Každá rodina má svoje tajemství. Láska, peníze, vražda. Premiéra dobového seriálu České televize První republika se blíží. Praha – Podolí, říjen 1918 a Terron, Francie, jedno z posledních bojišť první světové války. Vladimír, hlavní hrdina seriálu, obě tak vzdálená místa spojí. V centru dění jsou pestré osudy rozvětvené rodiny Valentových, která zbohatla na válečných zakázkách a stěhuje se z venkova do Prahy, do Podolí. V této části Prahy jsou zatím jen louky, pár starých továrních komínů a poválečná chudoba. Podnikaví Valentovi však Podolí změní. Ovšem ne sami a ne lehce. V jejich rodině panuje rivalita mezi bratry. Je zde tajemství, které s sebou nese pátrání po staré předválečné vraždě, a postavy prožívají také své osudové lásky. Markéta Plánková hraje Kláru Valentovou-Léblovou, která je osudovou ženou a dcerou bohatého továrníka Lébla potýkající se s rodinnou historií. Její silný smysl pro povinnost ji mnohdy brání dělat to, co by v životě opravdu chtěla. Její osobnost je silně ukotvena v tradičním světě konzervativních hodnot.
Co se vám vybaví jako první, když se řekne první republika?
Můj pohled na dobu první republiky je – podobně jako asi u většiny z nás – ovlivněn archivními záběry, které skvěle prezentoval Karel Čáslavský v cyklu Hledání ztraceného času. Takže mi okamžitě naskočí Masaryk na koni. A samozřejmě celá plejáda dokonalých herců, Oldřich Nový, Adina Mandlová, Nataša Gollová…
Období první republiky je mnohdy idealizovanou dobou. Myslíte si, že seriál, který právě natáčíte, může toto vnímání změnit a tuto dobu ukázat více realisticky?
Přiznám se, že to nedokážu v této fázi natáčení posoudit. Četla jsem sice scénáře k první sérii, ale finální výsledek strašně moc záleží na režijním pojetí. My herci jsme – v dobrém slova smyslu – jen kamínky v obrovské mozaice. A jak bude celý obraz působit, na to si musíme počkat. Ale soudě dle scénáře – věřím, že První republika bude působit velmi plasticky a realisticky.
Mohla byste v několika větách popsat svoji postavu a její charakter?
Klára Valentová není jednoduchá postava. Potýká se s rodinnou minulostí, zároveň je osudovou ženou obou bratrů, je ukotvená v tradičních hodnotách, je výborná máma. Je to vášnivá žena, ale snaží se svoje city potlačovat a skrývat. Někdy něco jiného říká a něco jiného si myslí. Což ale v té době u žen bylo běžné. Na druhou stranu to není žádná domácí puťka, touží odhalit tajemství smrti svých rodičů a najít tu pravou lásku…
Jaká je vaše oblíbená historická osobnost z období první republiky?
Z umělců, vedle už vzpomenutých herců, bych ještě přidala malíře Emila Fillu, režiséry Karla Lamače a Martina Friče, nebo bratry Čapkovi. Vůbec celá parta Pátečníků musela být fajn.
Jakým způsobem jste přistoupila ke ztvárnění svého charakteru? Hledala jste například inspiraci u prvorepublikových filmů nebo divadla?
Filmové herectví za první republiky mělo přeci jen výrazovými prostředky a celkovým pojetím blíže k herectví divadelnímu. Pokud nechceme působit nechtěně parodicky, nemůžeme napodobovat ducha prvorepublikových filmů. Ale samozřejmě určitým vodítkem dobové filmy a dokumenty jsou.
Jaké jsou zatím vaše pocity z toho, že se podílíte na natáčení velkého dobového historického seriálu?
Jsem vděčná za příležitost zahrát si v takovém projektu. Tak trochu se mi splnil sen. Jako mladá jsem hltala seriály typu Sňatky z rozumu a tajně snila o tom, že jednou, až vyrostu, budu v něčem podobném hrát. A pak že se sny neplní!
Co pro vás zatím bylo během natáčení První republiky nejtěžší?
Klára je velmi emotivní osobnost. Když hraju postavu, která je na dně, často si nedokážu držet dostatečný odstup a bolest si chvíli nesu sebou i do civilního života. Ale lepší se to.
