Kniha mě mile potěšila místem, kde se odehrává. Před deseti lety jsem byla na tři týdny na Floridě a město Tarpon Springs jsem navštívila jako turista. I ty zmiňované houby jsem si koupila. Takže jsem při čtení ráda zavzpomínala. Popis zdejších míst byl pro mě věrohodný a tím se celý příběh stal reálnějším. Dalo by se říct, že jsem to viděla před očima a velmi jsem si knihu tímto způsobem vychutnala.
Kniha není typický dívčí román, i když patří do této kategorie. Jde do hloubky duše sedmnáctileté dívky Callie, která má díky psychicky narušené matce pokřivené mínění o vztazích mezi lidmi. Také ji bylo hodně ublíženo, bojuje s můrami a po celou dobu čtení jsem ji fandila, nadávala za mylné vidění matky a doufala, že to skončí dobře. Což se stalo, i když úplně jiným způsobem než jsem očekávala. Když jí bylo pět let, matka ji unesla od otce. Callie nic netuší, ale musí se potýkat s nečekaným, častým stěhováním, životem o samotě bez školy a dokonce i přejmenováním. Nezná své skutečné jméno. Svou matku miluje a zároveň za to vše nesnáší. Jednou je na cestě stopnou muži zákona a při běžné kontrole zjistí, že je auto kradené. Jsou zadrženy a poté co policisté vypátrají skutečnou identitu matky a dcery. Je matka poslána do vězení a pro Callie si přijede otec, který ji odveze k sobě na Floridu. Konečně zažívá normální rodinný život. Dozvídá se celou pravdu o své minulosti a všechny křivdy a smutky se snaží překonat. Hraje v tom roli i první láska k Alexovi. I zde se má co vyrovnávat. Calli má pokřivený obraz o lásce a vztahu k mužům. Líbilo se mi, že to není typické klišé, jak jsem tak trochu očekávala. Nevrací se na střední, nepozná zde první lásku, neprožívá vše s novou nejlepší kamarádkou. Jsem ráda, že je děj vykreslen jinak, realisticky. Přesto zajímavě a čtivě. Linkou knihy je velmi vážné téma, kde bylo ublíženo dítěti ve více směrech. Určitě příběh stojí za přečtení, vede k zamyšlení a já jej vřele doporučuji.
Foto: Nakladatelství COOBOO
