Lou Kuenzler, Sandra Rigby, Andrew Weale – Kouzelná zvířátka

Nádherné a klidné čtení, před spaním bych si jako dítě nepřála nic jiného, než třeba toto: „Uvolněte se, zavřete oči a představte si nádherný vysoký strom se skvostnými ohnivě červenými listy. Stojí na kraji lesa u zurčícího potůčku. Když se pozorně podíváte na větve toho stromu, uvidíte stovky malinkých světýlek, která se jako střely míhají mezi listím. Jsou to světlušky a tenhle příběh vypráví o jedné opravdu velmi statečné malé světlušce jménem Mžitka. Poslechněte si, co se přihodilo.


Mžitka se probudila a protáhla si křidélka. Byla celá nervózní, protože dnes měla jít poprvé do školy pro světlušky.
„Měj se hezky,“ řekla jí maminka a zlehka ji políbila na tvář.
„Budu,“ řekla Mžitka a jako střela vylétla z vysoké trávy, kde měla svůj domov.“
Celý příběh, ze kterého jsem vybrala ukázku, O statečné malé světlušce, je velmi milý, hebký a možná jsem jako dospělák čekala trošku jiné rozuzlení, ale v jeho jednoduchosti je nakonec krása. Je to knížka pro děti. A co je na ní velmi důležité, je psaná pro děti.
Stylem, který děti baví.
Jednoduchostí, přímočarými dialogy mezi účastníky příběhy.
Milým nahlédnutím do zvířecích světů očima zvířat, nikoliv lidí.
Překvapivá rozuzlení.
Jednoduché zápletky, které rozjitří dětskou fantazii.
A nenásilné obnovování základních lidských hodnot.
Na konci každé pohádky totiž najdete ještě pár otázek k zamyšlení. Kouzelná poselství, která shrnují příběh a moudrost, která v něm je. Tady třeba světluška našla své světýlko na zadečku díky své statečnosti a také díky tomu, že při hodinách ve škole dávala dobrý pozor a mohla pak své znalosti rychle a hbitě využít vlastně při boji o život. Ve třech odstavcích pro společné přemýšlení s rodiči se zamyslíme také nad tím, že kamarádi podporují toho, kdo zrovna není tak úspěšný nebo je smutný a že když někdo něco umí nebo udělá dříve, neznamená, že jsi horší. Nesmíme se nechat odradit a ztrácet naději. Náš čas přijde, stejně jako to bylo u Světlušky.
Použila jsem tedy jednu ukázku z druhé pohádky v této knize. Najdete jich tu celkem dvacet a opravdu jsem „losovala“, protože jedna pohádka není lepší než druhá a tu nejlepší prostě nelze vybrat. Svým vnitřním poselstvím jsou navíc takové, že zrovna souzní s tím, co cítíte, jaký problém řešíte apod.


Obrázky, které jitří fantazii
Ačkoliv jsou ilustrace pro někoho možná povrchní a kýčovité, zadívejte se na ně víc. Nejsem zastánce podobných počítačových ilustrací, pro mě stále pastelka zůstává pastelkou. Poctivou a „handmade“… ale práce ilustrátorky Julie Woolf se ukázala jako výhodná v tom, že obrázky tvořené tímto stylem, probouzí velmi zvláštní fantazii dětí. Nevím, jak bych to nazvala, čím víc jsem se na doprovodné obrázky dívala, tím víc jsem měla jakýsi „zakulacený pocit“ ze všech příběhů a obrázků. Víc a víc se mi s nimi chtělo zakutat pod peřinu a vůůůbec nevylézt. A čím dál víc a víc se mi líbily.
Kniha děti učí nebýt povrchní
Netrvalo mi dlouho, abych pochopila základní poselství této knihy. Díky příběhům, úctě ke zvířatům a různorodým psychologickým profilům hlavních hrdinů, tato kniha učí děti nebýt povrchní. Nejsou vždy věci takové, jaké se zdají na první pohled být, učí je zastavit se a podívat se pod povrch. No, třeba jako se to stalo mně s ilustracemi v této knize. Zamyslet se, jak se ten druhý cítí, kde je kořen jeho problému. A nabízet své přátelství.
Škoda jen, že právě takových příběhů a takových poselství není dnes plná televize.
Je to pravý opak, až mám někdy strach, aby to pro dnešní děti nebylo moc složité. Aby Kouzelná poselství na konci každého příběhu nebyla pro ně cizí a neznámá. A aby vůbec v sobě našly to odhodlání se na svět dívat jinak, než skrze komerční brýle, které nám servíruje televize. Kdo má víc, kdo je víc silný, víc bezohledný – ten vyhrává. Tady, v Kouzelných zvířátkách na dobrou noc, je tomu právě naopak.
Přála bych si, aby tento šperk do dětských knihovniček patřil stejně neodmyslitelně, jako Rákosníček. Možná jsou to příliš jednoduché příběhy, možná jsou takové, že přímo děj se vám z mysli za čas vytratí, ale rozhodně zůstává ten pocit. Zakořeněný někde hluboko, který pak ožije ve chvíli, kdy se dítě ocitne v situaci, která bude nápadně podobná některé z Kouzelných zvířátek.

Zdroj: www.kultura21.cz

Foto: www.synergiepublishing.com


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353