Březnové premiéry divadel ABC a Rokoko se blíží, ve středu 5. března se proto sešli herci a tvůrci na tiskové konferenci, aby prozradili zajímavosti ze zkoušení. První premiéra Kdo se bojí Virginie Woolfové? v režii Petra Svojtky se odehraje 15. března v Divadle Rokoko. Od 22. března pak v Divadle ABC uvidíte adaptaci Bylo nás pět v režii Arnošta Goldflama.
Přesně v den premiéry v Divadle ABC, v sobotu 22. března, si připomeneme 122. výročí narození Karla Poláčka, autora oblíbené knihy Bylo nás pět. Arnošt Goldflam je velkým znalcem a milovníkem Poláčkovy tvorby, a proto ho Městská divadla pražská oslovila, jestli by se neujal nejen režie, ale také adaptace tohoto díla. Podle dramaturgyně Věry Maškové tak chtěla Městská divadla pražská pokračovat v inscenacích zaměřených na české autory, kteří padli za oběť 2. světové válce (Karel Čapek, Vladislav Vančura). „Dílo Bylo nás pět je právě touto dobou poznamenáno, byť velmi implicitně,“ vysvětluje Věra Mašková.
„Potřeba idealizace dětství, kam se člověk může utíkat, trvá dodneška. Takže my se utíkáme v zastoupení Karla Poláčka do jeho pomyslného dětství, do toho snu, který si všichni s sebou neseme, jak to bylo krásné, když jsme byli malí,“ popisuje režisér Arnošt Goldflam. V inscenaci by měl být, stejně jako v knize, východiskem z temnoty a určitou katarzí sen o Indii, který se zdá hlavnímu hrdinovi Petru Bajzovi, když onemocní spálou.
Roli Petra Bajzy ztvární Vasil Fridrich, který se na jevišti potká s téměř celým souborem Městských divadel pražských. Na tiskovou konferenci ho doprovodila Evellyn Pacoláková, která hraje jeho maminku, a Jitka Smutná s Hanušem Borem, představitelé Vařekových. Všichni se shodli na tom, že nejtěžší na zkoušení je hudební složka. Zazní zde totiž árie z nerealizované opery Zbyňka Matějů a Arnošta Goldflama Bylo nás pět, zdálo se mi. „My už v tuhle chvíli víme, že jediným nejvýznamnějším vrcholem inscenace Bylo nás pět bude hudebně-dramatické číslo, neb pan režisér mě požádal, abych v jedné scéně zahrál na housle, což pro houslistu není až takový problém. Ale vězte, že když se přijdete podívat, tak uslyšíte mě, jak zkouším hrát Narodil se Kristus Pán. Zatím to vypadá velice zajímavě a myslím, že to bude čím dál tím zábavnější,“ zve na představení Vasil Fridrich, který dostal housle do rukou poprvé před čtrnácti dny.
Už o týden dřív, v sobotu 15. března, se však v Divadle Rokoko odehraje premiéra inscenace Kdo se bojí Virginie Woolfové?, s níž se pojí další zajímavost. Ve středu 12. března totiž oslaví 86. narozeniny autor hry Edward Albee. Režisér Petr Svojtka na tiskové konferenci vylíčil problémy se získáním práv na uvedení, které nakonec pomohl vyřešit autor nového překladu Jiří Josek. Ten na tiskové konferenci vysvětlil, jak si poradil s překladem názvu: „Název Kdo se bojí Virginie Woolfové? odkazuje na populární americkou písničku z jedné disneyovky, kde se zpívá »kdopak by se vlka (= wolf) bál«. Vtip je v tom, že postavy hry anekdoticky spojují tuto písničku s americkou intelektuální spisovatelkou Virginií Woolfovou. V předcházejících českých překladech se proto objevuje v názvu »vlk« nebo Franz Kafka. Já to řešil tak, že jsem ponechal název, ale vytvořil poněkud rozšířenou verzi písňového textu, která tu narážku objasní. Agentura s touto změnou naštěstí souhlasila.“
Podle režiséra Petra Svojtky je inscenace hlubokou sondou nejen do partnerských vztahů, ale i existenciálních otázek. „Albee tady nahlíží nutkavou potřebu lidí hrát hry, které jim slouží k tomu, aby utekli před traumaty a nátisky světa, které nezvládají. Když jsem si to poprvé přečetl v novém překladu Jiřího Joska, měl jsem pocit, že čtu hru, která není stará padesát let, ale která byla napsaná před několika týdny,“ říká Petr Svojtka.
Oba hlavní protagonisté Veronika Gajerová a Aleš Procházka potvrdili slova Petra Svojtky o tom, že hra neztratila na aktuálnosti a shodli se na tom, že je založena hlavně na lásce. „Já jsem naprosto přesvědčená, že ti lidé se hluboce milují a že nemůžou být bez sebe, ani spolu. Jejich vztah je založený na hluboké lásce, tím je to vlastně absurdní. Ale to není nic nenormálního, spousta takových párů kolem nás je. Kdybychom hráli jen o nenávisti, tak to nemá smysl,“ vysvětluje Veronika Gajerová, která ztvární roli Marthy.
Na závěr tiskové konference představili dramaturgové Městských divadel pražských Věra Mašková a Jiří Janků dramaturgický plán nové sezony 2014/15, kterou zastřeší motto »Všechno je jinak«. Diváci se mohou těšit na pět premiér, z toho dvě budou původní novinky – Epsteinův Veterán a hra s názvem Happy End izraelské autorky Anat Gov. Hold Jiřímu Voskovcovi a Janu Werichovi vzdá Divadlo ABC hudební V+W Revue. Repertoár obohatí ještě dvě klasické hry – Dürrenmattův Romulus Veliký, komedie antických rozměrů, a Strindbergův Tanec smrti. Kromě toho se po letošním »nultém ročníku« Soirée herců Městských divadel pražských budou v příští sezoně konat večírky pravidelně každý měsíc. Milovníci divadel ABC a Rokoko tak budou mít příležitost poznat herce Městských divadel pražských tak, jak je ještě neznají. V nejbližší době je plánováno na 29. března Soirée Veroniky Gajerové a 12. dubna Soirée Veroniky Kubařové.
Foto: Městská divadla pražská
