Bohémové, disidenti, boj za správnou věc i humor se potkávají ve filmu Havel

Film inspirovaný disidentskými léty Václava Havla mezi roky 1968 a 1989 začal natáčet režisér Slávek Horák, který před časem slavil úspěch se snímkem Domácí péče. Hlavní hrdina jeho nového filmu prochází vývojem z úspěšného dramatika šedesátých let přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce let osmdesátých. Dějiny jsou ale podle režiséra až ve druhém plánu, film se snaží zachytit především život, vztahy a povahu hlavních postav. Základem filmu je pak hrdinův netradiční, ale o to silnější vztah s manželkou Olgou.

Je to drama, ale je tam tolik vtipných a absurdních situací, že se to drama často prolíná s komedií a vzniká tak kombinace komedie a dramatu, můj nejoblíbenější žánr, označovaný »dramedy«. Do silného osobního příběhu drama i smích patří, teprve jejich kombinace pro mě vykreslují skutečnou radost i bolest života. A náš hlavní hrdina zažívá výjimečné dramatické a absurdní situace, to byla taky moje hlavní inspirace pro vznik tohoto filmu – vidět v kině strhující a přitom zábavný příběh o důležitých tématech, film plný emocí,“ přibližuje vznikající film režisér Slávek Horák.

V hlavní roli se představí herec Viktor Dvořák. „Všechny postavy byly obsazené a my stále neměli odpověď na otázku „Kdo ho bude hrát?,“ přibližuje Horák „Pak přišel na casting Viktor. Věděli jsme z doslechu, že by měl být Havlovi trochu podobný, ale úplně nám vyrazil dech. Byl to prostě on! Nejen vzhledem, ale taky – a to především – chováním, ta charismatická kombinace přirozené inteligence, ohleduplné slušnosti a smyslu pro humor, to všechno Viktor má a nemusí to hrát.“

Olgu hraje Anna Geislerová, s níž tvůrci počítali už během psaní scénáře, vtipné situace filmu se opírají především o postavu »Lanďáka« v podání Martina Hofmanna. „Kombinace zdrženlivého gentlemana Viktora a hlučného bouřliváka Martina Hofmanna funguje skvěle, jejich konflikty nás baví už při natáčení a děláme všechno proto, abychom tuhle zábavnou energii přenesli na plátno co nejlépe,“ pochvaluje si režisér.

V dalších důležitých rolích hrají Stanislav Majer, Bára Seidlová, Jiří Bartoška, Jenovéfa Boková a Adrian Jastraban. „Mám velké štěstí, že všichni tihle úžasní herci to berou velmi osobně a zodpovědně, všichni chtějí být součástí jednoho z největších příběhů, jaký v Čechách máme a já se jen snažím příliš neztěžknout pod náloží takové odpovědnosti,“ uvědomuje si Horák rizika velkého tématu.

První klapka padla symbolicky v den, kdy začíná i samotný filmový příběh, v předvečer srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Natáčení začalo scénami divadelní premiéry a následného večírku, kde se začnou vtipně a překvapivě vyjevovat charaktery hlavních postav. Točit se bude s přestávkami až do konce října, některé záběry vzniknou i v době, kdy příběh na plátnech skončí, kolem 17. listopadu v období sametové revoluce z roku 1989.

Scénář k filmu vznikal tři roky, řada dramatických momentů vychází ze skutečných situací a faktů. Některé postavy a děj už ale vznikly v autorské licenci. „Jde o hraný film a už z podstaty hraného filmu jde o dramatizaci, převyprávění historických faktů způsobem, který má na plátně nejsilnější dramatický účinek. Fakta skutečného života nejlépe vystihují odborné publikace a dokumenty, ale v hraném filmu jde o emoce, o prožitek z příběhu, který vystihne ducha hlavních postav a hlavního děje,“ zdůrazňuje režisér Horák, jenž je společně s Rudolfem Suchánkem i autorem scénáře. „Jak říkají všichni velcí vypravěči – »Nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu«, nebo často zjednodušeně »Nejdřív příběh, potom fakta«.“ Premiéra v kinech je v plánu na léto 2020.

Foto: Bontonfilm

 


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353