Fenomén Karel Hynek Mácha opět na jevišti Nové scény Národního divadla. Básníkova nejznámějšího díla se tentokrát ujal David Prachař jako režisér a Václav Kuneš se souborem 420PEOPLE jako choreograf večera. V netradičním zpracování stěžejního díla tuzemského romantismu se objeví také Jan Kačer z Činohry ND.
Autoři David Prachař a Václav Kuneš představí Máchův Máj jako tanečně činoherní koncept, který bude v dosavadní tvorbě souboru 420PEOPLE, etablovaného doposud v žánru současného tance, výjimečný. Oba tvůrci budou v představení účinkovat a po sobě i ostatních chtějí, aby se v Máchově adaptaci setkalo a prolnulo co nejvíce uměleckých řemesel. Máj bude tančen, hrán, zpíván a recitován. Diváci se tak mohou těšit na známé tváře v netradičních uměleckých rolích.
Jak moc známe Máj? Všichni jsme jistě schopni rozpomenout si na první verše, zvolat Hynku, Viléme, Jarmilo! Ale dál? Dokážeme si uvědomit obsah, detaily, zachytit jeho náladu a uvědomit si přesahy, které toto nadčasové dílo připouští? Inscenátoři k jeho odkazu chtějí přistupovat zodpovědně: „S Davidem Prachařem již tři roky mluvíme o tom, že by stálo za to udělat společný projekt. David má rád tanec a pohyb, já hledám další obohacující prostředky k současnému tanečnímu představení,“ komentuje Václav Kuneš vznik inscenace Máj.
„Text budeme respektovat v celém jeho znění, i když se nebudeme bránit práce s ním a našemu vlastnímu pojetí a výkladu,“ doplňuje David Prachař. Můžeme se tedy těšit na plnohodnotné setkání s krásou Máchových veršů, interpretaci činoherní i taneční, zpěv a hudební doprovod živě z jeviště (P. Fajt, O. Anděra). Prioritou však samozřejmě zůstává současný přístup a dynamické moderní divadlo – i když: „Oba jsme vlastně takoví romantikové, ač si to třeba nechceme moc připouštět“, usmívá se Václav Kuneš.
V Máchově básni nalezli oba tvůrci námět, který vyhovoval jejich inscenačním pohledům: jak tomu činohernímu, tak tanečnímu. V rámci Národního divadla fungují všechny složky, nyní vzniká příležitost je promíchat, navíc Nová scéna, kde bude představení uváděno, je prostor experimentální: je to ideální místo pro taková setkání. Dost prozradí i obsazení »hlavních rolí« Máje tanečníky (členové 420PEOPLE), herci (členové činohry ND) a dvěma hudebníky.
„Rytmus básně je velmi taneční,“ vysvětluje Václav Kuneš, proč v Máji nachází inspiraci, „tancem určitě nebudeme vyjadřovat děj, spíše zachycovat atmosféru a náladu díla.“
Karel Hynek Mácha, český básník romantické epochy, je řazen k zakladatelům novodobé české poezie. Jeho nejznámější lyrickoepické dílo Máj je zpracováno jedinečným stylem; jde o osobní zpověď rozebírající základní otázky lidské existence. V Máji je přetřásána hrůzná osudová vina hrdinů, již se nelze ubránit. Mácha tak vyjadřuje svou rozervanost, deziluzi, hledá odpovědi na metafyzické otázky o věčnosti a času, o životě i smrti. Téma zpracovává brilantně, s bohatou obrazností a hudebností verše.
David Prachař s Václavem Kunešem se pracovně střetli již v minulém roce při realizaci slavnostního zakončení Oslav 20. Výročí Kyliánovy videotéky v Praze. Kuneš a 420PEOPLE slavnostní večer Různé břehy připravovali, v rámci programu vystoupil i David Prachař.
