Najít světlo ve tmě – obyčejný příběh o lidech, kteří to nevzdali a jdou dál

Před rokem a půl se na maturitním plese v Praze stala tragédie, která spustila nemilosrdný mediální kolotoč. Teprve devatenáctiletá studentka Bára zemřela a její rodina se ocitla pod neuvěřitelným tlakem ze strany médií i veřejnosti. Bářina matka se rok po smrti dcery rozhodla očistit její jméno a uvést chybné a zavádějící informace médií na pravou míru. Začala s přípravou knihy. Osobní zpověď o pocitech, které prožívá člověk po ztrátě blízké osoby, ale také o naději, odvaze jít dál a schopnosti znovu „vidět slunce“ – o tom všem je kniha Najít světlo ve tmě Simony Vlkové.


Titul Najít světlo ve tmě začíná velmi pozitivně – studentka Bára, krásná, milá a přátelská dívka, se připravuje na velký večer. Maturitní ples si chtěla užít. Bára, která nevyhledávala alkohol ani jiné návykové látky, kouření dle slov její matky přímo nesnášela, během večera z ničeho nic zkolabovala a už se ji nepodařilo zachránit. Zemřela na svém maturitním plese a první zprávy v médiích okamžitě začaly narážet na téma drog a předávkování. Ačkoliv následná lékařská zpráva přítomnost omamných látek neprokázala, mediální kolotoč omylů, polopravd a nesmyslných informací již nebylo možné zastavit.
Po roce a půl bude na knižní trh uvedena kniha, kterou autorka připravovala půl roku. Bářina matka, Simona Vlková, se snaží především očistit jméno své dcery, uvést vše na pravou míru a splnit to, co slíbila sama sobě – že půjde dál.
A o čem knížka je? Vysvětlení přichází přímo od autorky: „Už se to učím, učím se v málo větách sdělit příběh. Vlastně to nedokážu popsat dodnes. Knížka je o mých pocitech, o stavu, kdy jsem se propadala. Píšu o tom, o čem se nepíše a nemluví. Protože svou bolest přece musíme držet v sobě a vypořádat se s ní sami. Ne, já naopak otevírám Pandořinu skříňku.“
V den vydání bude Simoně Vlkové čtyřicet let a jak sama dodala, s vydáním knížky: „přichází světlo, protože jsem ve svých čtyřiceti letech našla sebe samu. Díky Báře. Začala jsem se kolem sebe dívat jinýma očima a vidím slunce, motýly. Dýchám a směju se. Už to umím. Už jsem se to znovu naučila.“

Anotace:
Příběh začíná na maturitním plese. Mělo se tančit a slavit. Místo toho přišla smrt. Zemřela teprve devatenáctiletá maturantka Bára. Kolem události se roztočil nemilosrdný mediální kolotoč lží, polopravd a omylů. Pro Bářinu matku Simonu šlo o nejtěžší období v životě. Musela čelit nelehkému osudu, ale i tlaku médií a veřejnosti. Po roce se rozhodla uvést vše na pravou míru a napsat knihu o tom, co prožívá. Po zveřejnění nápadu na sociálních sítích začala vznikat tato osobní výpověď, doplněná příběhy lidí s podobnou zkušeností. Otevřená zpověď o pocitech, smutku, vyrovnávání se se smrtí dítěte, ale i o naději a překonání sebe sama. O změně hodnot a uvědomění si, co má doopravdy v životě smysl. O lidech, kteří to i přes těžkou životní zkušenost nevzdali a jdou dál.
Více informací o knize a autorce na: http://simonavlkova.blog.ona.idnes.cz/

Foto: Nakladatelství Fragment