Nakladatelství Epocha vydává jedenáctý svazek edice Fantastická Epocha: Narcis v řetězech od Laurell K. Hamiltonové. „Život je fajn, i když jste mrtví!“ Anita Blakeová, nejdrsnější hrdinka všech dob, slaví jubileum! Desátý díl je na světě!
Provinilé slasti, první díl série Anita Blakeová – lovkyně upírů, byly vydány již v roce 1993, tedy v době, kdy se Meyerové o třpytivých upírech zatím jen zdálo. V době, kdy krvesajům nikdo nedával šanci na přežití a nejvíce se prodávaly harlekýnky, se na trhu objevila hrdinka, která do celého světa hrdě vykřikovala: „Já s upíry nechodím. Já je zabíjím.“
Anita Blakeová prorazila cestu dalším dark fantasy příběhům s upíří tématikou a stala se kultovní sérií žánru. Po celém světě se prodalo více než šest milionů kopií přeložených do šestnácti jazyků a dočkala se i komiksového zpracování. V knižní edici Fantastická Epocha vychází pod názvem Narcis v řetězech desátý díl série Anita Blakeová – lovkyně upírů od americké autorky Laurell K. Hamiltonové.
Anita Blakeová pracuje jako nekromantka v St. Louis. V jejím světě vedle lidí žijí svobodně i další bytosti – vlkodlaci, zombie nebo třeba upíři. Právě od nich si Anita vysloužila přezdívku Popravčí, protože kromě oživování mrtvých se živí i lovem a likvidací zdivočelých krvesajů. Anitina dobrodružství hraničící s paranormální detektivkou jsou protkány erotikou a vztahovými peripetiemi, které Popravčí řeší s nejednou nadpřirozenou bytostí. Ve světě Laurell K. Hamiltonové, kde každá vteřina může být tou poslední, se do popředí dostává spíše animální přitažlivost a pudová primitivnost. Anita není žádná náctiletá naivka, která v rohu vzdychá po svém vyvoleném, ale sebevědomá a silná žena, která si umí jít za svým – i v otázkách vztahů.
Anotace:
„Poslední věc na tomhle světě, kterou potřebuju, je další chlap, který by se mi pletl do života. Nevím, co mám dělat s těmi dvěma, které už mám. Skutečnost, že jeden z nich je upíří vládce města a druhý ulfrik, vlkodlačí král, je jen část toho problému. Už to napovídá, jak hlubokou jámu si pod sebou kopu…“
Anita se vrací do St. Louis, konečně připravená čelit oběma mužům svého života a vyrovnat se s vlastní mocí. Netuší však, že několik měsíců, které strávila mimo město, narušilo rovnováhu sil nejen v upíří komunitě, ale i mezi skupinami kožoměnců. Je zapotřebí stvrdit triumvirát moci, jenž tvoří společně s upířím vládcem města Jean-Claudem a vlkodlačím králem Richardem, než dojde k nenapravitelným škodám – pokud k nim už nedošlo. Ale zatímco politické záležitosti se napravit dají, s citovými pouty to není zdaleka tak snadné, zvlášť když do Anitina života nečekaně vstupuje další muž a spolu s ním nová výzva, která může ohrozit samu Anitinu lidskou podstatu…
Série Anita Blakeová čítá již deset vydaných dílů a spolu s dalším novým dílem vydává nakladatelství Epocha dotisk jednoho staršího v pevné vazbě a v nové grafické úpravě. Spolu s novým vydáním nabízí nakladatelství Epocha exkluzivní možnost vyměnit si »staré« díly série za ty »nové«, na které čtenáři v takovém případě dostanou padesát procent slevu! Aktuálně měníme díly Provinilé slasti (1. díl) a Cirkus prokletých (3. díl). Veškeré potřebné informace naleznete na stránkách www.epocha.cz.
Narcis v řetězech (Narcissus in Chains)
Autor: Laurell K. Hamiltonová
Překlad: Olajda Prokešová
Obálka: Dorothea Bylica
Formát: hardback, 135 x 200 mm
Počet stran: 588
Cena: 399,- Kč
Nakladatel: Epocha
Edice: Fantastická Epocha (11. svazek edice Fantastická Epocha)
Ukázka:
Jean-Claude v Cirkusu prokletých nebyl. Hlas na druhém konci aparátu mě nepoznal a nevěřil mi, že jsem Anita Blakeová, Jean-Claudova přítelkyně, takže jsem zůstala odkázaná na jeho další podniky. Zkusila jsem Provinilé slasti, jeho striptýzový klub, ale ani tam jsem neuspěla. Další v pořadí bylo Danse Macabre, Jean-Claudův nejnovější podnik, ale začínala jsem nabývat dojmu, že všem nařídil, že když budu volat, tak on tam není.
