Když se na deštivém počátku června 2013 sešlo nové umělecké vedení Divadla pod Palmovkou v čele s Michalem Langem na schůzce věnované budoucí podobě divadla, ani ve snu jej nenapadlo, co všechno se do večera toho dne odehraje. Vltava však už tou dobou stoupala a obavy, že by divadlo mohla zaplavit voda, se ještě téhož večera staly velmi nepříjemnou skutečností: technologické zázemí, část rekvizit i dekorací byly vodou zničeny a divadlo se ocitlo mimo provoz. Odcházející ředitel Petr Kracik zajistil likvidaci nejhorších škod, vlastní rekonstrukce divadla se však brzy ukázala být legislativně komplikovanou záležitostí.
V další sezoně muselo divadlo své původní plány značně zrevidovat a z části i prozatím opustit – prioritou se stalo přežít v co možná nejlepší kondici. Podmínky těch dvou uplynulých let, kdy bylo divadlo bez své domovské scény, byly opravdu náročné – běžně herci zkoušeli při teplotách kolem deseti stupňů a v provizorním osvětlení, teplota v kancelářích se pohybovala kolem patnácti stupňů, inscenace neměly regulérní generální zkoušky ani plnohodnotné technické zkoušky, byli jsme nuceni hrát a zkoušet v občas ne zcela vyhovujících pronajatých prostorech a těžiště své činnosti divadlo přeneslo na zájezdy po celé České republice.
Nikdy ale divadlo nerezignovalo na snahu o poctivé a kvalitní divadlo. Připravilo celkem devět premiér, z toho pět českých, které si získaly nemalou přízeň a ocenění – Jan Teplý zářící v roli Jaga v inscenaci Othello získal dokonce i širší nominaci na Cenu Thálie. Podařilo se dokonce uvést do života i „punkový“ projekt Studio Palmoffka, který slouží k uvádění divadelních experimentů a jako prostor pro spřízněné divadelní soubory. Divadlo navázalo také spolupráci se zahraničními divadly, tvůrci a festivaly. Proběhla také obměna hereckého souboru, do kterého nyní přišli mnozí zkušení herci i herci, kteří jsou nadějným příslibem do budoucna.
V těchto týdnech již probíhají dokončovací práce v divadelních interiérech. Takže, řečeno slovy někdejšího člena našeho divadla Bohumila Hrabala, »neuvěřitelné se stalo skutkem«. Díky tomu se diváci mohou těšit na řadu příjemných novinek – na nový divadelní klub, nové webové stránky i vizuál divadla, jehož autorem je Martin Ponec, zcela nově pojednanou Malou scénu, nově zřízenou galerii ve foyeru a příjemnější divadelní pokladnu. V neposlední řadě také na nové inscenace – českou premiéru skvělé černé grotesky Johna Hodge Spolupracovníci, která slavila obrovské úspěchy v Londýně, českou premiéru autorské komedie Braňa Holička o největším českém novináři všech dob Henri de Blowitzovi či na černou komedii o mužské krizi středního věku FUK!, ve které se představí Jiří Langmajer. Ve druhé polovině sezony pak diváky pozveme na českou premiéru skvělé dramatizace světově proslulého skandálního románu Johna Littella Laskavé bohyně, na slavnou náměsíčnou grotesku Penzion pro svobodné pány, nestárnoucím humorem sršící komediální klasiku Večer tříkrálový nebo na autorskou komedii Tomáše Svobody Srnky. Samozřejmě, že diváci nepřijdou ani o své oblíbené starší inscenace, z nichž některé patří ke stálicím našeho divadla – například inscenace Edith a Marlene do konce kalendářního roku dosáhne neuvěřitelné 300. reprízy.
Palmovka přežila a je tu pro své diváky.
Krátké anotace Divadla pod Palmovkou na sezonu 2015-2016
John Hodge: SPOLUPRACOVNÍCI
Černá groteska o jedné absolutně nemožné spolupráci
Divadelní hra scénáristy kultovních filmů Trainspotting, Mělký hrob a Pláž, je ironickou komedií o odpovědnosti za své činy i o nejrůznějších nástrahách, které čekají na člověka v každé době. Hodgeho dráždivě moderní »faustiáda« napsaná v roce 2011 se důmyslně dotýká událostí ze závěru života velkého sovětského spisovatele Michaila Bulgakova čelícího perzekuci ze strany sovětského režimu. Hra plná chytrého britského humoru spojuje skutečné události s momenty zcela fiktivními. Inscenace měla velký úspěch při svém prvním londýnském uvedení a byla oceněna prestižní Cenou Laurence Oliviera za nejlepší novou hru.
České premiéry: 2. a 3. října 2015
Režie: Michal Lang
Braňo Holiček a kol.: HENRI DE BLOWITZ
Divadelní obrazy ze života jednoho z nejvlivnějších Čechů
Říká se, že každý národ má nějaký svůj charakteristický rys. U českého národa to zřejmě je »schopnost« přehlížet a ignorovat osobnosti, které dosáhly ve svých oborech mimořádných výsledků a získaly světový věhlas. Je příznačné, že jméno Henri Blowitz je u nás dnes známé jen málokomu, přitom v devatenáctém století patřilo mezi nejznámější jména světové žurnalistiky i politiky a dodnes bývá v zahraničí vyslovováno s velkou úctou a obdivem. Bizarní a na nejrůznější zvraty bohatý životní příběh rodáka z Blovic u Plzně v něčem dokonce připomíná postavu Járy Cimrmanna – ovšem s tím podstatným rozdílem, že zatímco Cimrmann je postavou zcela smyšlenou, Henri Blowitz píšící texty do prestižních britských Timesů aniž by přitom uměl pořádně anglicky a zasahující podstatně do světového dění, skutečně žil. Autorská inscenace vznikne na základě autentických pramenů a dokumentů.
