Po autorovi Milénia Stiegu Larssonovi objevilo švédské nakladatelství Ordfront další výraznou osobnost severského thrilleru – Carin Gerhardsen. Matematička a IT specialistka se prosadila díky tzv. šestidílné Hammarbyjské sérii, v níž bestiální vraždy řeší komisař Conny Sjöberg a jeho kolegyně Petra Westmanová z policejní stanice ve stockholmské čtvrti Hammarby. Ve Švédsku se prvního svazku Perníková chaloupka prodalo více než 600 000 výtisků a práva byla prodána do desítek zemí včetně Německa, Francie a Španělska. Následovaly romány Máma, táta, děti, Spi, děťátko, spi a Světec, jejichž české překlady vydal Vyšehrad. Nyní je tu pátý svazek Gideonův kruh. Temný a brutální příběh, který uvízne v paměti nadlouho.
Světlou severskou letní nocí běží mladá nahá žena. Ráno ji policie najde ve stockholmské čtvrti Söder před dveřmi klavírního mechanika Johna Gideona. Žena nekomunikuje s okolím a nikdo neví, kdo je, co se jí stalo, ani proč se ocitla právě před těmito dveřmi. A John Gideon neotvírá. Sousedé vypovídají, že jeho bytem prošlo nesčetně mladých dívek a komisař Conny Sjöberg se svým týmem neví, co si o celé věci myslet. Když je John Gideon nalezen ve svém bytě mrtvý, vyvstávají nové otázky. Byl to pedofil nebo snad dodavatel dívek takzvanému kruhu násilníků?
Další případ Hammarbyjské policie se z vyšetřování znásilnění rozrůstá o vyšetřování vraždy a události se řetězí. Ve stockholmském souostroví rybář vyloví tělíčko nemluvněte a stopy policii zavedou k devět let starému zmizení adoptovaného dítěte a k děvčátku na houpačce, jejíž snímek je nalezen v Gideonově mobilu. Veškeré teorie se bortí, nic není, jak se zprvu zdálo. Silný a mnohovrstevný příběh o temných zákoutích lidské duše, vražedné síle předsudků a soucitu s bližními, který přichází z naprosto nečekaných míst.
Carin Gerhardsen, autorka Hammarbyjské série, si svým psaním získává popularitu po celém světě i u nás. Romány o týmu Hammarbyjské policie charakterizuje vynikající výstavba zápletek, vykreslení prostředí se smyslem pro detaily a galerie postav, které čtenáře ihned zaujmou a dlouho setrvávají v jeho paměti. Vedle napínavých příběhů, které přinášejí vše, co dobrá detektivka má mít, autorka odhaluje nejtemnější části lidské duše, zabývá se lidskou psychikou a otázkou, jak vzniká zlo a kde se vlastně v člověku zrodí myšlenka na páchání zločinu.
Ze švédského originálu Gideons ring vydaného v roce 2012 přeložila Jana Chmura Svatošová
Počet stran: 304
Cena: 298,- Kč
V českém jazyce vydání první
Ohlas na knihu:
„Závěr je překvapivý, brilantní a dodá chuť sáhnout po dalším dílu.“
Švédský deník Skaraborgs Allehanda
O autorovi:
Carin Gerhardsen je čerstvým hlasem na rozmanitém poli severských krimi románů. Narodila se v roce 1962 v Katrineholmu a tam také umístila počátek prvního případu z tzv. Hammarbyjské série a nazvala ho Perníková chaloupka. Není náhoda, že právě v prvním příběhu zvolila jako téma šikanu mezi dětmi. Přiznává, že v dětství zažila něco podobného na vlastní kůži, a zajímalo ji, jak mohou špatné zážitky z dětství zformovat člověka a ovlivnit celý jeho život. Autorka vystudovala matematiku a posléze se živila jako IT konzultant. Jak sama říká, vždy milovala řešení matematických problémů, rébusů a sudoku a od toho byl jen krok k napsání zápletky románu, logické a propracované, s věrohodnými postavami, s jejich přednostmi i chybami. Hned první román jí získal čtenářskou oblibu a přiměl ji nadále se věnovat pouze psaní. Autorka žije ve Stockholmu s manželem a dvěma dětmi.
