Ján Koleník: Trpím jazykovou schizofrenií

Každá rodina má svoje tajemství. Láska, peníze, vražda. Premiéra dobového seriálu České televize První republika se blíží. Praha – Podolí, říjen 1918 a Terron, Francie, jedno z posledních bojišť první světové války. Vladimír, hlavní hrdina seriálu, obě tak vzdálená místa spojí. V centru dění jsou pestré osudy rozvětvené rodiny Valentových, která zbohatla na válečných zakázkách a stěhuje se z venkova do Prahy, do Podolí. V této části Prahy jsou zatím jen louky, pár starých továrních komínů a poválečná chudoba. Podnikaví Valentovi však Podolí změní. Ovšem ne sami a ne lehce. V jejich rodině panuje rivalita mezi bratry. Je zde tajemství, které s sebou nese pátrání po staré předválečné vraždě, a postavy prožívají také své osudové lásky. Ján Koleník hraje Vladimíra Valentu, majitele módního salonu, legionáře a detektiva amatéra, který touží po nezávislosti a seberealizaci. Romantický hrdina, který umí být tvrdý i něžný, je prototypem čestného, odvážného a nekompromisního člověka řídícího se vždy svým citem.


Co se vám vybaví jako první, když se řekne první republika?
Především tolik diskutovaná společná československá historie.

Období první republiky je mnohdy idealizovanou dobou. Myslíte si, že seriál, který právě natáčíte, může toto vnímání změnit a tuto dobu ukázat více realisticky?
Nevím, jestli je tohle právě jeho úkol. A kdyby byl, byl by o to těžší, že seriál popisuje dobu, která je současné generaci velmi vzdálená. My ale hrajeme především silný melodramatický příběh. Na druhé straně si myslím, že jak obsazení, tak způsob, jakým se to snažíme zahrát, je asi způsob, který je realistický, srozumitelný a není to jen nějaký výjev z dávné doby. Myslím, že seriál dobu nehodnotí. On ji využívá jako bohatou atraktivní kulisu.

Mohl byste v několika větách popsat svoji postavu a její charakter?
Myslím, že základní racionální rovina mé postavy a jejího vztahu k ostatním určuje, že se jedná o kladnou postavu. A to je pro mě trochu protiúkol, protože na Slovensku jsem doposud hrál pouze ne celkem charakterově čisté postavy, hlavně tedy v seriálech. Neříkám, že by se mi postava Vladimíra Valenty hrála těžko, protože teď můžu čerpat v mnohém ze sebe. Vladimír má v příběhu velký úkol očistit své jméno a taky velký citový problém. Někdy se vrhá do věcí příliš zhurta, ale alespoň není neakční.

Jaká je vaše oblíbená historická osobnost z období první republiky?
Milan Rastislav Štefánik a Tomáš Garrigue Masaryk.

Jakým způsobem jste přistoupil ke ztvárnění svého charakteru? Hledal jste například inspiraci u prvorepublikových filmů nebo divadla?
Viděl jsem spoustu filmů z tohoto období, a co mne nejvíce zajímá je, jak se lidi k sobě chovali, jak vystupovali. Dámy byly dámy, muži gentlemani. Mělo to svou úroveň a eleganci. To jsou věci, na které dbáme. Myslím si, že je to v dnešní době zapotřebí.

Jaké jsou zatím vaše pocity z toho, že se podílíte na natáčení velkého dobového historického seriálu? Liší se nějak způsob natáčení První republiky od toho, co jste doposud točil?
Určitě, na Slovensku jsem angažován v jednom denním seriálu, který točíme už čtyři roky, ale hrál jsem i v seriálu, který měl »jen« dvanáct dílů, takže podobný systém skoro filmového typu natáčení, jako u První republiky, jsem zažil. Tady jsou ale podmínky mnohem složitější kvůli dobovým reáliím, davovým scénám. Jsem nadšený z českých měst, které jsou krásné a zachovalé, jako taky budovy a všechno to kulturní bohatství, které tady máte, a ve kterém můžeme natáčet. Strašně mě to baví a je pro mě obrovská zkušenost, že jde o dobový seriál, že si můžu vyzkoušet jízdu na koni, v historických automobilech, to je pro herce vždycky přidaná hodnota.

Co pro vás zatím bylo během natáčení První republiky nejtěžší?
Největším oříškem je pro mě asi čeština. Jak se jen dá, snažím se mluvit česky. Na Slovensku v divadle se musím zase přeprogramovat do mateřštiny, takže teď trpím tak trochu jazykovou schizofrenií.

