Ve čtvrtek 9. června 2011 vstupuje do českých kin koprodukční dokumentární film České televize Po dlouhé noci den. Režisér a kameraman Tomáš Kudrna v něm zachycuje životní osudy tří žen – Polky, Češky a Ukrajinky, za druhé světové války nasazených v Německu na nucené práce.
Češka Libuše Audrlická, Polka Barbara Müller a Ukrajinka Inna Klimenková – trojice žen z třinácti milionů lidí nejrůznějších národností, kteří byli během druhé světové války nuceně nasazeni v nacistickém Německu. V portrétech těchto tří žen se režisér Tomáš Kudrna snaží zjistit, jak nucené práce ovlivnily jejich další životy.
S Libuší Audrlickou se život nemazlil. Jako nuceně nasazená prožila zpočátku velký očistec, když musela žít v baráku plném špíny, blech a štěnic. Opuchly jí oči a nakonec musela být pracovně přeřazena jinam. Štěstí jí však nepřálo ani po válce: rozešla se s mužem a nakonec přežila svou dceru i vnučku. Barbara Mülller, původně Polka nasazená na práce v Německu, také vzpomíná na nedůstojné podmínky nasazených žen, zvěčnělé vzpomínkou na nevábnou zelenou polévku plnou much. Po válce však její život nabral nečekaný směr. Vdala se za Němce, což bylo tehdy pro mnoho Poláků naprosto nepředstavitelné. Našla však ve svém muži pozorného a hodného člověka, s nímž žije dodnes. Život připravil těžké zkoušky také Ukrajince Inně Klimenkové, která vzpomíná, že v pracovním lágru byla každá žena pouhé číslo. Kdo si ho neuměl zapamatovat, byl krutě zbit. Problémy měla však i po válce v Sovětském svazu, když jednou pochválila německou organizaci práce a smysl pro pořádek, hrozilo jí pět let vězení. Nadřízený jí tehdy sdělil, že mluvit se naučí člověk už ve třech letech, ale mlčet až v šedesáti. Jestli chce žít, musí prý mlčet!
Režisér před sebou neměl lehký úkol. Najít vhodné protagonisty nebylo nic jednoduchého, protože nadace Erinnerung, Verantwortung und Zukunft, která celý projekt podporovala, nastavila i dost náročná kritéria. „Nadace měla požadavek, aby ve filmu byl někdo z Ukrajiny, Polska a České republiky. Chtěli jsme také najít někoho, komu nucené nasazení změnilo život a mělo zásadní dopad na jeho poválečný příběh. Dále to měl být někdo, kdo je i přes svůj vysoký věk v dobré formě a byl by s námi schopen cestovat třeba přes půl Evropy do míst, kde za války nuceně pracoval,“ upřesňuje Tomáš Kudrna.
Film vznikl v koprodukci České televize a Negativu s.r.o. za podpory Nadace Erinnerung, Verantwortung und Zukunft, která prosadila odškodnění nuceně nasazených a podporuje projekty, napomáhající vyrovnávání se s dějinami.
Foto: Česká televize