Ukázka:
DÍVKA BYLA NA HOUPAČKÁCH SAMA, když se to stalo. Kolem si hrála spousta dětí a bylo tam i dost rodičů, ale jen ona se houpala. Muž seděl o kus dál na lavičce zalité odpoledním sluncem. V rukou držel večerník, ale už se do něj nedíval. Několik minut věnoval veškerou pozornost dívce, které mohlo být tak deset let. Měla na sobě džíny, červené tričko s dlouhým rukávem a přes ně bledě modrou péřovou vestu. Na nohou měla bělostné tenisky, které vypadaly úplně nové. Čerstvý větřík si pohrával s dlouhými tmavými vlasy, které jí chvílemi zcela zahalovaly tvář, takže nic neviděla. Tvrdošíjně si je jednou rukou znovu a znovu uhlazovala za uši, a pak se s oběma rukama pevně sevřenýma kolem řetízků rozhoupala ještě víc, aby dosáhla o to závratnějších výšek.
Dívka vypadala odhodlaně; soudě podle držení těla se zjevně rozhodla
v nejvyšší rychlosti seskočit. Po chvíli však jako by si to rozmyslela, uvolnila se
a nechala působit přírodní síly. S nohama volně visícíma pod kmitající sedačkou jen seděla a těšila se z pomalu ustávající rychlosti. Houpala se sem a tam, tam
a sem, a už se nestarala o vlasy, které jí poletovaly kolem hlavy. Pak se najednou rozhodla, naposledy se rozhoupala, pustila se řetězů a seskočila
z houpačky ve chvíli, kdy sedačka minula nejnižší polohu cestou vzhůru
a kupředu. Dopadla na chodidla, ale působilo to váhavě, jako by si to v letu rozmyslela. Ztratila rovnováhu a spadla pozadu na zem, chtěla se vzepřít
na rukou, ale v poslední chvíli změnila názor, zůstala několik vteřin ležet na zádech a teprve pak se namáhavě zvedla. Houpačka ji v tu chvíli udeřila
do zátylku a dívka odletěla kupředu. Několikrát škobrtla, ale nakonec se jí podařilo pád vyrovnat, zatímco vrhala úzkostlivé pohledy na vše strany. Přesto jako by si nevšimla muže, který ji pozoroval. Rukama si osahala hlavu, aby zjistila, jestli nekrvácí. Opět se neklidně rozhlédla a podřepla, aby si ohmatala kotníky. S nešťastným výrazem ve tváři se pak zvedla a kulhala směrem
k lavičce, na které muž seděl.
Když už byla skoro u něj, muž vstal a cosi jí řekl. Dívka sebou trhla a zastavila se. Nejdřív vypadala trochu váhavě, ale vyslechla ho, přikývla a pak k němu dokulhala s rukama napřaženýma před sebou. Opatrně jí obrátil dlaně vzhůru
a dlouhými pěstěnými prsty je ohmatal, ona ale lehce zavrtěla hlavou a ruce stáhla. Něco mu řekla, nad čímž se zamyslel, a pak si opět sedl na lavičku
a pohybem ruky ji vybídl, aby si k němu přisedla. Usedla těsně vedle něj zády
k němu a nebránila se, když jí prsty zajel pod vlasy, a pak jemnými pohyby masíroval krk a pokožku u kořínků vlasů. Cosi řekl, dívka se zasmála a on ji
s paží kolem jejích ramen k sobě přitáhl. Z kapsy saka vyndal papírový sáček
a podržel ho před ní. Pohlédla do sáčku a rozhlédla se, než trochu zdráhavě nabídku přijala. Pak se ale veškeré pochybnosti rozplynuly a šťastně se pustila
do zbylého obsahu sáčku.
O pár minut později vstali a společně se vydali odtamtud. Muž stále ještě paží objímal dívčina útlá ramínka.
Foto: www.ivysehrad.cz
