Pohádky pro Aničku jsou krátké příběhy, které zábavnou formou seznamují děti s pravidly a dávají jim různá ponaučení. Dítě tak má například možnost nejen přijmout fakt, že je lepší jíst zeleninu než sladkosti, ale také zjistit důvod proč tomu tak je. Pohádky jsou také zaměřené na vztahy mezi lidmi a řešení různých konfliktů, se kterými se děti setkávají. Tyto pohádky jsou dobrým nástrojem prevence šikany a dalších sociálně patologických jevů. Rozsah, obsah a forma pohádek jsou přizpůsobeny schopnostem malých školáků, předškolních dětí i šikovných batolat. Pohádky vznikaly ve spolupráci s Mgr. & Mgr. Barborou Glogarovou, dětskou psycholožkou a speciální pedagožkou. Pohádky pro Aničku vyšly na třech CD a na jejich křest přišel nejen Jiří Pomeje, který je namluvil, ale i Zdeněk Troška, Vendula Svobodová, Václav Upír Krejčí, Štěpánka Duchková, Michaela Dolinová či Vlasta Korec… My si ovšem popovídali s dětskou psycholožkou Barborou Glogarovou.
Mají v dnešní přetechnizované době čtené pohádky své místo?
Samozřejmě. Čtení pohádek nemůže být zcela nahrazeno žádnou jinou formou. Poslech pohádky přináší dětem mnohá pozitiva, především rozvoj slovní zásoby, rozvoj představivosti a mnohdy i mravní ponaučení.
Je i pasivní poslech pohádky lepší než sledování pohádky v TV?
Poslouchání pohádek má oproti sledování pohádek v televizi velkou výhodu především ve větší míře zapojení představivosti dítěte. Dítě si postavy i děj zpracovává podle sebe, není mu tedy nuceno grafické zpracování z televize.
V čem vidíte přínos právě tohoto konkrétního CD pohádek?
Pohádky na tomto CD jsou zpracovány pro děti přitažlivou formou. Velkou přidanou hodnotou je mravní ponaučení, které téměř každá z těchto pohádek přináší. Jsou zde zpracována aktuální témata, se kterými se malé děti setkávají v každodenním životě. Navíc tyto pohádky nabízí nenucenou formou adekvátní způsoby řešení různých situací. Když například dítěti někdo bere na hřišti hračky, naučí se zde, že není právě vhodné se s ním začít prát nebo mu nadávat, ale ani se mu vzdát.
Od kolika let se doporučuje dětem před spaním číst nebo pouštět CD s pohádkami?
S obrázkovými knížkami by se mělo dítě setkávat klidně už od 3 měsíců. Postupně přecházíme na krátké říkanky a jednoduché pohádky. Se čtením pohádek na dobrou noc je vhodné začít okolo jednoho roku. Dítě sice nemusí rozumět všem slovům, ale je to důležité pro rozvoj jeho slovní zásoby a sociální komunikace (zde se hodí přímá řeč rozvíjející smysl pro střídání mluvčích v dialogu). Poslech pohádky na dobrou noc čtené příjemným hlasem dítě uklidní a naladí ke spánku. Důležitá je zde pravidelnost k vytvoření návyku a podpoře žádoucího uklidnění před spánkem.
Je nějaká míra strašení, kterou rodiče v pohádkách nesmí překročit?
Reakce dětí na strašidelné postavy v pohádkách jsou velmi individuální. Důležité je pozorně sledovat reakce dítěte na strašení a v případě silnější reakce rychle ubrat. Velmi citlivým obdobím je v tomto ohledu předškolní věk, kdy se strašení může snadno projevit v děsivých snech dítěte.
Jakým způsobem ovlivňují mravní ponaučení v pohádkách dítě?
Mravní ponaučení působí na dítě prostřednictvím ztotožnění se s hrdinou příběhu. Je jedno jestli se jedná o hrdinu stejného či opačného pohlaví či dokonce zvířátko. Děti se ztotožňují s hrdiny především v příbězích blízkých jejich osobním zkušenostem. Koneckonců to tak máme všichni. Dobrý film či knížka, ve které hrdina prožívá situaci podobnou té naší, v nás dokáže mnohem snadněji vyvolat emoční reakci, a tak si pobrečíme nebo se naopak zasmějeme spolu s hrdinou.
O autorce:
Mgr. & Mgr. Barbora Glogarová vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě MU v Brně a speciální pedagogiku se specializací na poruchy chování na MU v Brně. Ve své praxi se zaměřuje na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, prevenci sociálně patologických jevů a práci s třídními kolektivy. Je maminkou dvou malých rošťáků.
Foto: Mediaplex
