Cesta k vykoupení je stejně svízelná jako přejít po ostří nože… Po 45 letech vychází znamenitý román britského klasika Williama Somerseta Maughama Na ostří nože, jenž inspiroval generaci hippies Líbezná květinová edice Pozdní sběr nakladatelství Prostor vstupuje do nového roku vydáním dalšího, v pořadí čtvrtého románu britského klasika Williama Somerseta Maughama Na ostří nože. Autor v něm předkládá verzi indické spirituality stravitelnou pro západního čtenáře. Kniha se stala jedním z bestsellerů 20. století a inspirovala hnutí hippies, které vzniklo v 60. letech. V roce 1984 byla zfilmována s Billem Murraym v hlavní roli. Román vychází nyní, po 45 letech od posledního českého vydání, k uctění 145. výročí autorova narození (25. ledna).
V pozdějším období života se Maugham zajímal o indickou spiritualitu. V roce 1938 navštívil Indii a v Madrásu pobýval v ášramu, aby se setkal s tamilským duchovním učitelem Šrí Ramana Maharšim (1879–1950). Během čekání na přijetí omdlel (pravděpodobně horkem), když se probral, zjistil, že nemůže mluvit. Maharši ho uklidnil, že ticho je také konverzace. Maughama téma zaujalo a několikrát o něm psal, především v románu Na ostří nože, kterým se prosadil ve Spojených státech. Líčí v něm příběh Američana, jenž odjede do Indie, kde navštíví guru Šrí Ganéšu a s jeho pomocí se dostane do extatického spirituálního stavu. Je to zkušenost stejného řádu, jakou zažívali mystici světa po celá staletí. S požehnáním Šrí Ganéši se tento předchůdce hippies vrací do Illinois, kde hodlá praktikovat život v klidu, zdrženlivosti, soucitu a obětavosti, zatímco se živí jako taxikář. „Je chyba domnívat se, že svatí muži v Indii vedou zbytečné životy,“ říká hrdina knihy, „jsou světlem zářícím v temnotách.“ Kniha přinesla Maughamovi slávu a bohatství a Maharšimu publicitu.
Na podzim vydá PROSTOR v edici Pozdní sběr Maughamovo nejslavnější dílo, částečně autobiografický román O údělu člověka (On Human Bondage, 1915).
Anotace:
Román Na ostří nože je vrcholným příkladem Maughamova literárního mistrovství. Je to příběh mladého Američana Larryho Darrella, který se jako letec dobrovolně účastnil první světové války. Po návratu domů, do blahobytného prostředí poválečného Chicaga, nedokáže znovu zapadnout do společnosti svých vrstevníků a je lhostejný k americké představě úspěšného mladého muže. Odpovědi na otázky vyššího smyslu života, které si po krutých prožitcích z války nepřestává klást, hledá nejprve v knihách starých filozofů a později přímo u indických mudrců, jejichž žákem se stává. Neméně zajímavé je autorovo líčení postav z Larryho života, jeho bývalé snoubenky a její rodiny, snobského strýce Elliotta – a vedle toho i odvrácené strany přepychového života velkoměst.
Román z roku 1944 vyšel poprvé česky v překladu Josefa Hrůši roku 1946, podruhé ke stému výročí narození autora v roce 1974 v překladu Dagmar Steinové; v témže překladu vychází i v naší edici Pozdní sběr jako čtvrtý titul z Maughamovy tvorby.
Z anglického originálu The Razor’s Edge, vydaného nakladatelstvím Penguin Books v Londýně roku 1968, přeložila Dagmar Steinová
Počet stran: 416
Cena: 397,- Kč
V českém jazyce vydání třetí
Facebook: https://www.facebook.com/nakladatelstvi.prostor/
O autorovi:
William Somerset Maugham (1874–1965, na snímku) byl britský prozaik a dramatik stavěný naroveň Kiplingovi, Galsworthymu a Wellsovi. Do svých deseti let vyrůstal s rodiči ve Francii, po jejich smrti se vrátil do Anglie, kde ho vychovával strýc. Vystudoval medicínu, ale lékařské povolání prakticky nevykonával. První úspěchy mu přinesla jeho dramata, např. Paní Dotová (1908) a Živitel (1930). V románech pracoval s naturalistickou poetikou, ironií a propracovanou psychologií postav. Jádro jeho rozsáhlého díla tvoří částečně autobiografický román O údělu člověka (1915), z dalších je to např. Odsouzen k útěku (1932) a Julie, ty jsi kouzelná (1937). Své náměty čerpal mj. z četných cest po Evropě, Asii, Americe a Oceánii, závěr života strávil ve Francii.
Jeho díla patřila svého času k nejvydávanějším a také nejpřekládanějším; do češtiny bylo přeloženo mezi lety 1927 až 1976 celkem jedenáct jeho prozaických titulů. Nově v edici Pozdní sběr zatím vyšly jeho romány Poslední půlšilink (2017), Barevný závoj (2017) a Veselice (2018).
Napsali o knize:
Autor znovu propracovává a myšlenkově dotahuje příznačný motiv svého díla: vztah jedince ke společnosti, do které se pro zásadní výhrady vůči její požitkářské egocentričnosti a naprosto povrchní myšlenkové uniformitě nechce zařadit. Dílo, které zřetelně navazuje na solidní realistické tradice pozdně viktoriánského románu, bychom mohli obecně charakterizovat jako svědectví tápající generace, generace, která si uvědomila, že struktura společnosti a její morální kodex jsou špatné a přežilé, a měla odvahu i sílu ji jakožto takovou odmítat.
Radoslav Nenadál, z doslovu ke druhému vydání z roku 1974
Foto: www.eprostor.com
