Víc žijete, nebo se víc bojíte? To je doslova věčná otázka a téma, jak se uvolnit do života a naplno tak využít jeho celý potenciál je téma, které se stává čím dál populárnější. A tato kniha je příjemným sáhnutím do minulosti, do moudrosti, která byla jednou z průkopnických. Džiddú Krišnamúrti nás v roce 1986 opustil v necelých devadesátijedna letech zanechal za sebou výraznou stopu. Jako jeden z prvních moderních průkopníků duchovního rozvoje lidstva začal lidi učit, jak myslet.
Obyčejně se skutečně učíme, co si myslet. Ale o tom, jak se zamyslet nad fakty, se mnoho nenaučíme. Umění žít…
„Strach brání vnitřní svobodě
Takže naše první, skutečně prvořadá starost tkví v tom, jak se strachu zbavit. Víte, co strach dělá? Zatemňuje mysl. Mysl kvůli němu otupuje. A strach vede k násilí. Kdo se bojí, ten spěchá něco uctívat.“
Co se tu dozvíme?
Dozvíme se tu pak v podobných krátkých odstavcích o tom, jaký je rozdíl mezi zvířecím fyzickým strachem, který nás chrání a tím psychologickým, který si často neuvědomujeme, ale plíživě nás pronásleduje, tvoří ho myšlenky a roztříštěnost ať vnější, nebo vnitřní. V čím větším chaosu žijeme, tím větší a důmyslnější na nás mohou dotírat strachy, dochází mi. A i čtenář sám prožije nad touto inspirativní knihou své vlastní aha efekty a musím říci, že je jich skutečně požehnaně.
Ačkoliv je pravdou, že mnohé je dnes již stokrát říkáno, ale také stokrát zapomenuto, protože to můžeme vnímat jako něco, co si máme myslet. Ale zkusme se nad moudrými krátkými texty zamyslet tak, že nás učí JAK MYSLET. Jak analyzovat, jak se naciťovat na život a prožít si, možná někdy i poprvé, svůj vlastní niterný aha efekt a svůj první počin v realitě, který bude skutečně náš, naší duše, z našeho nitra, nikoliv naučený nebo takový „jaký by se měl“…
Strach je ostatně velké téma. Proto se k němu ráda vracím. Kořeny veškerého strachu vidí autor i v minulosti, ze které bychom se měli umět vyvázat, naučit se z ní vyvazovat, i to ale může být dlouhý, velmi dlouhý proces, při kterém se hodně zapotíme. Právě ta náprava minulosti tak, aby nás neovlivňovala, nádherně může navazovat na všechny další autory, následovníky, protože kam se podíváte, tam je ten princip stále stejný – pojďme žít a žít to, co pro nás má smysl. Pro nás i pro druhé – pak to bude mít smysl i pro celý svět.
Buďme pozorní… naučme se, kde se bere sebelítost, bolest, zklamání, ale i nadšení a hřejivý pocit u srdce, který nás posouvá dál. Naučme se nechat učit sebe samé od své vlastní duše.
Co děláme se svým životem má několik výhod:
- Stručné texty jsou skvělým rychlým čtením k čaji – a dlouhým rozjímáním
- Můžete je využít i jako malé věštecké textíky, protože mnohé je aplikovatelné na jakoukoliv životní oblast
- Knížka je rozkošná svým formátem a starou příjemnou papírovou patinou
- Nádech moudrosti autora minulého století má své kouzlo, je to jako držet v rukou vzácný klenost
O autorovi:
Džiddú Krišnamúrti (1895–1986) se narodil indickým rodičům v Madanapalle, malém městě na jihu Indie, vzdělání získal v Anglii a později přednášel po celém světě. Odmítal příslušnost k jakékoliv kastě, národnosti či vyznání a nehlásil se k žádné tradici. Skoro šedesát let křižoval svět, setkal se i s významnými vědci, psychology, náboženskými vůdci a profesory na univerzitách – lidé se sjížděli na jeho promluvy, četli jeho knihy. Ústřední téma jeho knih je odvrhnutí duchovních i psychologických dogmat, autorit, a to včetně kultu jeho samotného. Hlásal, že člověk se od strachu, dogmat a naučených vzorců osvobodí jen upřímným poznáním sebe samého. V češtině vyšlo dvanáct jeho knih.
Více infa: https://www.alferia.cz/co-delate-se-svym-zivotem-11723/
Foto: Nakladatelství Alferia
