Film Pražské orgie představí dva bouřlivé dny se svéráznou ženou v Praze očima amerického spisovatele

Pražské orgie podle stejnojmenné předlohy americké literární legendy, Philipa Rotha, jednoho z nejrespektovanějších světových spisovatelů, jsou sedmý celovečerní film režisérky Ireny Pavláskové, jejíž filmy získaly více než dvě desítky ocenění, včetně Zvláštní ceny na MFF v Cannes. Je to poprvé v dějinách českého filmu, kdy český tvůrce osobně získal na film práva od takové žijící literární veličiny, držitele Pulitzerovy ceny za beletrii, Mezinárodní Man Bookerovy ceny a desítek dalších prestižních literárních ocenění. Pražské orgie Philipa Rotha jsou jedinečným pohledem na situaci v Československu sedmdesátých let očima Američana. Irena Pavlásková se záměrně rozhodla netočit vlastní dobovou studii, ale naopak důsledně zachovat a zprostředkovat onu unikátnost vnímání stavu zdejší společnosti cizincem s naprosto odlišnou společenskou zkušeností.

Irena Pavlásková získala od Philipa Rotha práva na zfilmování Pražských orgií před sedmi lety. „Philip Roth je literární klasik a byl jím již za svého života. Je držitelem neuvěřitelného množství cen a jenom získání práv od takové literární veličiny je zázrak, který s sebou nese velkou zodpovědnost,“ říká režisérka a scenáristka Irena Pavlásková. Osobně se s ním setkala v jeho domě v Connecticutu. „Chtěl vědět, jaký mám k tématu knihy vztah, jak jsem vnímala totalitu, už předtím si vyžádal moje filmy… Po více než tříhodinovém povídání mi řekl: Já vám ta práva dám! Než jsem se vrátila do Prahy byl už v Dilii v e-mailu návrh smlouvy od agenta pana Rotha. Bylo to skutečně bleskové a unikátní. Bylo mi nesmírně líto, když pan Roth odešel, hluboce se mě to dotklo. Zavázalo mě to ještě víc k dobrému filmovému výsledku. Philip Roth se těšil, že přijede na premiéru, a já mám trochu pocit viny, že jsem nesehnala finance rychleji, aby se toho dožil. Důvěra, kterou mi pan Roth dal, je pro mě neskutečným zážitkem a závazkem,“ říká Irena Pavlásková.

Adaptovat knihu pro film je vždycky těžké, protože literatura už z principu pracuje s jinými vyjadřovacími prostředky. Již od počátku se mi líbilo, že jde o pohled cizince, Američana, který proniká do české mentality a nahlíží na to, jak se jednotliví lidé vyrovnávali se situací, která zde v 70. letech panovala,“ dodává režisérka. Po celou dobu byla s Philipem Rothem v písemném kontaktu, probírali, co je třeba ve filmu zdůraznit, diskutovali o hlavních významových liniích příběhu, mluvili o hereckém obsazení.

Film je natočen v angličtině pro zachování autenticity, kdy přijede cizinec do Prahy a místní lidé s ním komunikují v jeho řeči. Do kin půjde film ve dvou jazykových verzích – originální anglická verze s titulky a verze s českým dabingem.

