Nový film Díra u Hanušovic bude v kinech od 24. července. Učitelka němčiny Maruna (Tatiana Vilhelmová), toho času hospodská, se snad nikdy nevdá. Na malé vesnici je o vhodné muže nouze: nerozhodný starosta (Ivan Trojan) tráví hodně času na posedu a čeká na svého jelena, dětsky naivní Olin (Jaroslav Plesl) je okolím považován za neškodného vesnického blázna a klempíř Kódl (Lukáš Latinák) se s chutí otočí za každou sukní. Maruně na klidu nepřidá ani její panovačná matka (Johanna Tesařová), o kterou spolu se sestrou Jarunou (Lenka Krobotová) pečují. Když navíc Jaruna využívá první příležitosti a odjíždí po boku postaršího Němce Hanse do Mnichova, zůstává Maruna v »Díře« s matkou i nápadníky sama. Jednoho dne však u Hanušovic dojde k nečekané události…
Při práci na filmu Díra u Hanušovic se sešla řada vynikajících hereckých osobností. Režisér filmu Miroslav Krobot, známý především jako dlouholetý šéf Dejvického divadla, herecký představitel Aloise Nebela nebo Pepika Hnátka z Okresního přeboru a spoluautor seriálu Čtvrtá hvězda, obsadil do hlavní role svého filmového debutu herečku Tatianu Vilhelmovou. Vedle ní ve filmu hrají Ivan Trojan, Lenka Krobotová, Johanna Tesařová, Jaroslav Plesl, Lukáš Latinák, Simona Babčáková, David Novotný nebo Hynek Čermák, v menších rolích se objeví také Klára Melíšková či Martin Myšička. Tvůrčí tým „Díry“ svůj filmový počin označil za načernalou komedii. Autoři scénáře Miroslav Krobot a Lubomír Smékal vnímají Díru u Hanušovic jako film o lásce a naději a jako výraz respektu k těm, co zůstávají.
Krobot napsal scénář ke svému filmovému debutu Díra u Hanušovic společně se svým spolužákem z gymnázia, dnes psychologem Lubomírem Smékalem. „Náš film má několik inspirací. Například poetiku a vnitřní humor Akiho Kaurismäkiho nebo bratří Coenů, ale nechali jsme se inspirovat i dílem bratří Mrštíků,“ říká režisér a spoluautor scénáře Miroslav Krobot. Svého dlouholetého přítele původně Krobot oslovil kvůli scénáři o stalkingu, ale postupem času z toho vznikla právě Díra u Hanušovic. S Lubomírem Smékalem však Krobot spolupracoval už v páté třídě na velkolepé, nakonec ovšem nedokončené dramatizaci Tří mušketýrů. Odlišnost profesí režiséra a psychologa pomohla tvůrcům při psaní rolí a poskytovala širší škálu pohledů na situace a příběhy postav.
Film vypráví naprosto současný příběh mladé učitelky Maruny, která pracuje jako hospodská v malé vesnici kdesi na Jesenicku, v níž natrefit na vhodného manžela není vůbec snadné. A tak se Maruna v podání Tatiany Vilhelmové zmítá mezi nerozhodným starostou Ivanem Trojanem, naivním místním prosťáčkem Olinem (Jaroslav Plesl) a promiskuitním klempířem Kódlem, jehož ztvárnila hvězda slovenské Partičky Lukáš Latinák. Marunina sestra Jaruna (Lenka Krobotová) naopak neponechává nic náhodě a krátce poté, co na pohřbu potkává postaršího Němce Hanse, se ho rozhodne následovat do Mnichova. V tu dobu v „ospalé díře“ začíná přituhovat. Společenským centrem vesnice i všeho dění je hospoda, v níž se kromě hlavních protagonistů schází i nekonformní trojice lesních dělníků David Novotný, Simona Babčáková a Hynek Čermák. Poetika filmu Díra u Hanušovic vyžaduje špičkové herce, a tak není divu, že Krobot obsadil převážně herce, které dobře zná ze spolupráce na divadle. Zároveň se však nebál do rolí vesničanů a pobudů obsadit řadu neherců.
Pro tvůrce bylo podstatné, aby hrdinové filmu promlouvali naprosto věrohodným jazykem, který patří k prostředí Jesenicka, kde se děj filmu odehrává. Proto postavy mluví v nářečí. Přestože se režisér zabýval i možností obsadit herce z Moravy, jimž by dialekt nedělal takový problém, vsadil nakonec na jistotu a obsadil herce, které dobře znal. Jejich role pak namluvil v nářečí na CD a s předstihem hercům cédéčka rozdal, aby měli dostatek času se dialekt naučit.