To pomyšlení mě dost mrzelo. Bála jsem se, že mě po tak dlouhé době, kdy jsem se nedokázala rozhodnout, pošle do pekel spíš Richard. Nikdy mě nenapadlo, že by na mě nepočkal Jean-Claude. Pokud si nejsem jistá tím, co k němu cítím, proč mám náhle stažený žaludek pouhou myšlenkou, že bych ho mohla ztratit? S leopardodlaky a jejich problémy to nemá nic společného. Jde o to, že se najednou cítím ztracená.
Vše se změnilo, když jsem zjistila, že je v Danse Macabre a dokonce přijme můj hovor. Měla jsem pár vteřin, abych se pokusila uvolnit stažený žaludek a zklidnit dech, a pak se ozval do telefonu a já se musela hodně snažit, abych udržela své metafyzické štíty na svých místech.
Nenávidím metafyziku. Nadpřirozená biologie je pořád biologie. Metafyzika připomíná magii, a to mi poněkud vadí. Během těch šesti měsíců volna jsem studovala a učila se meditovat s velmi moudrou vědmou jménem Marianne. Navíc jsem se vzdělávala v rituální magii, takže jsem dokázala lépe ovládat schopnosti, které jsem dostala do vínku od Boha. Díky tomu jsem uměla blokovat znamení, která mě vázala k Richardovi a Jean-Claudovi. Aura funguje jako vaše osobní ochrana, vaše osobní energie. Když je zdravá, chrání vás jako kůže, ale jakmile do ní uděláte díru, může se vám dovnitř dostat infekce. Má aura měla díry dvě, každou za jednoho z mých mužů. Předpokládala jsem, že i jejich aury mají díry. Což nás všechny vystavovalo nebezpečí. Já své díry zacelila.
Sotva pár týdnu na to jsem se střetla s nadpřirozenou bestií, rádoby-bohyní. Dokonce i pro mě to byl zcela nový druh nemrtvého. Byla tak mocná, že ze mě servala vše, co jsem tak pečlivě zacelila, a nechala mě opět zranitelnou a otevřenou. Jen zásah místní čarodějky mě zachránil před pohlcením, od aury počínaje a duší konče. Věděla jsem, že dalších šest měsíců celibátu, meditací a trpělivosti prostě nezvládnu. Díry byly znovu odhalené a jediný způsob, jak je zacelit, bylo spolupracovat s Jean-Claudem a Richardem. To mi řekla Marianne, a té věřím jako málokomu.
Jean-Claudův hlas v telefonu připomínal sametové pohlazení. Dech mi uvízl v hrdle a já nedokázala nic jiného, než vnímat plynutí jeho hlasu, jeho přítomnost, která se mi plazila po kůži jako něco živého. Hlas vždycky patřil k Jean-Claudovým přednostem, ale tohle bylo prostě směšné. Přes telefon? Jak bych se s ním asi tak mohla setkat a udržet štíty na svém místě. A to ani nemluvím o klidu mysli.
„Vím, že jsi tam, ma petite. Voláš jen, abys slyšela můj hlas?“
Bylo to blíž pravdě, než mi přišlo milé. „Ne, ne.“ Pořád jsem si nedokázala srovnat myšlenky v hlavě. Připadala jsem si jako atlet, který přestal trénovat. Prostě jsem nebyla schopna snést stejnou zátěž jako před půl rokem. Setkání s Jean-Claudovou mocí bylo příliš intenzivní.
Když jsem pořád nic neříkala, promluvil on. „Ma petite, čemu vděčím za tu čest? Proč ses rozhodla, že mi zavoláš?“ Jeho hlas zel prázdnotou, ale zaslechla jsem v něm náznak… možná výčitek. Měla jsem tušit, že to přijde. Posbírala jsem všechny síly a pokusila jsem promluvit jako inteligentní lidská bytost, což ne vždy patřilo k mým silným stránkám. „Je to šest měsíců…“
„Já vím, ma petite.“
Připadal mi trochu přezíravý a na to jsem byla alergická. Trošku mě tím naštval a vzrůstající hněv mi pomohl vyčistit si hlavu. „Kdybys mě vydržel chvilku nepřerušovat, řekla bych ti, proč volám.“
„Mé srdce se chvěje nedočkavostí.“
Chtěla jsem zavěsit. Choval se jako osina v zadku a část mne si bohužel připouštěla, že si takové chování zasloužím. To mě naštvalo ještě víc. Vždycky zuřím nejvíc, když vím, že jsem udělala chybu. Několik měsíců jsem se chovala jako zbabělec a ani teď to nebylo lepší. Bála jsem se k němu jen přiblížit, bála jsem se, co by to se mnou udělalo. Zatraceně, Anito, koukej se dát dohromady. „Sarkasmus bývá moje parketa,“ odtušila jsem nakonec.
