V řadě Shakespeare 400 vyjdou postupně autoři jako Jo Nesbø, Margaret Atwood nebo Gillian Flynn. Motivy Shakespearovy Zimní pohádky, především příběh o zavrženém a nalezeném dítěti, zasadila Jeanette Wintersonová do soudobého vystresovaného Londýna a do města New Bohemia na neklidném americkém jihu. Obratně splétá devastující účinky zaslepené žárlivosti a zloby s kouzlem lásky. Román v sobě ale nemá nic ze Shakespearovy pastorální idyly.
„Všichni máme své knižní talismany,“ vysvětluje Winterson, která je sama adoptovaným dítětem. „Řadu let využívám motivy Zimní pohádky v nejrozličnějších převlecích a tahle nabídka mi poskytla skvělou příležitost, jak s tímto univerzálním tématem pracovat zcela nepokrytě.“
Pozdní hra Williama Shakespeara Zimní pohádka, proslulá umístěním Čech na břeh moře, potvrzuje přesvědčení, že nejslavnější alžbětinec se vyznal ve zhoubných zákrutech duše líp než kdokoli předtím i potom. Tato pastorální romance s tragickými motivy líčí chorobnou žárlivost sicilského vladaře Leonta, který choť Hermionu podezírá z toho, že otěhotněla s jeho nejlepším přítelem Polixenem. Manželka i novorozeně jménem Perdita jsou tedy odsouzeny k smrti a záleží pouze na osudu, zda nakonec nezakročí ve prospěch lidskosti…
Jeanette Winterson – Trhlina v čase
296 stran
cena 349,- Kč
Literární projekt Shakespeare 400 iniciovaný britským nakladatelstvím Hogart, v jehož rámci přední světoví spisovatelé převyprávějí klasické náměty alžbětinského dramatika pro současné čtenáře, zahájí román britské spisovatelky Jeanette Winterson na motivy Zimní pohádky. Pod českým názvem Trhlina v čase ho vydá nakladatelství Práh zároveň s anglickým vydáním 12. října 2015.
O autorce:
Rodačka z Manchesteru Jeanette Winterson (1959) je nejslavnějším nalezencem poválečné britské literatury. Jako pětiměsíční miminko ji adoptovala rodina dělníka z blízkého Accringtonu, a přestože u pěstounů nemusela škemrat o polévku jako Dickensův Oliver Twist, postrádala opravdový vřelý cit podobně jako sirota Jana Eyrová.
Českým čtenářům se zatím představila pěticí próz. Své dospívání siroty odmítající ortodoxní přístup k náboženství a sexualitě zachytila ve světoznámé prvotině Na světě nejsou jen pomeranče (1985, č. 1998). V románech Vášeň (1987, č. 2000) a Jak naštěpit třešeň (1989, č. 2004) se zaměřila na postavení ženy v raném a středním novověku. Její převyprávění báje o Prometheovi Tíha odstartovalo roku 2005 mezinárodní projekt Mýty nakladatelství Canongate. Nesmrtelnosti lásky v časoprostoru věnovala knihu pro mládež Konec času (2006, č. 2007). Je držitelkou ceny Britské filmové a televizní akademie. V současnosti přednáší tvůrčí psaní na Manchesterské univerzitě.
Nakladatelství Práh Martina Vopěnky se zapojilo do mezinárodního vydavatelského projektu, který řídí Hogarth UK – značka nakladatelství Vintage, upomínající na někdejší věhlasné logo edičního podniku manželů Virginie a Leonarda Woolfových. Čeština se tím zařadila mezi minimálně 15 jazyků, v nichž vyjdou Shakespearovy látky převyprávěné současnými autory.
Po adaptaci Zimní pohádky od Jeanette Winterson, která vyjde anglicky i česky v říjnu 2015, bude projekt Hogarth Shakespeare pokračovat příspěvkem jejího krajana Howarda Jacobsona, držitele ceny Man Booker Prize, jenž se ujal převyprávění Kupce benátského. Jeho próza vyjde v první třetině roku 2016, tedy v předvečer 400. výročí dramatikova úmrtí. Na seznamu autorů figurují dále Margaret Atwood s adaptací Bouře, Tracy Chevalier s Othellem, Gillian Flynn s Hamletem, Jo Nesbø s Macbethem, Anne Tyler se Zkrocením zlé ženy a Edward St Aubyn, který se nechá inspirovat Králem Learem. Prozatím neobsazeným tématem zůstává příběh Romea a Julie.
Shakespearovo dílo čte, dramatizuje a obdivuje už pěkná řádka genarací. Každá doba přitom neváhá jeho hry znovu interpretovat, například jako filmy pro náctileté (10 důvodů, proč tě nenávidím podle Zkrocení zlé ženy), muzikály (West Side Story na základě Romea a Julie), sci-fi filmy (Zakázaná planeta na motivy Bouře), příběhy japonských válečníků (Krvavý trůn podle Macbetha), ale i romány (Prokletá farma podle Krále Leara). Nyní nadešel čas na sérii samostatných převyprávění, jež zachovají ducha a přitažlivost původních dramat a současně vybídnou soudobé mistry pera k tomu, aby nás přesvědčili o univerzální platnosti těchto klíčových děl anglické literatury.
Foto: Práh