Výběr Jesenicka jako místa děje samozřejmě nebyl náhodný. Jde o prostředí, které Krobot se Smékalem důvěrně znají a vnímají ho jako kraj se specifickou dramatičností. Jesenicko patřilo do Sudet, v nichž byl za války i po ní narušen staletý vývoj, neboť celé území bylo uměle dosídlováno lidmi bez přirozených vazeb. „Docházelo k promíchávání různých typů lidí z odlišných kulturních prostředí, lidí s různými hodnotami, morálními pravidly a zvyky. Mnoho lidí zde utíká před nezaměstnaností a náročným životem jinam, kde jsou podmínky příznivější. Je tu hodně agrese, alkoholismu a dalších závislostí. Jsou tu ale i lidé, kteří se i v těchto podmínkách snaží nerezignovat a aktivně svůj život ovlivňovat. Těmto lidem jsme chtěli vyjádřit svůj obdiv a úctu,“ říká Lubomír Smékal.
Stejně jako prostředí Jesenicka byl pro tvůrce důležitý i humor. „Humor je pro mě nezbytnou součástí díla, pokud vnímám divadelní inscenaci nebo film jako pokus o sdílení, porozumění a hru. Což vnímám. Mám rád humor, který netrčí v podtitulu jako zadání, ale je zdánlivě samozřejmý a nenápadný, humor, který dokáže být na hraně tragického, provokuje mozkové buňky a hravost,“ říká Miroslav Krobot.
Jeseníky učarovaly i hercům a celému štábu. Na rozdíl od jiných natáčení, kdy se velmi často pendluje mezi domovem a placem, bydleli herci i štáb několik týdnů na místě lokace. Celý film se natáčel ve vesnici Vikantice, která je od skutečných Hanušovic vzdálená pouze necelých deset kilometrů. „Jsem vděčná producentu Ondřeji Zimovi, že mi pro celou rodinu zařídil komfort k tomu, abych mohla v klidu natáčet a v pauzách být s dětmi. Prostě jsme se na šest týdnů nastěhovali do Vikantic a tam jsme s Vojtou a babičkami žili vesnický život. Dodnes na to u nás doma všichni s láskou vzpomínají,“ říká představitelka hlavní role Maruny Tatiana Vilhelmová, která zvládla natáčení velmi krátce po porodu. Postava Maruny ji stejně jako Jeseníky inspirovala. „Maruna má můj obdiv. Myslím, že kdybychom se spolu potkaly, a pokud by se se mnou vůbec dala do řeči, zírala bych na ni s otevřenou pusou. Řekla bych si: tak to je ženská. Jsem úplný ořezávátko! Aspoň to mi běželo hlavou, když jsem četla scénář. A když jsme natáčeli, nechala jsem se vést od režiséra, scenáristy, herců… I Jeseníky jsou velmi inspirující místo; kdybych byla malíř nebo spisovatel, tak tvořím jenom tam,“ dodává Vilhelmová.
Film Díra u Hanušovic vznikl v producentské dílně Evolution Films u producenta Ondřeje Zimy. Koproducentem filmu je Česká televize – Tvůrčí producentská skupina Kateřiny Ondřejkové, RWE a Soundsquare. „Krobotův filmový debut se nejen dějově, ale i realizačně odehrává v prostředí zapadlé vesnice na Jesenicku. Je tedy více než logické, že vstup České televize do tohoto projektu je spojen s jejím ostravským studiem,“ říká kreativní producentka ČT Kateřina Ondřejková. Film vznikl za finanční podpory Státního fondu kinematografie a dále za podpory Olomouckého kraje a organizací Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu a Jeseníky Film Office. Do distribuce film uvede 24. července 2014 A-Company Czech. Ještě předtím bude ve světové premiéře uveden na 49. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kam byl vybrán do hlavní soutěže celovečerních filmů.
