Dočetla jsem druhý díl ze série Ostrov Lewis a jsem unešená, nadšená a udivená. Ne, já přímo zírám, jak skvěle je to vymyšleno a napsáno. Opět se zde vracíme do minulosti, která měla být navždy zapomenuta. Je to souhra náhod, kdy se objeví mrtvola s hádankou. Potvrdil se mi můj názor, že ať chceme nebo ne, pravda jednou vyjde najevo.
Uběhlo osm měsíců, kdy policista Fin nalezl vraha na ostrově Lewis. Zároveň otevřel mysl vzpomínkám. Ty na něž chtěl zapomenout a díky nim se nikdy nevrátit zpět na ostrov. Ale znáte to, jak je nějaké tajemství, užírá vás to zevnitř a klid nenajdete. Fin pochopil, že se s minulostí musí vypořádat a tento bolestivý proces ho zároveň bude uzdravovat. Setkává se i se svou dětskou láskou Marsaili.
V tomto díle Fin dal výpověď u policie a vrací se zpět na ostrov, kde chce opravit dům po rodičích. V tomto období ve vřesovištích naleznou neznámou mrtvolu. Díky DNA, které se odebíralo všem mužům na ostrově při vyšetřování poslední vraždy. Policie zjistí, že je mrtvola příbuzná s Marsailiným otcem Tormodem. Fin se neoficiálně zapojí do případu a snaží se Marsaili pomoci. Tormod trpí stařeckou demencí a o svém dětství nechce nic říct. Hrozí, že by mohl být obviněn z vraždy. Fin jde pomalu krok za krokem a odkrývá Tormodovu minulost. Ta je velmi smutná s nečekanými zvraty.
Vedlejší linka pokračuje s Finovým vyrovnáváním se s minulostí. Hledá cestu zpět k Marsaili a jejich synovi Fionnlaghovi. Řeší se tu smiřování mezi rodinami. pochopení reverenda ke svému dítěti a vnoučeti, které také citově souvisí s Finem.
Co se mi ještě hodně líbilo, bylo vykreslení myšlenek Tormoda o stáří. Celkově se zde dobře ukazovalo, jak by se měli lidé chovat k starým lidem a jak se chovají. Byly zde citlivě vylíčeny obě strany. Jediné co se mi nelíbilo, bylo jednání Marsiiny mámy, která věděla, že koná sobecké činy, ale dokázala si je sama před sebou omluvit.
To vše dohromady je smícháno do nebeské many vytříbených emocionálních chutí. Ani chvíli jsem se nenudila. Kniha se četla sama. Já bych nejraději jedla a jedla. Po přečtení knihy mám obrovskou touhu na další talíř této vytříbené pochoutky. A víte co je nejlepší? Že mě čeká závěrečný díl této skvělé trilogie. Moc se na ni těším. Také jsem zvědavá, jak to vše skončí a čím mě autor překvapí. O tomto nepochybuji. Fina jsem si zamilovala a doufám, že se se svým životem vypořádá, dle mých představ. Já jsem romantička, tak jasně víte, že bych mu přála najít cestu k Marsailinému srdci. Jestli mé přání bude splněno, se dozvím velice brzy. A vy. Vy se můžete těšit, že vám to neprozradím, ale určitě písnu, jak se mi třetí díl líbil. Těšte se!
Foto: Nakladatelství Host
