U příležitosti vydání alba Musica da camera, které nahrál soubor Collegium Marianum, si povídáme s jeho uměleckou vedoucí a dramaturgyní Janou Semerádovou…
Na novém titulu Musici da camera z edice »Hudba Prahy 18. století« jste nahrála party pro příčnou flétnu a zároveň vedla soubor Collegium Marianum. Co to pro vás znamenalo?
Zkoušky i natáčení se nesly ve skvělé atmosféře. V případě skladeb psaných pro komorní seskupení je nejdůležitější, aby se potkali muzikanti, kteří se znají a cítí hudbu stejně. Jádro souboru Collegium Marianum je toho příkladem. Lenka Torgersen, Vojtěch Semerád, Hana Fleková, Jan Krejča a Sebastian Knebel, jsou na sebe už tak zvyklí, že někdy není třeba slov k vyjádření interpretačního záměru, hudební dialog funguje jako nejlepší a nejrychlejší dorozumívací prostředek. Toto tvůrčí prostředí mi dává mnoho svobody a inspirace, jak při hře mých partů, tak při vedení souboru.
S noblesou a spontánní muzikalitou souboru Collegium Marianum se na nahrávce pojí pulsující temperament přizvaného fenomenálního fagotisty Sergia Azzoliniho. Jaká byla spolupráce s tímto významným italským muzikantem?
Se Sergiem spolupracujeme již několik let, a musím přiznat, že je to vždy nesmírně obohacující. Zároveň to vyžaduje velkou připravenost a vysokou úroveň hráčů. Pracuje se tvrdě, dlouho, někdy do noci, ale tato detailní práce je pak znát. Se Sergiem se nenudíme a odkrývání nově objevených hudebních skvostů barokní Prahy s ním dostává nový rozměr a propojuje nás s Itálií, tak jako v době Morzinovy kapely.
Na albu je také skladba Antonia Vivaldiho. Jaký je váš vztah k tomuto, asi u široké veřejnosti nejoblíbenějšímu, skladateli barokní hudby?
Italská kultura a zvláště benátští skladatelé byli velkým vzorem českým hudebníkům a inspirací pro hudbymilovnou šlechtu jako byl hrabě Morzin. Antonia Vivaldiho najal dokonce jako svého dvorního skladatele »in Italia« a nechal si od něj posílat koncerty (známé Čtvero ročních dob dedikoval Vivaldi právě Morzinovy). Vivaldiho pojil s Prahou též operní impresário Antonio Denzi, který zde provedl několik jeho oper. Na nahrávce uslyšíme půvabné trio s loutnou napsané pro hraběte Vrtbu, který patřil mezi zručné loutnisty. Trio je napsané na českém papíru. A kdyby domněnky o Vivaldiho údajné návštěvě Prahy na sklonku roku 30. let 18. století byly nepotvrzené, jeho hudba nám stejně jako tehdy bude ladit s pražskými domy a paláci, skoro jako kdyby byla napsaná v jejich zdech.
Album Musici da camera představuje esprit a noblesu hudby, jež rozeznívala pražské barokní paláce. Myslíte, že tehdejší posluchači měli dobrý vkus?
Rozhlédněme se kolem sebe. V historickém centru Prahy, pokud tedy zrovna nenarazíte na špatně obnovenou památku, nás obklopuje samá krása a důmyslná architektura se snoubí s půvabem nahodile seskupených domů. Přesně jako »sfumatura« v obrazech, které vytváří v našem vnímání Vivaldiho, ale též Jiránkova, Postelova a Reichenauerova hudba. Dnes jim můžeme jen závidět, že vkus byl něco naprosto přirozeného. Ale z reakcí posluchačů, kteří chodí na naše koncerty nebo si pouští naše nahrávky, lze usoudit, že i přes stovky let dělících nás od hudby znějící barokní Prahou jsme si »dobrý« vkus vzít nenechali.
Kdo je Jana Semerádová?
Flétnistka Jana Semerádová je absolventkou Pražské konzervatoře, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Teorie a provozovací praxe staré hudby) a Královské konzervatoře v Den Haagu (ve třídě Wilberta Hazelzeta). Je laureátkou mezinárodních soutěží v Magdeburku a Mnichově. Jana Semerádová je uměleckou vedoucí souboru Collegium Marianum, dramaturgem koncertního cyklu Barokní podvečery a mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Věnuje se intenzivní badatelské činnosti v českých a zahraničních archivech a studiu barokní gestiky, deklamace a tance.
Své nevšední dramaturgie nezřídka staví na propojení hudebního a dramatického umění, které ráda zasazuje do autentického prostředí pražských barokních sálů. Pod jejím vedením Collegium Marianum každoročně uvádí několik novodobých premiér. Na svém kontě má řadu CD, nahrávky se souborem Collegium Marianum jsou výrazně zastoupené v úspěšné řadě »Hudba Prahy 18. století« u vydavatelství Supraphon. Pravidelně též nahrává pro Českou televizi a Český rozhlas.
Jako sólistka vystupuje na významných evropských pódiích (např. Bachfest Leipzig, Mitte Europa, Musikfestspiele Potsdam, Centre de Musique Baroque de Versailles, Festival de Sablé, Innsbrucker Festwochen, Pražské jaro, Tage Alter Musik Regensburg, Vantaa Baroque, Konzerthaus ve Vídni a Berlíně, Palau de Música Barcelona) a pravidelně účinkuje se soubory Akademie für Alte Musik Berlin, Wrocławska Orkiestra Barokowa, Batzdorfer Hofkapelle, Ars Antiqua Austria nebo modern_times1800. Jana Semerádová vyučuje hru na barokní příčnou flétnu na Univerzitě Karlově v Praze (obor Historická hudební praxe) a vede interpretační kurzy.
Foto: Supraphon