„A co bývá moje parketa?“
„Chci tě požádat o laskavost,“ ignorovala jsem jeho otázku.
„Opravdu?“ řekl tónem, který naznačoval, že by mi mohl i nevyhovět.
„Prosím, Jean-Claude, žádám tě o pomoc. Často to nedělám.“
„To je pravda. Co ode mne chceš, ma petite? Víš, že stačí požádat, a bude po tvém. Bez ohledu na to, jak moc se na tebe zlobím.“
Nechala jsem ten komentář být. Nevěděla jsem, jak bych na něj měla zareagovat. „Znáš klub, který se jmenuje Narcis v řetězech?“
Pár vteřin bylo ticho. „Oui.“
„Můžeš mi říct, kde to je, a sejít se tam se mnou?“
„Víš, o jaký klub se jedná?“
„Jo.“
„Jsi si jistá?“
„Je to klub zaměřený na bondage.“
„Co si pamatuji, ma petite, tak tohle nebýval tvůj šálek čaje. To ses za posledních šest měsíců tak změnila?“
„Nezměnila. Mezi mé záliby to skutečně nepatří.“
„Tvoji leopardodlaci zase zlobí?“
„Tak nějak.,“ vysvětlila jsem mu, co se stalo.
„Žádného Marca neznám.“
„Nečekala jsem, že bys ho znal.“
„Ale předpokládala jsi, že vím, kde se nachází onen klub.“
„Doufala jsem.“
„Přijdu a přivedu s sebou své lidi. Nebo tě smím přijet zachránit jen já sám?“ Teď zněl pobaveně, což bylo podle mého lepší, než když byl naštvaný.
„Vezmi si s sebou, koho uznáš za vhodné.“
„Věříš mému úsudku?“
„V tomhle jo.“
„Ale ve všem ne,“ odtušil měkce.
„Ve všem nevěřím nikomu, Jean-Claude.“
Povzdechl si. „Tak mladá a tak… nedůvěřivá.“
„Nejsem nedůvěřivá, jen cynická.“
„A jaký je v tom rozdíl, ma petite?“
„Nedůvěřivý jsi ty.“
Rozesmál se a já ten zvuk vnímala jako pohlazení. Žaludek i ostatní vnitřnosti se mi stáhly do propleteného uzlu. „Aha,“ konstatoval pobaveně. „Tím se ten rozdíl vysvětluje.“
„Jen mi řekni, jak se tam dostanu, prosím,“ přidala jsem kouzelné slůvko, abych tu konverzaci urychlila.
„Jsem si jist, že tvým leopardodlakům nikdo příliš neublíží. Klub vedou kožoměnci, a když ucítí větší, než malé množství krve, vezmou situaci do svých rukou. To je jeden z důvodů, proč je Narcis v řetězech územím nikoho, neutrálním územím pro všechny s orientací na bondage. Tvoji leopardi mluvili pravdu, obvykle to bývá velmi bezpečné místo.“
„No, Gregory jistě nekřičel proto, že by se cítil v bezpečí.“
„To asi ne. Ale znám majitele a věř mi, Narcis by byl velmi rozzlobený, kdyby někdo v jeho klubu překročil hranici.“
„Narcis? To jméno neznám. Respektive, slyšela jsem o něm v řecké mytologie, ale tady, v St. Louis jsem se s ním nesetkala.“
„To jsem ani nečekal. Svůj kub příliš často neopouští. Ale zavolám mu a on se o tvé kočky postará. Nezachrání je, ale ujistí se, že jim už nikdo nebude ubližovat.“
„Věříš Narcisovi, že to udělá?“
„Oui.“
Jean-Claude měl své chyby, ale když někomu věřil, obvykle měl pravdu.
„Fajn. A děkuji.“
„Bylo mi potěšením.“ Nadechl se, a pak se tiše zeptal: „Zavolala bys, kdybys nepotřebovala mou pomoc? Ozvala by ses vůbec někdy?“
Téhle otázky jsem se bála jak od Jean-Clauda, tak od Richarda. Ale nakonec jsem se odhodlala. „Odpovím ti nejlépe, jak umím. Můžeš tomu říkat předtucha, ale domnívám se, že to bude na delší povídání. Než začnu řešit vztah, potřebuji se ujistit, že jsou moji lidé v bezpečí.“
„Vztah? To je to, co mezi sebou máme?“
„Jean-Claude.“
„Ne, ne, ma petite. Teď zavolám Narcisovi a zachráním tvé kočky, ale jen v případě, že mi slíbíš, že vzápětí tuhle konverzaci dokončíme.“
„Slibuji.“
„Tvé slovo,“ řekl.
