněný profesní sen?
Moc se mi líbí móda, kterou se prezentuje anglická královská rodina. Proto by se mi zamlouvala obdobná zakázka, ideálně pro nějakou aristokratickou rodinu.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
V roce 2001 jsem zrealizoval kostýmy pro divadelní představení Othello 21. A před půl rokem jsem spolupracoval s americkou produkcí na velkofilmu, který se částečně natáčel i v České republice. Moc mě potěšilo, že si mě produkce sama vyhledala, jednalo se o dost rozsáhlou práci. Víc o tom bohužel zatím prozradit nemohu.
Spolupracoval jste někdy s kolegy, kteří jsou v oboru známí?
Když jsem přišel do Prahy a začínal jsem pracovat sám na sebe, spolupracoval jsem s Taťánou Kovaříkovou. V poslední době hodně spolupracuji s Ivanou Mentlovou.
V jakém oblečení se vy osobně nejlépe cítíte?
Určitě v klasickém obleku a košili, vždycky mi byla blízká elegantní móda. I když v současnosti svůj styl trošku uvolňuji. V pátek a o víkendu si častokrát obleču kapsáče a mikinu a cítím se v tom fajn.
Foto: www.studiopokorny.com
