Neskutečně jsem se na tuto knihu těšila. Paní Blanku sleduji od léta 2013, kdy jsem si přečetla na internetu o jejím úspěchu na světové soutěži marmelád.
O to více mě zaujala, když si v její rostoucí a skvěle vyvíjející se kariéře dokázala říct stop. Uvědomila si, že kvantita by šla na úkor kvality. Nebaví ji být podnikatelkou. Nechce vydělávat peníze pro ostatní obchodníky. Omezila marmelády na domácí prodej a jeden obchůdek u kamarádky v Praze. Tím docílila, že se na její marmelády čeká měsíce a získala spoustu fanoušků. Vaří marmeládu z čerstvého ovoce, za použití málo cukru, zachování co nejvíce vitamínů a přirozené chuti. Konzervuje pektinem. Používá ty nejkvalitnější a také nejdražší sklenice Weck, prostě to, co je nejlepší pro její marmeládu. Jsem žena činu a tehdy jsem si ihned na jejím webu objednala některé marmelády. Měla jsem štěstí. Přišly do tří dnů, dříve než jsem odeslala peníze na účet. Tím mě mile překvapila a potěšila, protože z mého emailu určitě vycítila, že bych nikdy vědomě nikoho neošidila. Marmelády byly výborné.
Autorka tuto knihu zpracovala jako své marmelády – poctivě a kvalitně. Je ničím nešizená a s láskou psaná. Na začátku vypráví, jak se to vše stalo a jak došla tam, kde je. Zmínila se i o problémech se svou rodinou – rodiči a sourozenci. Z textu je vycítit, že se pořád nad tím trochu trápí. Pomalu a jistě dochází k tomu, že teď je její rodina přítel a dítě. To je kruh každého z nás, o který se máme opřít. Co je za tímto kruhem – neřešit. Každá kapitola obsahuje zajímavé povídání o té zemi, kterou projíždějí s devítimetrovým karavanem. Roční cesta po Evropě, kousek Afriky a Asie je snem mnoha z nás. Ale málokdo si jde za svým snem. Paní Blanka ano. K tomu si přibalí výbavu na vaření marmelád, elektronické zázemí, stavební centrálu na 2,5kW, přítele a tříměsíční miminko.
Ke každé kapitole se také váže recept na marmeládu z místních surovin. Je libo Kdoulovou s piri piri, Banánovou s medem a rozinkami, Pomerančovo-jablíčkovou nebo Bezovou s citróny? Každou si můžete zkusit uvařit doma, dle jejího podrobného receptu. Také můžete připravit tradiční recept té země za použití její marmelády.
Kniha je vydána na kvalitním papíře a obsahuje stovky krásných fotografií, pořízených na cestách. Celkově se kniha dobře četla. Obsahem je mi velmi blízká, sděluje nejen zážitky z cest, ale i své myšlenky, pocity….. Na cestách si najde čas na svou další vášeň – běh. Vypráví i o nepříjemnostech, které je na toulkách po zemích potkaly. Popisuje místní obyvatele. Historky, které jí sdělili, vážící se k místům, jež v průvodcích nenajdete. Z každého slova psaném o jídle, je cítit, jak ho miluje. Mezi povídáním o cestách dává vsuvky se svými myšlenkami a názory o českém obchodu, o farmářích, o slušnosti. Na konci se mi líbilo shrnutí cesty, finanční i obsahové. Dozvíme se kolik km najeli, kolik nafty spotřebovali, kolik dali za dálniční poplatky, v kolika zemích vařili marmeládu, kolik utratili za pokuty a s jedním se vám svěřím hned. Naštěstí je nepotkala žádná nehoda. Kniha je krásným příkladem, že když něčemu opravdu věříte a jdete si za tím, dokážete to. Paní Blanka je mi z knihy velmi sympatická, nejen pro svou pracovitost. Ale i proto, jaká je. Nádherná kniha nejen pro milovníky recepisných cestopisů.
Foto: Nakladatelství Mladá fronta
