Dlouho jsem nečetla nějakou pozitivní literaturu. Proto mě zaujala tato kniha. Abych byla upřímná, to byl jeden důvod. Druhý byl ten, že s ukončením léta, začíná zima a tu já moc nemusím. Mám ráda teplo, dovolené, prázdniny a to vše mám spojené s létem. A že jsem si toto léto krásně užila. Také začíná období různých viróz, které se na děti lepí. Prostě na mě padá jemná melancholie ze zimy. Takže se není co divit, že jsem ožila, když jsem viděla podtitul knihy. Chtěla jsem vědět, kterých deset lidských pohonných hmot mě naplní životem.
Knihu jsem právě dočetla a řekla bych to asi tak. Je hlavně určena těm, kteří mají málo načteno z literatur, které vybízejí ke změnám. Které vám chtějí v tom dobrém poradit, abyste byli spokojenější a šťastnější. Já už mám něco přečteno a spoustu rad, které byly v knize zmíněny, jsem znala. Je fakt, že mě to po přečtení vždy nakopne a chvíli se toho držím. Ale celkově mě to jen utvrdilo, že to co si myslím a dělám je správně. Pár bodu pro zajímavost zmíním a porovnám, co pro to dělám.
I ti co jsou úspěšní a mají vše, co si představovali, mohou být nespokojeni. Autor zde radí, že jim chybí nějaký nový impuls. Každý by měl aspoň jednou za devadesát dní zažít něco nového. Ať je to výlet, večeře v nové restauraci, sportovní událost, kulturní zážitek, dobrodružství při cestování nebo rozšíření okruhu známých. Je to něco, co vám vlije energii do těla. Já jsem například byla před týdnem v Nízkých Tatrách. Tři dny jsme dělali výšlapy, kde byly nádherné výhledy. Přálo nám i počasí. Takže je pravda, že mě to nabilo a přijela jsem domů spokojená a odpočatá.
Autor dává velký důraz nejen na rodinu, ale i na přátele. Rodina je samozřejmě na prvním místě, co nás naplňuje. Ale na druhém místě je přátelství. Což mi přijde v mém okolí často opomíjené. Jsem šťastná, že mám tři opravdu dobré kamarádky, na které se mohu spolehnout. Je s nimi sranda, pomůžou mi, mohu se s nimi bavit o čemkoli a já to vše považuji za úžasné. A přesto často slyším, že kamarádi jsou na nic, důležitá je rodina. Ano rodina je hlavní, ale přátelství by v našem životě mělo mít své pevné místo. Však taky ty lidi, co to kolem mě říkají, moc spokojeně nevypadají.
Kniha se dělí na tři části. První je úvod, kde autor vysvětluje, co chce čtenářům sdělit a proč. V knize se svěřuje se svými dvěma životními událostmi, které mu změnily život. Já se zmíním o jeho umírajícím otci, kde popsal, jak moc otec pro něj znamenal, jaký to byl skvělý člověk. Druhá část vysvětluje pět základních pohonných sil. Často používá příklady ze své praxe. Čímž své vyprávění zpestřil a přiblížil čtenáři téma do osobnější roviny. Já zmíním sílu, která mě zaujala a to byla PÉČE. Myslí tím péči o druhé, ale i o sebe. Co dělat pro sebe, abychom byli spokojeni. Zaujalo mě, že dává velký důraz na spánek. Doporučuje nejméně sedm hodin spánku, abychom své tělo i mysl nechali odpočinout. Bohužel si to uvědomujeme, až se něco stane. Např. máme hodně práce, málo času, chceme vše stihnout a pak v mladém věku dostaneme z toho všeho stresu infarkt. Až potom si to uvědomíme a zpomalíme.
V třetí části knihy je dalších pět pohonných sil, které nás posouvají vpřed. Nejvíce mě zaujala síla pro tvůrčí vyjádření. Musíme na tom pracovat. Často se lidé vymlouvají, že nejsou tvořiví. Tvořivost není vlastnost, je to disciplína. Kdo to tvrdí, často se vyhýbá těžké práci.
Celkově bych knihu zhodnotila jako přínosnou. Několik poznatků je opravdu pro mě nových a já si je ráda vyzkouším. Něco jsem už věděla a chce to jen více mého odhodlání dotáhnout započatou věc do konce. Přečtení knihy určitě neshledávám jako ztrátu času. Jakákoli informace, která vede k mé spokojenosti je vítána. Kniha je psána čtivou formou, přesto se zabývá vážnějšími tématy, na která se musíte soustředit. Kdo s pozitivní literaturou začíná, ať určitě sáhne po této knize. Kdo už má načteno, tak záleží na něm, jestli si chce něco zopakovat a dozvědět se, že to dělá správně pro svůj spokojený pocit. Mít radost, z toho, že se mám ráda a chci vést plnohodnotný život.
Foto: Nakladatelství Synergie