Sága První republika mapuje atmosféru první republiky od r. 1918 do r. 1945

Pár dní před koncem první světové války stěhuje zámožný statkář Alois Valenta svou rodinu ze statku ve vesnici nedaleko Prahy blíž k městu. Na předměstí, které má, jak doufá, slibnou budoucnost. Vydělal na potravinových dodávkách rakouské armádě, a tak mohl koupit na břehu Vltavy v Podolí rozsáhlé louky a zrekonstruovat rodinnou vilu. Ta je dědictvím jeho snachy, patřila textilnímu továrníkovi Léblovi, o kterém panuje obecné mínění, že utekl se ženou v roce 1910 do Ameriky, protože zdefraudoval peníze z důchodového fondu svých zaměstnanců. Jen někteří z našich hrdinů vědí, že manželé Léblovi se stali obětí brutální vraždy, jejíž temné tajemství dřímá už pod prvními díly seriálu a pátrání po pachateli starého zločinu se později stane jedním z hnacích motorů příběhu.
Další linkou je velký milostný příběh dvou bratrů a jedné ženy. Klára Valentová, manželka Aloisova nejstaršího syna Jaroslava, je rozená Léblová a v roce údajné otcovy defraudace byla zamilovaná do Vladimíra, mladšího Jaroslavova bratra. I on ji vřele miloval, ale nepříznivý osud a zmizení rodičů způsobil, že Klára si vzala Jaroslava a Vladimír utekl na osm let do ciziny. Vrátí se v roce 1918 po vzniku Československé republiky jako francouzský legionář, odpoutá se od rodinné tradice a založí si módní salon.
Třetím pilířem vyprávění je portrét rodiny Valentových. Rodinný život Valentových připomíná ve své podstatě, i přes pohnuté okolnosti, obraz rodiny, jak ji známe z vlastní zkušenosti a z dnešních dnů, protože některé životní zákony se nemění.


Alois Valenta je konzervativně založený člověk, jemuž je rodina nade vše. Členové rodiny jsou Aloisova žena, jeho nejmladší syn a příslušník zlaté mládeže Freddy, jeho dvě snachy Klára a Vladimírova žena Magdaléna, Klářin bratr Kryštof, který u rodiny Valentů žije po zmizení Léblových, dvě malé vnučky Eliška a Irena, jejichž role přinášejí do příběhu zářící dětský vtip, dvě věrné služky, starší Antonie a mladá Jarka; a k rodině patří také rodinný přítel a právník, doktor Benoni.
Čtvrtým významným prvkem, na němž je sága založena, je doba, v níž se příběh odehrává. Doba, kde se lámala epocha, kdy pokojnou secesi, předválečný fin de siécle, vystřídal nástup moderny, průmyslového rozmachu, v našich poměrech vznik a nejprve první roky mladé Československé republiky. Krátily se sukně, ženské vlasy, čas mužského patriarchátu a i čas starosvětského sociálního smíru. Nebylo lehké v tomto poválečném čase změn obstát, ale bylo to krásné a plné nadějí.

Obsazení:
Alois Valenta – Jan Vlasák
Hedvika Valentová – Jana Štěpánková
Klára Valentová-Léblová – Markéta Plánková
Vladimír Valenta – Ján Koleník
Jaroslav Valenta – Jiří Vyorálek
Theodor Goldberg – Radek Holub
Kryštof Lébl – Viktor Dvořák
Fredy Valenta – Robert Urban
Benoni – Pavel Kříž
Eliška – dcera Kláry – Michaela Procházková
Irena – dcera Kláry – Kristýna Hocková
služebná Antonie – Taťána Medvecká
služebná Jarka Kovářová – Michaela Maurerová
Karel Škvor – Tomáš Topfer
Božena Škvorová – Zdena Studénková
Magdalena Škvorová – Veronika Nová
Ludmila Léblová – Veronika Freimanová
Jakub Lébl – Jan Hrušínský
Vacek – Martin Sitta
Apolenka Toufarová – Vladimíra Havlíčková
Vojta Toufar – Filip Antonio
Toufarová Anna – Gabriela Míčová
Toufar Josef – Luboš Veselý
Golda – Vlastina Svátková
Bobina – Irena Kristeková
Klouda Martin – Pavel Batěk
inspektor Mlčoch – Svatopluk Skopal
Ministerský rada – Zdeněk Maryška
Viktor Jareš – Milan Němec
Lea Salomonová – Marika Šoposká
Narcis Bláha – Matěj Anděl
Rudolf Toman – Petr Vondráček
doktor Leskovec – Otmar Brancuzský
Bedřich Vacek – Martin Kubačák
Karel Toman – Vladislav Beneš
Leopold Klíma – Igor Bareš

Foto: Česká televize