Jak jste si všimli, různě střídám žánry a vždy se vracím k romantice. Je to pro mě relax, jen tak si číst o něčem pěkném, kdy vím, že to dobře skončí a věřit, že láska je nej. Já tomu vlastně věřím, že láska je silná ve všech podobách. No a knihy od těchto autorek jsou fajn. Ale tahle je jiná. Začali tím už předešlým vydáným románem Miluji tě, kdy z hodně erotické linky přešly na romantickou. A tato kniha má erotiky minimum a romantiky maximum. Ale takové te pěkné, nepřeslazené.
Dle mého, proto jsou některé ohlasy na tuto knihu psané se zklamáním, že už autorčiny knihy nejsou to, co bývaly. Ano, mají pravdu v tom, že je to jiný styl, ale stejně dobrý. Dokonce mi to více vyhovuje. Mám raději knihu, kde se čte o ději a citech, než erotické popisy akcí v posteli, kdy to někdy vyjde dost nepřirozeně.
A proto jsem knížkou nadšená. Moc se mi líbila. Neříkám, že je ideální hlavní hrdinka, ale celkově to bylo moc pěkné.
Hlavní postavou je pětadvacetiletá Holland žíjící na Manhattanu, která je nespokojená se svým životem. Vystudovala psaní, má titul, ale žádný vysněný román se ji v hlavě nerodí. Hodně ji finančně i psychicky pomáhají její strýčkové, kteří ji berou jako svou dceru. Holland pracuje v divadle jako asistentka, ale místo dostala díky známostem přes svého strýce Roberta, který je v divadle hlavním dirigentem. Práce ji nenaplňuje a jedinou její radostí je pouliční kytarista v metru, který hraje úžasně a k tomu také tak vypadá. Jeho hudba ji učarovala. Po půl roce tajného zamilování se konečně odhodlá a osloví ho. Jmenuje se Calvin a je z Irska. Ve Státech je nelegálně a Holland ho doporučí Robertovi do orchestru. Vše se pak nějak zamotá a Holland si není jistá, zdali uzavřeli sňatek jen z vypočítavosti nebo jsou v tom i vzájemné sympatie.
Holland byla vykreslena velmi dobře. Je hodná, milá a vstřícná. Ale stále něco řešila a moc věcí k tomu neudělala. Zase byla ukázaná její proměna k uvědomění toho, co chce a jak to udělat. Jen je typické, že si něco myslela, ale nic neřekla. Což vedlo k spoustu nedorozumění. Já vím, že se příběh musí vyplnit něčím, aby se došlo ke konci. Takže to beru jako celek a to se četlo moc dobře. Opravdu. Dala jsem ji za jedno odpoledne a krásně jsem si zarelaxovala u knihy. Pro mě to bylo po dlouhé době a trefila se mi do nálady.
Více infa: https://www.jota.cz/spolubydlici
Hodnocení: 90%
Foto: Nakladatelství Jota
