Jak střeva a zažívací trakt ovlivňuje naše emoce, psychiku, zdraví, imunitu? Právem autoři Jiří Kuchař a MUDr. David Frej říkají, že jde o druhý mozek našeho organismu. MUDr. Davida Freje se zeptáme na pár otázek, které v knize vyčnívají, které řeší a které jsou hlavní myšlenkou celé této pečlivě ucelené knihy, která vás ta uvnitř hebká a neuvěřitelně inteligentní střeva naučí milovat. A já jsem se vydala chvílemi možná nezvyklými myšlenkami, které mne při čtení této knihy napadaly. Ostatně, posuďte sami. A také bych ráda upozornila, že těch »otázek« vás jako čtenáře moc nenapadne, kniha je tak pečlivá, že v podstatě každá je okamžitě v textu zodpovězena.
Nejvíce mne asi ve vaší knize zaujala souvislost se střevními bakteriemi a psychickým stavem, že v podstavě »chemie«, kterou vstřebává naše tělo ze střev, může velmi zásadně ovlivňovat i psychický stav a způsobovat to, co se potom (zbytečně) léčí antidepresivy. Úzkosti, deprese… apod. Co byste doporučil někomu, kdo trpí podobnými psychickými problémy, aby si zjistil, jestli opravdu příčinou u něj může být nerovnováha ve střevech?
Základem je vždy úprava střevní mikroflóry a vyřešení propustného střeva čili zánětu sliznice. Tento stav, kdy »proděravělou« střevní sliznicí pronikají do krve toxiny, vyvolává zánět, který stojí za psychickými obtížemi. Jak jsme zmínil, techniky jako dýchání, tapping a meditace proti stresu, na zklidnění emocí, jsou stejně důležité jako jídelníček, kde doporučuji fermentované potraviny, nejlépe domácí bez octa a pasterizace. Ocet a pasterizace likvidují prospěšné bakterie, vždy vybírejte jen přirozeně kvašené potraviny. Dále je dobré vyloučení potravin, které podporují zánět – lepek, mléčné potraviny kromě kefíru a podmáslí, pokud nám nevadí, kukuřici a soju, kromě fermentované.
Zaujala mne také obezita – i při ní má člověk specifické složení střevní mikroflóry. Lze si tedy pomoci při snižování váhy i vylepšením střevní mikroflóry?
Jednoznačně, pokusy se zvířaty prokazují, že přenesení mikrobiomu z tlusté myši na hubenou vyvolá obezitu. Některé bakterie extrahují více kalorií ze stravy, takže vstřebáváme více kalorií ze stravy. Pokud se přemnoží, pak máme problém, zejména pokud máme pomalý metabolismus. Omezení sacharidů, cukrů a zvýšení zdravých tuků spolu s nestravitelnou vlákninou jako pektin, insulin a oligosachardiy jako potrava pro bakterie podpoří střevní peristaltiku a slouží jako potrava prospěšným bakteriím.
No, a co třeba fekální transplantace? Zní to jako směšná věc, Jaroslav Dušek se do ní s nadhledem ponořil ve svém představení Malé vizity, ale ona to je ve skutečnosti velmi prastará metoda, která pomáhá osídlení střev jinými bakteriemi, než které tam zrovna nikoliv moc vhodně máme. Mohla by se část léčby některých nemocí střev ubírat v budoucnu i tímto směrem?
Jednoznačně, například deprese – pro zajímavost, některé neuropřenašeče jako serotonin, hormon štěstí, se tvoří z devadesáti procentech ve střevech. Nadváha, kde již proběhla změna mikrobiomu může vést k změně nálady a psychického nastavení.
Jaké potraviny (nebo léky) střevům nejvíce škodí? Dá se říci, co je tím opravdu nejhorším, čemu bychom měli dát stopku ve svém životě?
Ano, podíváme se nejprve na potraviny. Některé nejčastější alergeny jako lepek a celkově obiloviny, mléko, kukuřice, sója, lískové ořechy a arašídy opravdu často vyvolávají zánět, vytváří propustné střevo, narušují střevní mikroflóru a posléze i nervový systém. Obecně se dá říci, že čím méně sacharidů a více tuků, tím lépe. Pro střeva z léků jsou asi nejvíce riziková nesteroidní antirevmatika (léky proti bolesti a zánětu) a antibiotika.
Jako problémové uvádíte také brambory, tolik rozšířené i u nás. Jejich trávení je náročné v kombinaci s jinými potravinami, a to ovlivňuje nejen střeva, ale i pak i psychiku? Plísně? Candida? Ta mi přišla jako nejzáludnější nežádoucí osídlení střev… Protiplísňová dieta je dlouhá, omezující a málokomu se do ní chce. Lze přece jenom nějak preventivně působit na to, abychom se candidě vyhnuli?
Strava je zásadní, zejména cukry všeho druhu je nutné maximálně omezit. Brambory jsou v podstatě také cukr, nejhorší jsou rozvařené a ve formě kaší. Dobře pak v našem organismu živé právě třeba plísně nebo jiné nevhodné části střevní mikroflóry. Zvýšení konzumace zdravých tuků, bílkovin a vlákniny a probiotik i prebiotik je velmi výhodné pro bakterie, které brání rozrůstání kvasinek. Tím s nimi tedy můžeme bojovat. Dále pak hodně prospívá samozřejmě omezení stresu, např. dechovými cvičeními a pravidelná detoxikace. V tom vedou např. půsty, které považuji za důležité preventivní opatření.
Jste to, co jíte. V posledních letech tu je množství různých raw stylů, veganství, paleo… jsou to opravdu extrémy, nebo jsou pro ozdravení zažívání opravdu mimořádně vhodné? Či si z každého můžeme vzít jen něco?
Myslím, že zde hlavně existuje spousta mýtů a nejasností. Například paleo strava neznamená jen vejce a maso, ale tak hlavně zeleninu, vegetariáni a vegani nejsou zdravější než ti, co jí v přiměřeném množství maso atd. Podle mého názoru je vhodné se držet střední cesty a toho, na co jsme geneticky uzpůsobeni. Veganství či RAW strava není v našem chladném klimatickém pásmu příliš vhodná, jelikož naši předci se tak nikdy nestravovali. Naše geny reagují na vnější podmínky, a nám je tak po předcích dáno jíst kombinaci rostlinné a živočišné stravy, s vhodným kořením a pravidelnou detoxikací.
Vlastně je to vše úplně jednoduché. A klíčem ke zdraví je pochopení všech souvislostí. Děkuji MUDr. Davidu Frejovi za rozhovor a chcete-li vědět víc, v knize Zdravé střevo (autoři MUDr. David Frej a Jiří Kuchař, nakladatelství Eminent) najdete úplně vše!
Foto: www.petrickova.cz