Sága První republika mapuje atmosféru první republiky od r. 1918 do r. 1945
Pár dní před koncem první světové války stěhuje zámožný statkář Alois Valenta svou rodinu ze statku ve vesnici nedaleko Prahy blíž k městu. Na předměstí, které má, jak doufá, slibnou budoucnost. Vydělal na potravinových dodávkách rakouské armádě, a tak mohl koupit na břehu Vltavy v Podolí rozsáhlé louky a zrekonstruovat rodinnou vilu. Ta je dědictvím jeho snachy, patřila textilnímu továrníkovi Léblovi, o kterém panuje obecné mínění, že utekl se ženou v roce 1910 do Ameriky, protože zdefraudoval peníze z důchodového fondu svých zaměstnanců. Jen někteří z našich hrdinů vědí, že manželé Léblovi se stali obětí brutální vraždy, jejíž temné tajemství dřímá už pod prvními díly seriálu a pátrání po pachateli starého zločinu se později stane jedním z hnacích motorů příběhu.
Další linkou je velký milostný příběh dvou bratrů a jedné ženy. Klára Valentová, manželka Aloisova nejstaršího syna Jaroslava, je rozená Léblová a v roce údajné otcovy defraudace byla zamilovaná do Vladimíra, mladšího Jaroslavova bratra. I on ji vřele miloval, ale nepříznivý osud a zmizení rodičů způsobil, že Klára si vzala Jaroslava a Vladimír utekl na osm let do ciziny. Vrátí se v roce 1918 po vzniku Československé republiky jako francouzský legionář, odpoutá se od rodinné tradice a založí si módní salon.
Třetím pilířem vyprávění je portrét rodiny Valentových. Rodinný život Valentových připomíná ve své podstatě, i přes pohnuté okolnosti, obraz rodiny, jak ji známe z vlastní zkušenosti a z dnešních dnů, protože některé životní zákony se nemění.
Alois Valenta je konzervativně založený člověk, jemuž je rodina nade vše. Členové rodiny jsou Aloisova žena, jeho nejmladší syn a příslušník zlaté mládeže Freddy, jeho dvě snachy Klára a Vladimírova žena Magdaléna, Klářin bratr Kryštof, který u rodiny Valentů žije po zmizení Léblových, dvě malé vnučky Eliška a Irena, jejichž role přinášejí do příběhu zářící dětský vtip, dvě věrné služky, starší Antonie a mladá Jarka; a k rodině patří také rodinný přítel a právník, doktor Benoni.
Čtvrtým významným prvkem, na němž je sága založena, je doba, v níž se příběh odehrává. Doba, kde se lámala epocha, kdy pokojnou secesi, předválečný fin de siécle, vystřídal nástup moderny, průmyslového rozmachu, v našich poměrech vznik a nejprve první roky mladé Československé republiky. Krátily se sukně, ženské vlasy, čas mužského patriarchátu a i čas starosvětského sociálního smíru. Nebylo lehké v tomto poválečném čase změn obstát, ale bylo to krásné a plné nadějí.
Obsazení:
Alois Valenta – Jan Vlasák
Hedvika Valentová – Jana Štěpánková
Klára Valentová-Léblová – Markéta Plánková
Vladimír Valenta – Ján Koleník
Jaroslav Valenta – Jiří Vyorálek
Theodor Goldberg – Radek Holub
Kryštof Lébl – Viktor Dvořák
Fredy Valenta – Robert Urban
Benoni – Pavel Kříž
Eliška – dcera Kláry – Michaela Procházková
Irena – dcera Kláry – Kristýna Hocková
služebná Antonie – Taťána Medvecká
služebná Jarka Kovářová – Michaela Maurerová
Karel Škvor – Tomáš Topfer
Božena Škvorová – Zdena Studénková
Magdalena Škvorová – Veronika Nová
Ludmila Léblová – Veronika Freimanová
Jakub Lébl – Jan Hrušínský
Vacek – Martin Sitta
Apolenka Toufarová – Vladimíra Havlíčková
Vojta Toufar – Filip Antonio
Toufarová Anna – Gabriela Míčová
Toufar Josef – Luboš Veselý
Golda – Vlastina Svátková
Bobina – Irena Kristeková
Klouda Martin – Pavel Batěk
inspektor Mlčoch – Svatopluk Skopal
Ministerský rada – Zdeněk Maryška
Viktor Jareš – Milan Němec
Lea Salomonová – Marika Šoposká
Narcis Bláha – Matěj Anděl
Rudolf Toman – Petr Vondráček
doktor Leskovec – Otmar Brancuzský
Bedřich Vacek – Martin Kubačák
Karel Toman – Vladislav Beneš
Leopold Klíma – Igor Bareš
Foto: Česká televize