„Ano.“
„Dobře, ma petite. Uslyšíme se za chvilku.“
Zavěsil.
V sérii Anita Blakeová – lovkyně upírů již vyšlo:
Provinilé slasti (Anita Blakeová – lovkyně upírů 1)
„Jmenuji se Anita Blakeová. Upíři mi říkají ,Popravčí‘. Jak jim říkám já, to se nedá reprodukovat.
Od té doby, co nejvyšší soud přiřkl nemrtvým rovnoprávnost, si většina lidí myslí, že upíři jsou normální občané s tesáky. Ale já vím svoje. Viděla jsem jejich oběti. Sama mám jizvy…
Jenomže teď mezi upíry řádí sériový vrah – a nejmocnější pijavice ve městě po mně chce, abych ho vypátrala…“
Ve světě, kde jsou upíři, zombie a vlkodlaci uznáváni za plnoprávné občany Spojených států, působí Anita Blakeová jako „oživovatelka“: v popisu práce má na žádost truchlících pozůstalých povolávat z hrobu mrtvé. Ale Anita má zároveň pověst obávané lovkyně upířích zločinců a často asistuje při vyšetřování zločinů, na které jsou konvenční postupy policie krátké.
Když však přiláká pozornost upířích vládců svého domovského města St. Louis, hrozí, že bude odhaleno její tajemství – zdroj Anitiny neobyčejné síly a moci.
Cirkus prokletých (Anita Blakeová – lovkyně upírů 3)
Do St. Louis přijíždí cizí vyšší upír, mezi nemrtvými začíná bitva o území a Anita se ocitá v jejím středu. Jean-Claude, upíří Vládce města, ji chce pro sebe – jenže jeho nepřátelé mají jiné plány. A aby to všechno bylo ještě horší, v ohrožení je i Anitino srdce, když poznává zatraceně pohledného středoškolského učitele biologie Richarda Zeemana. Oba jsou jen lidé, kteří uvízli v křížové palbě – nebo to si alespoň Anita myslí. Když se na scéně objeví upír Alejandro a nárokuje si Anitu Blakeovou, odbornici na stvoření noci, jako svoji lidskou služebnici, mezi nemrtvými vypukne válka a život lovkyně upírů je v sázce.
Obsidiánový motýl (Anita Blakeová – lovkyně upírů 9)
V životě Anity Blakeové se vyskytuje hodně netvorů. Někteří z nich jsou lidé. Mezi ně patří i muž jménem Edward, nájemný lovec se specializací na nadpřirozeno. Ten ji požádá, aby mu pomohla vystopovat největší zlo, s jakým se kdy potkala. Cosi, co vraždí, mrzačí a beze stopy mizí do noci. Cosi, čemu se Anita bude muset postavit naprosto sama…
„Jmenuju se Anita Blakeová. Seznamte se prosím s Edwardem… Edward je nájemný vrah. Specializuje se na nestvůry. Upíry, kožoměnce, cokoli si vzpomenete. Jsou takoví jako já, co jedou podle zákona, a pak je Edward, kterého dodržování zákonů a vlastně ani etika nikdy moc nezajímaly. Dává všemu rovnou příležitost. Jsem jeden z mála Edwardových přátel, ale je to jako kamarádit se s ochočeným leopardem. Spává stočený do klubíčka v nohách vaší postele, nechá vás, abyste ho hladili po hlavě, ale stejně vám pořád může kdykoli rozsápat krk…“
O autorce:
Americká autorka Laurell K. Hamiltonová se narodila v roce 1963 a v současné době žije spolu s rodinou ve městečku Sims ve státě Indiana. Počátky její literární kariéry měly podobu hrstky povídek, fantasy románu Nightseer a také dvou knih z prostředí televizního seriálu Star Trek: Next Generation a RPG hry Ravenloft. Skutečný úspěch jí ale přinesla až rozsáhlá série Anita Blakeová, lovkyně upírů, které se po celém světě vydalo více než šest milionů výtisků v šestnácti jazycích, dočkala se komiksového zpracování a stala se jedním ze základních kamenů dnes tolik populárního subžánru paranormálních romancí. Tuto vlajkovou loď autorčiny tvorby doplňuje podobně laděný cyklus Merry Gentryová, v němž stejnojmenná hlavní hrdinka opustí nadpřirozenou říši a ukryje se v moderním Los Angeles, kde si zařídí zcela novou identitu jako soukromá vyšetřovatelka. Více o Laurell K. Hamiltonové se dozvíte na jejím domovském webu www.laurellkhamilton.org.
Foto: Nakladatelství Epocha
