Elizabeth Gilbertová – Město dívek

Po měsíci se vracím ke knihám. Měla jsem malou přestávku, protože jsem znechucena, co se dnes ve společnosti děje. Vzalo mi to chuť číst. Jsem naštvaná, že vláda svými nezakonnými nařízeními rozděluje společnost. Je mi jedno jestli je očkovaný nebo ne, ale nikdo nemá právo dělat takovou diskriminaci a nařizovat něco, když nevíme, co to s lidmi udělá za rok či za dva. A že to má negativní účinky se ví už teď. Každý ať se rozhodne sám a ten nátlak je prostě hnus. Ale už se objevuje čím dál víc doktorů a lidí, kteří mají váhu a hlásají pravdu, a baví se o tématu ze všech stran. Takže mi stoupla naděje, že bude líp. Kéž by.

Vrací se mi chuť číst a jsem spokojenější. Tato kniha mi dodala energii, že si uvědomuji, čím jsou pro nás knihy jako dar. Ve formě příběhu přináší uvědomění, jak je pro nás důležité přátelství, odpuštění a čas, který trávíme s někým, jenž nás nesoudí, ale příjimá nás takoví, jací jsme. Kniha je o užívání si mládí, uvědomění si některých chyb a poučení. Udělala mi velkou radost, že mi sedla a zvedla mi náladu.

Hlavní hrdinkou je devatenáctiletá Vivian, která přijíždí do New Yorku za svou tetou Peg. Peg vlastní divadlo, jež baví hlavně střední třídu. Není to velké umění, ale lidé s malými příjmy si u něho odpočinou a pobaví se. Vivian si přivezla svůj šicí stroj, protože v šítí je výborná. Její rodiče ji posílají každý měsíc peníze a Vivian šije pro radost a pro pocit, že je pro okolí opravdu důležitá. Svůj příběh vypráví formou dopisu pro něčí dceru Angelu. Má to vést k tomu, čím byl pro Vivian Angelin otec významný. A to musí vzít své vyprávění od začátku. Vše ovlivňuje toto klíčové setkání. Sama jsem to pochopila až v závěru knihy a mile mě překvapilo, jak kostra příběhu byla dobře promyšlena.

Vivian se nejvíc skamarádí s kabaretní tanečnicí Lily, která je krásná. Vivian taky a tak každý večer chodí do ulic užít si s muži, bavit se, pít a tančit. Přes den pracuje v divadle s kostýmy a večer je v ulicích New Yorku s Lily. Mimo jiné vypráví o dalších lidech, kteří s ní žijí ve velkém domě nad divadlem. Začíná válka a doAmeriky utíká mnoho židů z Evropy. Příjde i dobrá Pegina kamarádka a vyborná herečka z Londýna Edna. Edna Vivian zcela uchvátí a stane se pro ni jakoby modlou. Ať už je to jejím výborným stylem oblékání, či jak působí na lidi nebo jejím výborným herectvím. Divadlo se rozhodne udělat hru na úrovní jen pro Ednu a mají obrovský úspěch. Ale v mladické zbrklosti udělá Vivian osudovou chybu a celý její život se převrátí vzhůru nohama.

Jak to Vivian ustojí si už musíte přečíst sami, ale je to hodně překvapující a nechybí zde pomoc přátel, kteří ji nenechali samotnou, ač to tak na první pohled vypadalo. A hlavně se dozvíme, kdo byl její největší láska jejího života. Ta láska, která dává a příjmá bez předsudků. Není to taková ta zamilovanost, kdy se vznášite. Je to pevný bod, který je tu vždy s vámi. Není to o sexu a vášni, ale o povídání si s osobou pro vás nejbližší.

Kdo má rád nevšední příběhy o neobyčejném životě jedné obyčejné ženy, určitě si knihu přečtěte. Není to smršť událostí, ale zesílující proud, který po bouři je zklidněn a vy cítíte tu vůni čistého čerstvého vzduchu. Je to osvěžující. Taková ta kniha pro mě je.

 

Hodnocení: 80%

 

Více infa: https://www.jota.cz/mesto-divek

 

Foto: Nakladatelství JOTA