Archivy už vydaly mnoho dokumentů a svědectví o procesu Milady Horákové a spol. Jak už to bývá, nacházejí se a budou se nalézat další. Některé dosud nepublikované vůbec, anebo pouze z malé části obsahuje tato publikace. Začíná dokumenty z konce roku 1949 a končí závěrečnými projevy obžalovaných u soudu. Jako dodatek jsou v knize zařazeny názory z druhé strany, tedy některých, kteří se na výrobě procesu podíleli.
Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna.
Příčiny, okolnosti a průběh vykonstruovaného procesu jsou představeny na základě archivních materiálů, přičemž některé z nich dosud nebyly publikovány. Pozornost je věnována především na dokumenty ilustrující mechanismus »výroby« procesu v justici a na to, jak mimořádný význam a péči mu přisuzovalo komunistické vedení a klíčové složky bezpečnostního aparátu. Cenným materiálem jsou též výpovědi spoluvězeňkyně Dr. Horákové, Věry Hložkové, kterou k ní do cely nasadila Státní bezpečnost. Zmíněné dokumenty umožňují alespoň částečně nahlédnout do myšlenkového světa Milady Horákové a vykreslují snahu nového režimu zbavit se oponentů nikoliv jen jako justiční a politický zločin, nýbrž také jako osobní tragédii těch, kteří uvízli v soukolí vykonstruovaného procesu.
Hlavním cílem této publikace je poskytnout veřejnosti dobové dokumenty vztahující se k procesu s Miladou Horákovou a spol., a sice v co nejautentičtější podobě. Archivní materiály proto byly ponechány v původní formě – byť některé z nich jsou stylisticky neobratné – a prošly pouze základní redakční úpravou, při níž byly opraveny hrubé chyby a doplněna chybějící interpunkce. Z toho důvodu například čtení přepisů odposlechů vyžaduje k porozumění vyšší soustředění.
[…] to je začali v 8. ráno vozit, já jsem byl jeden z prvních lidí, který se tam šel podívat a mluvil jsem s Horákovou, mluvil jsem se Zemínovou. V přítomnosti vyšetřujícího jsem šel do cely. Horáková byla úplně zlomená. Měla strach z trestu smrti. Doporučil jsem jí, aby se ke všemu přiznala, že to nemusí jít tak daleko. Podle materiálů jsme zachycovali korespondenci, kterou měla s Ripkou. Než je dostala Horáková jako šéfka toho podzemního seskupení, tak je četl Gottwald a četl je Slánský. […] Za to Zemínová, ta hovořila jinak. Otevřeně říkala, že má ráda svou zem, že měla ráda Beneše, Masaryka a nás že ráda nemá, že jí je všechno jedno, je jí už 60 let a má život za sebou. Hlas měla jako chlap.
Výpověď tehdejšího velitele StB Jindřicha Veselého o průběhu procesu
[…] v zásadě jsem prohlásila orgánům státní bezpečnosti, že setrvávám ještě ve svém přesvědčení, a že také v tom setrvávám proto, že jsem ho opírala o názory, stanoviska, vyjádření a informace osob, které pro mě byly autoritou a mezi něž počítám také dva nejvzácnější pro sebe lidi – dvě největší osobnosti – Tomáše Garrigue Masaryka a Edvarda Beneše, kteří na mě velmi působili během mého celého života.
Z prohlášení Milady Horákové před soudem dne 8. června 1950
V Nakladatelství Epocha se jedná o první vydání titulu Politický proces Miladou Horákovou a spol. autora Karla Kaplana. Kniha je již k dostání na pultech knihkupectví. Čtenáři si ji také mohou pořídit s 25% slevou na e-shopu Nakladatelství Epocha.
E-shop: http://epocha.cz/detailknihy.php?id=944
O autorovi:
Doc. Karel Kaplan, CSc. Se narodil v roce 1928 a je český historik zaměřující se na dějiny Československa po druhé světové válce. Pracoval jako konzultant pro historii v aparátu ÚV KSČ, což mu umožnilo přístup k celé řadě tajných materiálů. V druhé polovině šedesátých let působil jako zástupce ředitele Historického ústavu ČSAV, po událostech roku 1968 mu byla odebrána stranická legitimace a v roce 1972 se ocitl ve vazbě. O čtyři roky později byl při pobytu v zahraničí zbaven československého občanství, posléze pobýval v SRN a spolupracoval s BBC, Deutsche Welle i se Svobodnou Evropou. V roce 1990 se vrátil do Československa a stal se pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Karel Kaplan je autorem několika desítek monografií a článků věnujících se poválečným dějinám Československa, z nichž jmenujme například tyto: Zpráva o zavraždění generálního tajemníka (1992), Stát a církev v Československu v letech 1948–1953 (1993), Pět kapitol o únoru (1997), Československo v poválečné Evropě (2004), čtyřdílnou Kroniku komunistického Československa (2005–2011) či Protistátní bezpečnost 1945–1948 (2015). Autorovou snahou je také zpřístupnit veřejnosti některé dosud nepublikované dokumenty – ve své dosud poslední publikaci Únor 1948: Komentované dokumenty (2018) představil archiválie vztahující se ke komunistickému převratu.
Informace o knize:
Politický proces s Miladou Horákovou a spol.
Autor: Karel Kaplan
Přebal a grafická úprava: Lukáš Tuma
Formát: vázaná s přebalem, 155 x 220 mm
1. vydání
288 stran + 16 stran fotopřílohy
Cena: 299,- Kč
Foto: www.epocha.cz
