Jiří Holub – Prostě na mě zapomněli

Tato kniha má 133 stran malého formátu. Ale jak je malá vzhledově, tak to dohnala silou příběhu. Knihu jsem měla přečtenou za jeden večer, ale v hlavě mi zůstala ještě dlouho poté. Ukazuje na nespravedlnost války. Což je dané. Válka je hrozná ze všech stran a lidé se dokážou chovat děsivě v různých případech.

Příběh vypraví osmiletá Klárka, která se s tatínkem, maminkou a malým bratříčkem, ještě miminkem, přestěhovala z Prahy do Sudet. Je po válce. Němci byli vyhnáni a zde zůstaly prázdné baráky. Tatínek je ředitelem Kaolinky, tak dostali ten nejhezčí a nejvíce zachovalý dům. Okolní domy jsou zatím pusté. Klárce se nový domov moc líbí a začíná objevovat okolí. Jenže jdou zvěsti, že se tu mohou nacházet nebezpeční Němci, kteří se schovávají. Takže rodiče nabádají Klárku, ať nikde sama nechodí. Klárka zahlédne večer u domu tajemnou postavu a při procházce na ni narazí i v lese. Je to starší žena, která na Klárku působí bezpečně. Jmenuje se Helga a zůstala úplně sama. Klárka jí začne nosit jídlo a Helga na oplátku začne povídat svůj smutný životní příběh. Vše skončí úplně jinak, než bych si přála.

Příběh je čtivý, i když některé slovní spojení mi nešly k osmileté holčičce. Ale nijak mě to nerušilo a já jsem ze zvědavostí četla a četla, protože mě opravdu zajímalo, co se skrývá za tajemstvím Helgy. Bohužel je to velká tragédie. Lidská pomstychtivost je velká. K tomu i osud Klárky dopadl úplně jinak, než jsem si představovala. Je to velmi zajimavý, citlivý a smutný příběh a já jej doporučuji. I proto, že vede k zamyšlení a uvědomění. Nad takovými věcmi by měli lidé hodně přemýšlet, takže určitě si jej přečtěte.

 

Hodnocení: 80%

 

Více infa: https://www.jasknihy.cz/index.php/nove-knihy-jas/199-holub-jiri-proste-na-me-zapomneli

 

Foto: Nakladatelství JaS