O autorech:
Miroslav Krobot (1951) režisér, spoluautor scénáře
Po studiu na JAMU nastoupil v roce 1975 do Západočeského divadla v Chebu, později přešel do DVÚ v Hradci Králové a v roce 1984 do pražského Realistického divadla. Už v letech 1985 a 1988 byl oceněn Cenou Českého literárního fondu za inscenace Merlin aneb Pustá zem a Čáry na dlani. V roce 1990 se stal kmenovým režisérem Národního divadla, kde mimo jiné nastudoval vlastní dramatizaci románu bratří Mrštíků Rok na vsi, za niž v roce 1993 získal cenu Alfréda Radoka. Od roku 1996 do konce letošní sezóny působí jako umělecký šéf Dejvického divadla, ve kterém nadále zůstává jako člen uměleckého souboru, tedy režisérem i hercem. První režií přímo pro Dejvické divadlo, kam kdysi přivedl celý svůj absolventský ročník katedry ALD DAMU, byla práce na adaptaci povídek E. A. Poea Utišující metoda. Dejvické divadlo se pod jeho vedením stalo scénou první kategorie. Jen v rámci loňských Cen Alfréda Radoka bodovalo Dejvické divadlo čtyřikrát, jako Divadlo roku bylo oceněno i v letech 2002, 2006 a 2011. V roce 2001 jej obsadil Petr Zelenka do původně divadelní inscenace Příběhy obyčejného šílenství, za roli otce byl oceněn další cenou A. Radoka, tentokrát v kategorii talent roku. Za stejnou roli ve filmovém přepisu obdržel v roce 2005 Českého lva. Od té doby vytvořil řadu výrazných filmových postav, velký ohlas zaznamenal například v roli Aloise Nebela. Film Muž z Londýna maďarského režiséra Bély Tarra, v němž ztvárnil titulní roli, byl uveden v Cannes. Zahrál si mj. ve filmech Tajnosti, Dům, Ve stínu, Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, Revival nebo Hořící keř. Je spoluautorem divácky úspěšného televizního seriálu Čtvrtá hvězda, v němž také hrál.
Lubomír Smékal (1952) spoluautor scénáře
V roce 1975 absolvoval studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a nastoupil jako psycholog práce v ZPA Nusle. V roce 1978 se nadchnul pro tehdy nový obor manželské a rodinné poradenství a terapie a v práci se hodně realizoval. V této době šlo o obor, který byl v rámci psychologie do jisté míry undergroundem a poskytoval poměrně široký prostor pro experimentování, nadšení i tvořivost. V 80. letech prošel výcvikem ve skupinové dynamické psychoterapii (SUR). V roce 1992 pobýval v USA, kde v Elysium Institute v Kalifornii absolvoval kurzy zaměřené na práci s tělem (aquabioenergetika). Po návratu pokračoval v práci v manželské poradně v Olomouci, kde se zabýval párovou a rodinnou terapií a poradenstvím, ale také skupinovou terapií a tzv. skupinami osobního rozvoje. Externě spolupracoval s redakcí olomouckých novin Puls a magazínem Olomoucký Kurýr. V roce 1997 byl na základě jeho scénáře natočen krátký film Gambleři. Po roce 2000 začal spolupracovat s Českým rozhlasem Olomouc, postupně začal psát krátké fejetony, které více než dva roky pravidelně dvakrát týdně v rádiu četl. Kromě těchto fejetonů se jednou měsíčně autorsky podílel na hodinových tematických relacích formou živých »talk shows«. Napsal několik publikací a statí se zaměřením především na mezilidskou komunikaci, problematiku moci a problematiku pomáhajících profesí.
Díra u Hanušovic
Herci:
Maruna – Tatiana Vilhelmová
Jaruna – Lenka Krobotová
matka – Johanna Tesařová
Jura – Ivan Trojan
Olin – Jaroslav Plesl
Laďova stará – Simona Babčáková
Balin – David Novotný
Laďa – Hynek Čermák
mladý Kódl – Lukáš Latinák
starý Kódl – Ján Kožuch
Hans – René Přibil
otec od rodiny – Zdeněk Julina
Smraďoch – Martin Myšička
matka od rodiny – Klára Melíšková
Tvůrci:
režie – Miroslav Krobot
producent – Ondřej Zima
námět a scénář – Miroslav Krobot, Lubomír Smékal
dramaturgie – Kateřina Ondřejková
kamera – Jan Baset Střítežský
střih – Jan Daňhel
zvuk – Viktor Ekrt, Marek Hart
architekt – Jan Vlček
výtvarník kostýmů – Katarína Hollá
umělecký maskér – Lukáš Král
Podívejte se na teaser zde:
Podívejte se na trailer zde:
Foto: Evolution Films
