William Somerset Maugham – O údělu člověka

Po pětapadesáti letech vychází česky vrcholné dílo britského klasika Williama Somerseta Maughama O údělu člověka. Ve svém díle O údělu člověka vytvořil William Somerset Maugham jeden z prvních románů lékaře, které dosáhly ve 20. století ohromující obliby u čtenářů i autorů po celém světě. Maugham, hendikepovaný koktavostí a homosexuálními sklony, ho plánoval již od svých 23 let, od doby lékařské praxe v nemocnici sv. Tomáše. Jeho hrdina Filip Carey, senzitivní medik a pak lékař postižený tělesnou vadou, zcela zřetelně vychází z Maughamových vlastních životních prožitků, avšak v klikatém třicetiletém vývoji jeho života se zároveň odrážení problémy a rozpory celé tehdejší mladé generace, která »již nevěřila v Boha«, ale ještě ze »starého zvyku Bohu děkovala za to, že v něho přestala věřit«.

Základní myšlenkovou i citovou atmosférou Maughamova románu je skepse, převládající mezi evropskou inteligencí v dusném období před výbuchem války. Autor otevřeně pitvá nitro svého hrdiny, jeho komplex méněcennosti, jeho závistivost nebo krutost, jeho sobectví a krajní individualismus, vystřídaný zoufalým pocitem osamělosti, i jeho závislost na morálně rozkolísané ženě. Filip je tak soustředěn na sebe, že mu sociální zájmy zůstávají cizí. Přesto se vykupuje díky své houževnatosti a vědomím společenského uplatnění.
O značný ohlas románu v USA se zasloužila recenze prozaika a novináře Theodora Dreisera. Na Maughamovo dílo později navázaly dobově oblíbené romány o lékařích (viz Arrowsmith Sinclaira Lewise). Podobně jako někteří jeho současníci – Herbert George Wells či John Galsworthy – navazuje i Maugham na tradice realismu 19. stol., avšak v románě O údělu člověka neobyčejně silně akcentuje psychologickou a světonázorovou problematiku.

Anotace:
Částečně autobiografický román je vrcholným dílem jednoho z nejvýznamnějších anglických romanopisců 20. století. Líčí osudy Philipa Careyho, jemného a citlivého mladého muže s tělesnou vadou, který trpí tíživými pocity méněcennosti. Hrdinu sledujeme od dětství až do doby, než začne působit jako lékař a v obětavé práci pro druhé nachází smysl života a východisko z bludného kruhu, ve kterém uvízl. Vypravěč provází Philipa nejen různými etapami jeho života na přelomu 19. a 20. století, ale také s ním cestuje po různorodých částech Evropy: od konzervativní Anglie přes vážné Německo až po bohémskou Francii. Jednu z hlavních linií příběhu tvoří intenzivní milostný vztah hlavního hrdiny k povrchní dívce, která ho trápí a neváhá jím manipulovat. Hrdinův život je paralelou k pocitům a pochybnostem celé mladé generace z přelomu století, tedy epochy secese, kterou se Maughamovi podařilo skrze Philipovo nitro autenticky vylíčit. Zároveň dokázal s dokonalou znalostí lidské psychiky popsat vzdálená zákoutí lidské duše a hledání i zrání mladého člověka.
Z anglického originálu Of Human Bondage, vydaného nakladatelstvím William Heinemann Ltd. v Londýně roku 1956, přeložila Jarmila Fastrová
744 stran
Cena: 497,- Kč
V českém jazyce vydání druhé, v nakladatelství Prostor první

British novelist and playwright W Somerset Maugham (1874 – 1965) relaxes on a sofa. Original Publication: People Disc – HH0153 (Photo by Evening Standard/Getty Images)

O autorovi:
William Somerset Maugham (1874–1965) byl britský prozaik a dramatik stavěný naroveň Kiplingovi, Galsworthymu a Wellsovi. Do svých deseti let vyrůstal s rodiči ve Francii, po jejich smrti se vrátil do Anglie, kde ho vychovával strýc. Vystudoval medicínu, ale lékařské povolání prakticky nevykonával. První úspěchy mu přinesla jeho dramata, např. Paní Dotová (1908) a Živitel (1930). V románech pracoval s naturalistickou poetikou, ironií a propracovanou psychologií postav. Jádro jeho rozsáhlého díla tvoří částečně autobiografický román O údělu člověka (1915), z dalších je to např. Odsouzen k útěku (1932) a Julie, ty jsi kouzelná (1937). Své náměty čerpal mj. z četných cest po Evropě, Asii, Americe a Oceánii, závěr života strávil ve Francii.
Jeho díla patřila svého času k nejvydávanějším a také nejpřekládanějším; do češtiny bylo přeloženo mezi lety 1927 až 1976 celkem jedenáct jeho prozaických titulů. Nově v edici Pozdní sběr zatím vyšly jeho romány Poslední půlšilink (2017), Barevný závoj (2017), Veselice (2018) a Na ostří nože (2018).

Román O údělu člověka může být stále považován za Maughamovo mistrovské dílo, za anglickou klasiku 20. století.
Robert McCrum, The Guardian

O údělu člověka je hluboce dojemný román.
Ruth Franklinová, The New Yorker

Přestože osobní zkušenost a vlastní prožitek v románu jasně převažují, nešlo Maughamovi o román výlučně autobiografický. Pravda autorova života a konfabulace se dokonale prolínají. V třiceti letech vnitřních bojů, vítězství, proher a krizí Philipa Careyho obráží se totiž generační problémy celé epochy přelomu století. Obraz doby, kterou poznáváme jakoby skryti v nitru člověka, který ji sám žil, je možná to nejcennější, co nám Maughamovo dílo skýtá. Jistěže je to jen výsek oné epochy, což je dáno zúžením zorného úhlu na úhel výlučně osobní, ale zachycuje specifické ovzduší konce viktoriánské éry, celou éru edwardovskou a počínající období georgiánské, vyjádřeno evropskými měřítky – éru secese. Se sugestivností dokumentu líčí nejen Anglii, ale evokuje atmosféru rušného i krušného života umělecké bohémy v Paříži, bez níž si tuto epochu ani nedovedeme představit.
Radoslav Nenadál, z doslovu k prvnímu českému vydání z roku 1964

Maugham mě ze všech spisovatelů moderní doby ovlivnil nejvíc.
George Orwell

Foto: www.eprostor.com


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353