Příběh

Příběh filmu Pražské orgie nás zavádí do poloviny 70. let. Slavný americký spisovatel Nathan Zuckerman – často využívané alter ego Philipa Rotha – přijíždí do Prahy, aby zachránil a odvezl rukopis zakázané knihy napsaný v jidiš. Díky hledání díla se seznámí se svéráznou a nezkrotnou Olgou a pronikne na vyhlášené večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. Výstřední spisovatelka, pro niž jsou provokování a nevázané vztahy formou vzpoury proti nesvobodnému způsobu života, jaký lidem vnutil totalitní režim, Zuckermana přitahuje svou tajemností i děsí bezostyšnou otevřeností. Postupně se proti své vůli stane nejen divákem, ale i účastníkem dekadentního představení, v němž mnozí hrají falešně, a nikomu nelze věřit. Zuckermanova pražská návštěva, plná bizarních setkání s podivuhodným uskupením různorodých lidí se brzy stane téměř dobrodružnou a nebezpečnou misí. Zuckerman si nakonec není jistý, kdo je přítel a kdo je provokatér a donašeč. Kdo jsou lidé z dekadentních orgií v domě syna slavného malíře? Kdo je vyplašený student, který ho upozorňuje, že musí okamžitě opustit Československo? Kdo je jeho průvodce normalizačním peklem, vyhozený divadelní režisér a nyní údržbář v kotelně muzea? A kdo je jeho Olga: skandalistka a rebelka nebo hráčka dvojité hry? V ohrožení se ocitá nejen Zuckermanova svoboda, ale možná i jeho život.

Hlavní hrdinové

Olga je osoba, jejíž otevřenost je vlastně maskou, kterou používá na svou obranu. Olga je ve své odbojnosti navenek divoká, ale zároveň uvnitř křehká. Díky tomu, že je silná a expanzivní osobnost, to měla těžké v partnerství. I ona však v sobě nese víc tajemství. Není nakonec jen loutkou v představení, které ji donutil režim hrát?

Pro Nathana Zuckermana je pražská návštěva střetem se světem, o kterém sice něco ví, ale realita ho ještě víc zaskočí. Kvůli zcela odlišným zkušenostem je vlastně příliš důvěřivý a najednou se ocitá ve hře, jejíž pravidla nechápe, a neumí ji tedy hrát. Kvůli svým zásadám ani on není mužem, který je schopen Olgu zachránit.

Vztah Olgy a Zuckermana je ve filmu klíčový,“ říká režisérka Irena Pavlásková. „Olga Zuckermana přitahuje a děsí zároveň. Je tak strašně otevřená a bez skrupulí, že ho přivádí do rozpaků, a současně ho fascinuje.“

Večírek, na němž se Zuckerman s Olgou seznámí, je podle pamětníků inspirovaný slavnými večírky pořádanými u Jiřího Muchy, syna Alfonse Muchy, v domě na Hradčanech.

Herci

Nathana Zuckermana hraje v Pražských orgiích Jonas Chernick. Kanadský herec, scenárista a producent se podílel na desítkách kanadských a amerických televizních seriálů a filmů, řada z nich byla uvedena na uznávaných festivalech v Sundance, Torontu nebo Šanghaji. Hrál ve více než 60 filmech a získal mimo jiné ocenění Canadian Screen Awards – Nejlepší herec ve filmu The Best Laid Plans nebo Gemini Award pro Nejlepšího herce ve vedlejší roli v seriálu The Border a jeho nejznámějším filmem je mezinárodně úspěšná komedie My Awkward Sexual Adventure.

Roli Olgy ztvární ve filmu Ksenia Rappoport. Rodačka z Petrohradu je velmi respektovanou filmovou a divadelní herečkou, pravidelně hraje v zahraničních filmech. Byla nominována na Evropskou filmovou cenu za hlavní úlohu v dramatu Giuseppe Tornatoreho Neznámá, po boku Gérarda Depardieu si zahrála v životopisném snímku Rasputin, za hlavní roli v italském thrilleru Dvojitý čas, získala v roce 2009 na filmovém festivalu v Benátkách Volpiho pohár pro nejlepší herečku. V Itálii získala národní cenu pro nejlepší herečku roku.

Klára Issová a Jiří Havelka vytvářejí milenecký pár českých emigrantů, na jejichž popud přijede Zuckerman do Československa vyzvednout literární rukopis. A je to možná právě herečka Eva, která se smířila s tím, že v Americe nenajde uplatnění, kdo pomůže Zuckermanovi najít nový příběh. Dále uvidíme Miroslava Táborského, Martina Stránského, Jana Hrušínského nebo Petra Vondráčka, Viktora Dvořáka a Jakuba Wehrenberga – dva poslední jmenované v rolích známých českých spisovatelů-disidentů, inspirovaných Václavem Havlem a Ludvíkem Vaculíkem.

