V roce 2005 založil Václav Luks barokní orchestr Collegium 1704 a vokální soubor Collegium vocala 1704. Vznikly z původního komorního souboru a za osm let se pod Luksovým vedením zabydlely na špičce evropské scény staré hudby. V České republice i ve světě prezentují umění českých skladatelů jako je Josef Mysliveček nebo Jan Dismas Zelenka, podle něhož také získaly číslovku 1704 v názvu. Vydavatelství Supraphon nyní přináší v edici Hudba Prahy 18. století nové CD Collegia 1704 věnované vokální hudbě Jana Dismase Zelenky a Františka Ignáce Antonína Tůmy. U příležitosti vydání nové nahrávky jsme Václavu Luksovi položili několik otázek.
Název souboru Collegium 1704 je odvozen od data uvedení první skladby skladatele Jana Dismase Zelenky, váš repertoár však obsahuje i skladby jiných barokních autorů. Proč tedy stále tento název?
Collegium 1704 je dnes známé jako pražský barokní orchestr a vokální soubor. Nicméně již v době, kdy Collegium 1704 vznikalo jako malý komorní soubor, bylo jedním z našich cílů objevovat českou hudbu doby vrcholného baroka. Jan Dismas Zelenka je nejvýraznější osobností nejen české barokní hudby a rok 1704 hraje významnou roli v jeho tajemstvím zahaleném životě. Až do roku 1704 je nám známý pouze letopočet Zelenkova narození (1679) a teprve v roce 1704 se objevuje první zmínka o Zelenkovi jako o skladateli. Toho roku bylo v Praze uvedeno jeho dílo s názvem Via Laureata a na hudební scéně se poprvé objevuje fascinující osobnost skladatele, s jehož hudbou je těsně spjato působení Collegia 1704. Dnes je náš repertoár pochopitelně daleko širší, ale symbolickému odkazu na Zelenku v podobě letopočtu v názvu souboru jsme zůstali věrni.
Proč považujete tohoto skladatele za hlavní »hvězdu« barokní hudby? Co přináší posluchačům v dnešní době?
Jan Dismas Zelenka patří skutečně do společnosti těch největších skladatelů doby baroka, a to, co publikum na jeho hudbě fascinuje dodnes, je obrovská fantazie, touha experimentovat, umělecké vizionářství a pro mě osobně nesmírné emocionální bohatství jeho hudby.
V čem je pro vás jakožto profesionálního hudebníka barokní hudba stěžejní?
V době baroka se definovaly základní rysy evropské hudební řeči do podoby, v jaké vnímáme hudbu dodnes. Umění skladatelů 17. a 18. století se stalo východiskem pro budoucí generace skladatelů a vznikla díla, která nebudou již nikdy překonána. Dílo J. S. Bacha je bezesporu východiskem i jedním z vrcholů evropské hudební kultury současně. Občas jsem tázán, zda nejsme příliš omezeni repertoárem doby v rozmezí let 1600 – 1800. Vždyť se jedná o 200 let dějin hudby a obrovský z velké části ještě neznámý repertoár!
V čem je pro dnešní publikum stále aktuální, co mu tato hudba přináší?
Hudební řeč doby baroka je především nesmírně sdělná a spojuje v sobě v ideální míře vyváženou míru srozumitelnosti a umělecké kvality. Je až neuvěřitelné, jak přímočaře dokážou vrcholná díla barokních mistrů, jako například Matoušovy nebo Janovy pašije J. S. Bacha či třeba některá díla J. D. Zelenky, oslovit současné publikum stejně jako oslovovala posluchače před 300 lety. V univerzální sdělnosti této hudby spatřuji její největší sílu.
Info: www.collegium1704.com
Foto: Supraphon
