Tak trochu hippie, tak trochu ožehavá sonda do duše člověka jako takového. Ano, i do vaší duše, věřte mi. Jaké to je prokousávat se knihou s takhle kontraverzním názvem?
„Věříme, že je v pořádku mít sex s každým, koho milujete, a věříme, že je dobré milovat všechny.“ Tak to je myšlenka jedné mladé hippie dívky z roku 1967. A to byl základ volných vztahů, kterých si tato generace užila dosytosti. Etická coura je kultovní kniha, dalo by se říct. Její třetí doplněné vydání je právě u nás. Vzbudí rozruch? Možná….Protože je o nás a zdaleka není jen o otevřených vztazích.
Máme být coury?
Kristepane, mám se stát něčím takovým? Říkala jsem si, držíc tuto knihu v ruce. Ale překvapila…. Ano, je o lidech, kteří žijí podle svého a podivila jsem se, kolik toho »svého« je v každém z nás, ale z různých důvodů potlačeno. Až mne chvílemi napadalo, co je vlastně pro člověka skutečně přirozené?
A právě proto je tato kniha nejen o vztazích na různých úrovních a jejich formách, uspořádání, ale i o hledání sebe samých, o teoretickém přemýšlení o naprostém uvolnění se do světa, do svých citů a potřeb. Do skutečného naplnění života.
Nad knihou jsem si uvědomila také to, že jsme v současné době doslova vázáni v miniaturních rodinách, kdy ten, kdo nese na hřbetě starosti o potomstvo, je přetížen a zároveň snadno manipulovatelný, zneužívatelný. Chybí komunita žen, rodinná pospolitost, chybí vzory, které by ve vícero barvách dětem dávaly příklad do života. Těm přetíženým nukleárním rodinám chybí barvy do života. Chybí volnost a důvěra v lidi kolem sebe. Jak tu autorky dobře popsaly, dnešní děti jsou vychovávány více jako domácí zvířata než jako děti, které byly dříve zapojeny od brzkého věku do chodu hospodářství, rodiny, do práce. Rodiny byly široké a často součástí širší rodiny byly i sousedské vztahy.
Single výhody i definice vztahů
Autorky se věnují všem možným typům mezipohlavních vztahů, ale i vztahům, které jsou zcela nesexuální. Vysvětlují naši potřebu sdílet s více lidmi, protože každý člověk, každý přítel, kolega, kamarád, má potenciál v nás rozvíjet a probouzet zcela jiné vlastnosti. Vysvětlují, jak takové vztahy udržovat, pečovat o ně, jak je začínat i ukončovat. Ukazují také ve zcela novém světle single život plný výhod, kdy třeba můžete milovat někoho, kdo už partnera má? Že to je moc revoluční myšlenka, strašně moc proti srsti?
Ve chvíli, kdy máte v sobě už mnoho desítek stran Etické coury, je to ale myšlenka neskutečně úlevná. Kde se vlastně berou ta etická svázání, která v sobě máme? Často jsem přemýšlela, co jsem vlastně při různorodém přemýšlení nad knihou já, a co je moje naučené já. A co je správně.
Popravdě? Odpověď jsem nenašla.
Je to kniha, která ve mne nechala neskutečnou nálož otázek, na které nelze najít odpověď.
A zanechala také zvláštní pocit, kdy mi to ochutnání polyamorie a jinak uspořádaných vztahů, přišlo velmi lákavé, úlevné a… bezproblémové? Kolik lidí, tolik názorů na Etickou couru. A tolik různých zasetých pochybností do toho, čemu jste možná do nynějška věřili.
O autorech:
Dossie Easton je manželská a rodinná terapeutka specializující se na alternativní sexualitu a vztahy. Má více než pětadvacetiletou zkušenost s poradenstvím v polyamorii a otevřených vztazích. Kromě Etické coury je autorkou dalších čtyř knih.
Více infa: www.dossieeaston.com
Janet W. Hardy je autorkou nebo spoluautorkou dvanácti knih a zakladatelkou Greenenergy Press, vydavatelství specializujícího se na literaturu o otevřené sexualitě. Vystudovala tvůrčí psaní v Kalifornii a v roce 1987 se rozešla s monogamií.
Více infa: www.janetwhardy.com
Foto: www.synergiepublishing.com
