Kapela Kabát, horolezec Adam Ondra a krotitelka duchů Alexandra Hiermanová se představí v Show Jana Krause. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 7. prosince ve 21.35 hodin na Primě.
Rocková kapela Kabát vloni oslavila 25 let své existence a všichni se shodují na tom, že ponorkovou nemocí rozhodně netrpí a že publikum je stále pestřejší: „I po těch letech, co jsme spolu, dorůstají noví fanoušci. Není to tak, že chodí jen ty ortodoxní máničky z dob, kdy jsme začali. Vidíme, že tam jsou i mladé holky třeba ve věku mojí (dcery) Valentýny. Zase na druhou stranu jsou tady babičky a dědečkové, kteří říkají, že chodí od začátku. A to je pro muzikanta asi to největší ocenění,“ říká frontman Josef Vojtek. Se svými fanoušky se kapela nedávno setkala na autogramiádě při příležitosti vydání speciálního kompletu obsahujícího čtyřnosič s názvem Kabát 2013–2015.
Adam Ondra – český horolezec, který má pověst nejlepšího sportovního lezce planety, má čerstvě na svém kontě obrovský úspěch: jako druhý na světě zdolal volným způsobem pověstnou stěnu Dawn Wall v masivu El Capitan v amerických Yosemitech. Stěna je považována za nejtěžší velkou stěnu na světě. Poprvé byla volně přelezena v roce 2015. Tommymu Caldwellovi a Kevinu Jorgesonovi, kteří přelez po devatenácti dnech ve stěně dokončili, gratuloval i prezident Obama. Adam Stěnu zdolal za rekordních osm dní. „Žiju přesně tak, jak jsem si v sedmi letech vysnil,“ říká. Adam vede světové výkonnostní žebříčky ve sportovním lezení na skály či umělé stěny. Jeden z deseti nejlepších na světě však byl už ve dvanácti letech. A nejzajímavější na tom je, že leze s takovou samozřejmostí, jako my ostatní dýcháme. Udrží se v mikroskopické prasklince ve skále, a ještě u toho řekne: „To by dalo každý malý dítě.“ Už v 16 letech, jako nejmladší v historii, vyhrál světový pohár. Je několikanásobným mistrem ČR. Jako první na světě zdolal nejtěžší lezecké cesty (norskou Change a španělskou La dura dura – obtížnost 9b+). Petr Pavlíček o něm natočil dvouhodinový dokument Čarodějův učeň. Jednu z nejtěžších cest světa – právě Dawn Wall – dokončil jen před pár dny. V téměř kilometr vysoké kolmé stěně strávil společně se spolulezcem Pavlem Blažkem, který ho jistil a dělal mu nezbytnou podporu, 8 dní. Stěnu Ondra zdolal pouhé dva měsíce po tom, co ovládl letošní mistrovství světa v lezení na obtížnost. Rychlost, s jakou postupoval, byla i vzhledem k tomu, že je na velkých stěnách trochu nováčkem a v Yosemitech lezl vůbec poprvé, mezi lezeckou komunitou považována za senzační. „Bylo to jako na Vánoce. Dolezli jsme nahoře k prvnímu stromu, začalo sněžit, a teprve tehdy bylo jasné, že se mi splnil sen. Perfektní načasování,“ popsal Adam první pocity. Přelez proběhl jako tzv. single push, kterým se označuje přelez bez přerušení pouze s nutným nocováním ve stěně. „Nahoru se člověk dostává jen vlastní silou za pomoci chytů a nerovností, které samotná skála nabízí,“ vysvětluje Adam Ondra.
Alexandra Hiermanová – profesionální krotitelka duchů a entit. „Rituály byly v dobách našich babiček naprosto přirozenou věcí,“ říká žena, která se zajímá o léčitelství, masáže a pořádá například proutkařské kurzy pro veřejnost. Ve skupině European Paranormal Real Voices, která zkoumá paranormální jevy, pracuje už několik let. „Její zakladatel Jaroslav Drábek byl mým učitelem, potkali jsme se asi před třinácti lety, kdy jsem se od něj začala učit psychotroniku, biotroniku, proutkařské dovednosti a léčitelství,“ říká. Už jako malá prý byla více senzitivní, což se ale naplno projevilo až po autonehodě, kdy prožila něco jako klinickou smrt. „Viděla jsem to samé, co je popisováno v knihách: tunel, bílé světlo. Od té doby se mi hodně změnil život. Dříve jsem byla nevěřící a hodně prakticky založený člověk, vystudovala jsem strojírenskou technologii. Tato zkušenost mě ale přesunula do úplně jiného světa a já se začala zajímat o léčitelství a tak podobně.“ Ve skupině pracuje především jako médium. Co si pod tím představit? „Jsem paradoxně technický typ. Ten kontrast je ale dobrý – člověk se musí držet při zemi, aby se mohl dotknout nebe. Být médium znamená, že jsem člověk natolik senzitivní, že se dokážu tzv. nacítit na energie okolo. Poznám, kde jsou prameny vody nebo silné elektromagnetické pole, ale poznám i energii, kterou vytváří lidé současní a které tam naopak zůstaly po lidech předchozích. Vím také o událostech, které se na určitém místě dějí. Pokud se tam vyskytují nějaké duše nebo jiné entity, dokážu je vnímat,“ vysvětluje. Skupina prý uzavřela už přes sto šedesát případů. „Postupy vyšetřování EPRV777 jsou hodně ucelené. Používáme skutečné přístroje a provádíme měření. Nejdříve proběhne rozhovor, projdeme celý dům a rodina nám ukáže, kde se co děje. Rozmístíme komunikátory, kamery, infrakamery a zapojíme veškerou techniku. Kolem osmé hodiny večerní to obvykle začíná. Chodíme po domě a navazujeme spojení, změříme patogenní, geopatogenní a psychoaktivní zóny, kam spadají právě duše. Dále zjišťujeme, zda v domě někdo je a jestli chce komunikovat. Pokud ano, ptáme se, co od té rodiny chce. Navrhneme mu, že ho odvedeme do světla. Většinou si řekne i konkrétní hodinu odchodu, počkáme a s respektem děláme rituál,“ popisuje. Říká, že nejvíc se jí vryl do paměti velký případ, který řešili v areálu bývalé benešovské věznice, kde bloudilo na sto sedmdesát duší. „Všechny jsme je vysvobodili a dnes už je tam klid.“ Dodává, že duchy prý vidí a cítí, telepaticky a vnitřně. „Z toho důvodu také používám přístroje, abych mohla kontrolovat, zda už také neblázním. Ze začátku jsem strach měla, dnes už cítím pouze velký respekt.“
Foto: TV Prima
