Brilantní povídky plné napětí a černého humoru známého scenáristy kriminálních seriálů. Příběhy jsou značně drsné, ale zároveň velmi humorné, psané jsou s lehkostí, nadhledem a vysokou nadsázkou, nepostrádají vtip, černý humor a opravdu nečekané konce.
Nájemný vrah musí přespat ve strašidelné hájovně, babička vychovává z vnuka zabijáka, boxer kvůli mistrovskému titulu upíše svou duši, starý pán číhá přes zimu v zapadlé chalupě na zloděje, magoři loví kolemjdoucí a plní jim jejich noční můry – to je jenom zlomek toho, co vás čeká.
Petr Hudský – Hrubý pytel, hrubá záplata
váz., formát 130 x 200 mm
195 stran
ilustrace v textu
cena: 229,- Kč
O autorovi:
Petr Hudský se narodil v roce 1972. Jako scenárista spolupracoval např. na detektivních seriálech Labyrint a Kriminálka Anděl, celovečerním filmu Hastrman, pohádkách Korunní princ, Pravý rytíř a Princezna a půl království, povídkovém TV filmu Setkání s hvězdou – Jana Hlaváčová, TV cyklu Škoda lásky nebo filmu Můj strýček Archimedes.
Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem, pro který napsal řadu her pro malé i velké posluchače. Je autorem knih Kacířské nápady, Zlatý časy, Maso od šibenice a dvou knih pro děti: Telátko popleta (s dcerou Karolínou) a Příhody telátka poplety (s dcerou Josefínou).
Ukázka:
Chléb a hry
Bílé auto, ten typ, kterému se říká vůz pro celou rodinu, sjelo z dálnice a zastavilo u benzinové pumpy. Celá rodina v něm nebyla, pouze mladá maminka a její sedmiletý syn. U stojanu stál jediný vůz, džíp, takže jejich příjezd počet aut u pumpy zdvojnásobil.
Většinou se malý Vilda na zastávky u benzinek těšil, máma mu vždycky něco koupila, ale teď seděl, ani nedutal, v rádiu totiž vysílali pohádku. Máma natankovala, potom otevřela dveře na straně spolujezdce, kde ležela její kabelka. Otevřela ji, našla peněženku a usmála se na syna. „Až ti to skončí, tak přijď za mnou. Dáme si něco dobrýho.“
Chlapec přikývl a i on se na mámu usmál. Díval se za ní, jak se vzdaluje od auta a vchází do prosklených dveří čerpací stanice, které se před ní samy otevřely. Takhle si ji pamatoval po celý zbytek života.
Bylo to napínavé. Čaroděj byl velice silný a princ musel získat kouzelnou zbraň, aby ho přemohl. Jenže to nebylo jen tak.
Prosklené dveře se otevřely a vyšel z nich muž v kostkované košili, na hlavě čepici s kšiltem. Pravou rukou si zastrkoval košili vzadu do kalhot, aspoň to tak vypadalo, v levé nesl igelitovou tašku. Zafoukal vítr, muž sklonil hlavu a chytil si kšilt. Když došel k džípu,
nejprve otevřel zadní dveře a igelitku položil dovnitř. Chlapci zatrnulo, všiml si, že mu vzadu za opaskem vykukuje pažba pistole. Muž dveře zavřel, obešel auto a nastoupil.
Džíp se rozjel pryč.
Pohádka skončila, bohužel v polovině, a nějaká protivná ženská mu oznámila: „Pokračování příště.“ A zrovna v tom nejnapínavějším.
Vystoupil z auta a vydal se za mámou.
Přede dveřmi se zastavil, na zemi něco leželo, nějaký papírek. Sedl si na bobek a papírek sebral. Byla to tisícovka. Tolik peněz v životě neměl. Ani nevěděl, co všechno by si za to mohl koupit. Narovnal se a s bankovkou v ruce se podíval za odjíždějícím džípem.
Řidič ještě nenajel na dálnici, pomalu se blížil k výjezdu. Jeho zrak zabloudil do zpětného zrcátka a muž v kostkované košili dupl na brzdu. Rychle se obrátil. Byla to pravda, před benzinkou stál malý kluk a díval se na něj. (…)
Foto: www.radioteka.cz
