Říká se, jak na Nový rok, tak po celý rok. A já budu mít nádherně čtivý rok, protože touto knihou jsem začala a byl to skvělý start. Četla jsem první díl a byl to silný příběh. Ale tento mě dostal ještě víc. Volné pokračování navazuje na sebe spojením jedné osoby a to Maddie, která je kamarádkou Rose. Rose je hlavní hrdinka a je to její příběh. Je plný citu, nepředstavitelného utrpení, neochvějné víry v lidskost, upřímného a obětavého kamarádství a v neposlední řadě o kruté válce.
Rose je osmnáctiletá Američanka. Je září 1944 a Rose se splnil sen. Je civilní pilotka v Anglii, kde převáží letadla. Je spokojená, že aspoň tímto způsobem bojuje proti Němcům. Kniha je rozdělena na tři části. V první Rose vypráví o tom, jak se dostala Anglie a jak poznává válku. Ptá se svých nových kamarádek, co je koncentrační tábor a když slyší, co se tam prý děje, nevěří. Myslí si, že je to jen proti Německá propaganda. Tohle by si lidé nemohli dělat navzájem.
V druhé části vypráví, jak ji nacisté zajali a poslali do koncentračního tábora Ravensbrücku. Rose na vlastní kůži poznává, čeho jsou lidi schopni. Její svědectví je dech beroucí, šokující a velmi vnitřně intimní. Z naivní holky se stává shodou okolností bojovnice, která je za to potrestaná. I v takové hrůze najde kamarádství, které ji pomůže přežít. Nad vodou ji drží také básně, které si ve své hlavě skládá.
V třetí části Rose vypráví, co se stalo po válce. Člověka, který prošel peklem koncentračního tábora, poznáte podle očí. Navždy tam bude mít trochu šílenství, z toho, co si prožil. Rose konečně může napsat své básně na papír. Vyrovnat se s tím je druhá těžká věc, ani matce nemůže říct, co vše se jí stalo. A tak píše. Její svědectví mi místy vehnalo slzy do očí. Je to hodně procítěné a pořád se mi honilo hlavou, proč se to muselo dít.
Četla jsem hodně knih o válce a vždy z toho budu v šoku. Příběh Rose je smýšlený, ale pozadí a dění je popsáno na reálných svědectvích lidí, kteří přežili. Z popisů lékařských pokusů na lidech mi bylo na zvracení, ale dělo se to. Nejhorší je, že mám pocit, že se lidé nepoučili a podobnou hrůzu by nechali opakovat. Proto jsem ráda, za každou tak, skvělou knihu, která svým poselstvím varuje lidi, a připomíná co se dělo. Doporučuji všem. Mladým i starým. Prostě všem.
Foto: Nakladatelství COOBOO