Světová premiéra: 20. listopadu 2015
Režie: Braňo Holiček
Maria Goos: FUK!
Černá komedie o úskalích mužského středního věku
Čtveřice kdysi nerozlučných přátel se po delší době sejde, aby pomohla jednomu z nich z velkého maléru. Setkání kamarádů zdravících se v dobách mládí přidrzlým pokřikem »fuk!« se ale postupně zvrhne ve vzájemné trumfování, během kterého se snaha pomoci příteli dostává rychle na druhou kolej – až je nakonec vlastně zapomenuta. Zato vycházejí na povrch nečekané a bizarní skutečnosti ze životů všech zúčastněných, které měly zůstat skryté a ze smíchu pak někdy i zamrazí. Vede z téhle tragikomické životní louže jménem život ještě nějaká cesta ven?
Premiéry: 18. a 19. prosince 2015
Režie: Petr Zelenka
Jonathan Littell, Daniel Majling: LASKAVÉ BOHYNĚ
Možná jste měli víc štěstí než já, ale nejste lepší … Příběh, který šokoval svět
Kontroverzní román amerického autora Jonathana Littella vyšel poprvé v roce 2006 a okamžitě se stal velkou literární událostí. Fiktivní paměti Maxmiliána Aueho zachycující s nebývalou otevřeností, přesností a historickou věrností osudy jednoho mladého, dobře zajištěného, vzdělaného a víceméně »slušného esesáka«, který se stal masovým vrahem, byly také u nás přijaty s obdivem a pobouřením. Silný příběh plný nadšení, oddanosti, ukrývané sexuální touhy, přátelství, ale i chladné racionality, citové vyprahlosti či nejrůznějších vnitřních běsů odhaluje s děsivou názorností obrovské nebezpečí číhající za určitých okolností na kteréhokoliv člověka ve kterékoliv době. Oněmi laskavými bohyněmi z názvu jsou totiž míněny lítice, které v řecké mytologii pronásledují provinilce… Román Johna Littella je právem považován za jedno ze stěžejních děl současné světové literatury. Divadelní adaptace Daniela Majlinga byla poprvé uvedena v Bratislavském Národném divadle, kde se setkala s velkým úspěchem.
České premiéry: 26. a 27. února 2016
Režie: Michal Lang
Seen O‘.Casey, Jiří Krejčík: PENZION PRO SVOBODNÉ PÁNY
Komedie o noční dámské návštěvě v penzionu, kam dámské návštěvy v žádném případě nesmějí
Půvabná komedie pozdní noci a brzkého rána plná nejpodivnějších zápletek i osobité »náměsíčné« poezie je vystavěna po vzoru klasických frašek. Její děj se točí kolem vskutku klasického mužského problému jak nejlépe dostat cizí ženu ze své postele předtím, než si jí někdo všimne. Dotýká se však také témat pokrytectví, nezbytnosti porušování některých pravidel, falešné morálky a nejrůznějších podob omezenosti, včetně té úřední. Je také mimořádně výstižnou komediální studií odvěkého souboje mezi mužem a ženou, jehož pomyslný vítěz bere vše… Hru uvádíme ve vynikající adaptaci režiséra Jiřího Krejčíka, která slavila úspěchy na divadelních jevištích i filmovém plátně.
Premiéry: 11. a 12. března 2016
Režie: Nikola Penev
William Shakespeare: VEČER TŘÍKRÁLOVÝ
Žádný sen není nesplnitelný… Jedna z nejslavnějších komedií všech dob v novém kabátě
Tato Shakespearova komedie patří k těm moudře optimistickým hrám, které v pravém slova smyslu baví. Je obdivuhodně napsanou veselou a něžně poetickou komedií o nejrůznějších podobách a projevech lásky a sebelásky, brilantní a překvapivou hrou záměn. Jejími ústředními hrdiny jsou k nerozeznání si podobní sourozenci Viola a Sebastian, kteří ztratili jeden druhého během strašlivé bouře na moři a považují se vzájemně za mrtvé. Shledají se nakonec? A získají protějšky, které milují? Kdo je vlastně kdo a kdo koho vlastně miluje? Bystrý rozum, nápaditost a přející náhoda nakonec způsobí, že je pýcha a nadutost po zásluze potrestána a zlý osud překonán. Příležitostí k dojetí, zasmání a překvapení je zde víc než dost – zvlášť, když se do příběhu zamíchají ještě postavy hostů a sloužících Oliviina dvora, zvláště pak Tobiáše Říhala a Malvolia, které patří mezi nejoblíbenější postavy ze Shakespearových her vůbec.
Premiéry: 29. a 30. dubna 2016
Režie: Ivan Krejčí
Tomáš Svoboda: SRNKY
Když jste dirigent a hlasitě vám klapou oční víčka, může to být docela problém…
Hořká autorská komedie úspěšného režiséra a scénáristy Tomáše Svobody je vynikající »looserovskou groteskou« o tom, že když se něco může pokazit, pokazí se to. Jádrem komedie jsou osudy několika životních outsiderů, do kterých zasáhnou srnky, jaké by chtěl někdy v životě potkat určitě každý… Srnky Tomáše Svobody jsou plné nečekaných a zábavných momentů, slovního i situačního humoru a zvláštní něhy. Není proto divu, že byly s úspěchem uvedeny na Kladně, v Libereckém Malém divadle a v Theatru Ludowem v polském Krakowě, kde se těší velkému zájmu diváků. Pro Divadlo pod Palmovkou vzniká nová autorem rozšířená verze.
Premiéra: 24. a 25. května 2016
Režie: Tomáš Svoboda
Foto: Divadlo pod Palmovkou
