Nádhera! Opět velmi chválím a jsem nadšená z této knihy, která je přesně moje krevní skupina. Je to volné pokračování románu Porodní bába od řeky Hope (zde recenze). Znovu se ocitáme ve stejném prostředí, ale hlavní postavou této knihy je Becky, která se vrací v třicátých letech do malého městečka v apačských horách v západní Virginií. Je to román o lidech, kteří navzdory okolnostem se snaží žít v prostých podmínkách, tak aby měli klidné svědomí a lehkou mysl.
V první knize byla hlavní hrdinkou sedmatřicetiletá Patience, která se stala porodní bábou a své vědomosti praktikovala s úctou k ženám, jejich potřebám a přírodě. V závěru se sbližuje s místním veterinářem. Také se zde řeší rasová diskriminace k černochům. V této knize je děj podaný trochu jinak. Porody a rasová diskriminace jsou upozaděny, což je jen dobře, protože je tímto kniha jiná a přitom podobná v rámci známých postav a okolí.
Becky je čtyřicet dva let a domů se vrací s pětačtyřicetiletým doktorem Blumem. Doktor Blum je mentálně nemocný po smrti své ženy a Becky ho udržuje při životě. Před nemocí mu dělala zdravotní sestru, nyní je jeho pečovatelka. Becky se rozhodla vrátit, protože se ocitli bez peněz. Doufá, že doma najde dům doktora Bluma. Dům je již prodaný, protože doktor neplatil hypotéku. A tak Becky požádá o pomoc svou kamarádku Patience. Patience ji nechá bydlet ve svém starém domě a radí ji i při porodech, u kterých Becky asistuje. Becky je překvapena, jak je Patience lidsky osobní ke svým ženám a postupně mění své názory. V tom ji pomáhá i práce na částečný úvazek zdravotní sestry v táboře civilního sboru pro ochranu přírody. Ten vymyslel a financoval stát v čele s prezidentem Roosveltem v boji proti světové finanční krizi, kdy lidé neměli práci. Tyto tábory skutečně existovaly. V letech 1933 až 1942 program civilního sboru pro ochranu přírody koordinovaný armádou Spojených států a Národní lesní správou zaměstnal tři miliony lidí, aby vysázeli miliardu stromů, postavili požární věže a vybudovali protipožární cesty, hráze a státní parky.
Kniha se stala pro mě zajímavou a poutavou nejen po stránce lékařské, ale i po lidské, kdy ukazuje osudy obyčejných lidí, jak bojují s finanční krizí. V knize poznáme nové postavy a dějově prožijeme s Becky jeden rok, který je velmi bohatý na životní zkušenosti. Je plný radosti i ztrát. Tak jak je život přináší.
Moc ráda jsem viděla, jak po delší době žije Patience a přitom jsem fandila Becky, která se formovala k lepšímu právě díky Patience. Becky je sympatická, ale trochu neosobní, což se mění. Kniha se výborně četla, o čemž svědčí i to, že jsem ji měla přečtenou za jedno odpoledne a večer.
Je krásná a já s určitostí vím, že si ji přečtu vícekrát. Vřele doporučuji.
Foto: Euromedia Group, k.s. / Ikar