Do kin půjde film Pražské orgie ve dvou jazykových verzích – originální anglická verze s titulky a verze s českým dabingem. Postavu Zuckermana do češtiny namluvil Jiří Dvořák, Olze hlas propůjčila Dana Černá. Čeští herci ve filmu vytvořili své postavy ve dvou jazycích.

Tvůrci

Pro scenáristku a režisérku Irenu Pavláskovou jsou Pražské orgie sedmým celovečerním hraným filmem. Za svoje filmy získala řadu významných ocenění, včetně cen z těch nejprestižnějších světových festivalů kategorie A, jako je Speciální cena z MFF Cannes, (kam dvacet let před tím ani mnoho let poté nebyl do soutěžní sekce žádný český film přijatý) Grand Prix z MFF Montrealu, čtyři ceny z MFF Moskva, včetně ceny pro nejlepší ženský herecký výkon (Vilma Cibulková) dále Grand Prix Paříž Cretéil a mnohé jiné. Její filmy se kromě toho těší divácké návštěvnosti, film Čas dluhů byl divácky nejúspěšnějším českým filmem roku 1998, její zatím poslední režijní počin, snímek Fotograf, byl druhým nejnavštěvovanějším českým filmem roku 2015.

Spisovatel Philip Roth vycházel při psaní novely Pražské orgie z vlastních zážitků. Roth v 70. letech do Prahy jezdil a setkával se s českými zakázanými autory – Kunderou, Klímou, Vaculíkem a jinými. V 70.a 80. letech poskytoval podporu československým pronásledovaným spisovatelům a pomáhal zajišťovat vydávání jejich děl v USA. V roce 1976 odmítla komunistická moc Rotha do Československa vpustit, vrátil se až v roce 1990. Philip Roth zemřel ve věku 85 let v březnu 2018.

Kameraman Alexander Šurkala nasnímal obraz k řadě úspěšných českých filmů – Šeptej, Karamazovi a Ztraceni v Mnichově, za práci na filmu Juraje Herze Habermannův mlýn v roce 2011 získal výroční cenu Asociace českých kameramanů. Jako kameraman pracoval dále na filmech O dve slabiky pozadu, Indián a sestřička, Bez doteku, Přijde letos Ježíšek?, 10 pravidel jak sbalit holku a Polednice, koprodukční film Humorista aj.

Hudební skladatel Jiří Chlumecký složil hudbu k mnoha úspěšným filmům – Čas sluhů, Pražská pětka (Barvy), Corpus Delicti, Jen o rodinných záležitostech, Čas dluhů, Sametoví vrazi, Bestiář, Zemský ráj to napohled, Vybíjená a Fotograf. Je autorem hudby k filmům české režisérské legendy Věry Chytilové – Kopytem sem, kopytem tam, za kterou získal na festivalu českých a slovenských filmů vítěznou cenu, a Pasti, pasti, pastičky. Hudbu složil také například k televizním filmům Rašín, Bludičky, Nesmluvená setkání, k televizním seriálům Ranč u Zelené sedmy, Expozitura nebo Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů.

Střihač Pavel Hrdlička je podepsán pod více než patnácti českými i zahraničními projekty – například pod filmy Mistři, Protektor, Polski film nebo Čertí brko, či komedií O život. Stříhal také televizní seriály Clona a Já, Mattoni. Pravidelně spolupracuje se světově uznávanou režisérkou Agnieszkou Hollandovou, jako střihač se podílel na jejích snímcích Hořící keř, Přes kosti mrtvých i na novém projektu Šarlatán. Pavel Hrdlička je trojnásobným držitelem Českého lva za střih. Za práci na filmu Protektor byl oceněn rovněž na filmovém festivalu v Syracuse (USA).

Pražské orgie

Premiéra 10. 10. 2019

Scénář a režie: Irena Pavlásková

Foto: Bioscop


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353