Jodi Picoultová – Čas odejít

Dnes jsem byla poprvé na opravdické hodině jógy. Mile mě překvapila. Hodina volně, v klidu plynula a krásně jsem se protáhla. Ke konci jsem málem usnula, z toho jak jsem se uvolnila. Určitě se budu snažit chodit pravidelně. A co má tato kniha společného s jógou? Taky velmi pohodově při ní čas běží. Ani jsem netušila, že se blíží závěr. Cítila jsem se při čtení odpočatá a krásně jsem si tento román užívala.

čas odejít
Až na konec. Nemohla jsem tomu uvěřit, že tak skvělé vyprávění končí takto pitomým způsobem. Mám ráda paranormální vsuvky, to mi nevadí, ale toto… Pro mě to bylo překombinované, nereálné a prostě se mi to nelíbilo. To je jediné mínus celé knihy. Ráda ji budu doporučovat, protože si to kniha zaslouží, ale zároveň budu upozorňovat, že je na konci vlastně všechno jinak. Ať jdou do ní s vědomím bez očekávání. A třeba zrovna je kniha překvapí a užijí si ji i s tím závěrem. Protože jak víme, sto lidí, sto chutí a to se týká i knih.
Třináctiletá Jenna bydlí se svou babičkou. Vždycky toužila najít matku Alici, která zmizela za záhadných okolností, když byly Jenně tři roky. Alice milovala slony, studovala je v Africe. Tam se seznámila s Thomasem, který byl na průzkumu, protože založil v Americe rezervaci pro slony v důchodu a jel se podívat do jejich přirozeného prostředí. Když Alice po krátké známosti s Thomasem otěhotní, vrací se do Ameriky k Thomasovi. Pomáhá mu vést rezervaci a pokračuje ve svém průzkumu, který se týká truchlení slonů. Jedné noci za záhadných okolností je usmrcena zaměstnankyně rezervace a Alice zmizela z nemocnice. Thomas, který trpěl již předtím duševní nemocí se úplně zhroutil a ocitl se v psychiatrické léčebně. Jenna je konečně je dost velká a chytrá, aby sama začala s pátráním. Pomáhat jí budou vědma Serenity a soukromý detektiv Virgil. Nic není tak, jak to na první pohled vypadá.
V kapitolách se střídají ve vyprávění Jenna, Alice, Serenity a Virgil. Autorčin vypravěčský styl je skvělý. Tím, že každý komentuje svou část života z minulosti do přítomnosti, je příběh pestrý a krásně se děj časem prováže. Až na zmiňovaný konec, který mi to zhatil. Oceňuji velkou práci, kterou si spisovatelka dala s výzkumy o životě slonů. Přirovnáváním k lidem mě to někdy pořádně vzalo za srdce. To byla nádhera. Informací o slonech zde bylo mraky, takže kdo miluje tyto velká a krásná zvířata, povinně si knihu přečte, protože bude nadšen. Moc dobře je vytvořena psychologie postav, se kterými jsem na plno prožívala partnerské, rodičovské nebo kamarádské vztahy.
K józe se budu ráda vracet, ale u tohoto příběhu si tím nejsem jistá. Nic to nemění na tom, že se jedná o nevšední příběh s nevšedním koncem, který stojí za to si přečíst, ať už se vám závěr líbí nebo ne.

Knihu si můžete koupit zde:

https://www.bux.cz/knihy/174849-cas-odejit.html

Foto: Nakladatelství Ikar

FB_post_chalupari