Literární náměty jsou nejčastějším zdrojem Kunešovy choreografické inspirace. Nicméně zatím šlo vždy o literaturu světovou. To, že se nyní obrátil k tématu ryze českému je skrytým pokračováním vize, vetknuté i v názvu tohoto souboru současného tance 420PEOPLE (nápovědou je znaménko +před číslovkou).
Inscenace vzniká v koprodukci 420PEOPLE, Nové scény ND a Činohry ND.
Máj | Premiéra 19. 3., repríza 25. 4. | 20 h. | Nová scéna ND
Autorský tým
David Prachař, absolvoval pražskou DAMU a svoji profesionální hereckou dráhu zahájil v libeňském Divadle S. K. Neumanna, kde se sešel s legendárním režisérem Janem Grossmanem; obsazovali ho i další režiséři, Jan Nebeský mu svěřil např. roli Osvalda v Přízracích. V roce 1989 hrál v jeho inscenaci Strindbergových Věřitelů v Divadle E. F. Buriana, s tímto režisérem přešel posléze do Činoherního klubu (1989-92), kde hrál mimo jiné titulní roli Oresta v Euripidově tragédii. V roce 1994 přišel s režisérem Nebeským do nově se formujícího Divadla Komedie, kde setrval až do roku 2002 a byly to pro jeho umělecký vývoj významné roky. Zahrál si tu řadu úspěšných rolí (například Lenglumé v komedii Okno do hlavy, titulní Hamlet (Cena A. Radoka, 1994), Clov v Konci hry, režíroval tu také své autorské představení Tiše ke světlu). Osudové pro něho tady bylo setkání s režisérem Michalem Dočekalem, v jehož inscenacích vytvořil několik postav (Solenyje ve Třech sestrách, Porcia v Kupci benátském, Šťastlivce v Lese a Fausta v Marlowově Tragické historii o doktoru Faustovi (získal za ni opět Cenu A. Radoka, 2001). Hostuje i na jiných scénách. Angažmá v činohře Národního divadla získal v roce 2002 a hrál zde v řadu úspěšných inscenací. Z řady televizních inscenací a seriálů ho znají také televizní diváci, natáčí filmy, spolupracuje s dabingem.
Václav Kuneš získal po absolutoriu na Taneční konzervatoři v Praze (1993) angažmá v Nederlands Dans Theater 2 a v roce 1998 v Nederlands Dans Theater 1 pod vedením Jiřího Kyliána (do 2004). Spolupracoval s celou řadou předních světových choreografů (př. O. Naharin, H. van Manen, W. Forsythe, P. Lightfoot, M. Ek, J. Inger a další). Od roku 2004, kdy působí na „volné noze“, spolupracoval například s japonským choreografem S. Teshigawarou, za jehož duet Scream and Whisper spolu s Rihoko Sato obdržel ocenění Tanečník roku 2005 v Cannes ve Francii. Z dalších jmenujme M. Schumachera a C. Bos-Kroese (celovečerní představení Trilogy a účast na Holland Dance Festival 2005, 2007 a 2009). Jako choreograf působil v Laterně magice v Praze (Graffiti), NDT 2 (Perspective), Copenhagen International Ballet (Sweat Tears, Neen-ya), divadle Korzo (Paedocypris Progenetica – small fish), Station Zuid (Wishes and Fears, Ghost Note) v Holandsku. Ve finském filmu My Madness is my love – Impressions of Vaslav Nijinsky ztvárnil postavu mladého Nižinského. Spolupracoval s J. Kyliánem (např. Last Touch First, 2008), nebo s R. Bolem v jeho Bole& Friends gala’s. V roce 2010 vytvořil pro soubor Ballet de l’Opera National de Bordeaux titul Temporary Condition a svou choreografii Small Hour uvedl v Dominic Walsh Dance Theater v Houstonu v Texasu a nyní i ve švédském Skånes Dansteater. Jeho choreografii Neen-ya zařadil na svůj repertoár také Balet Jihočeského divadla (2010).
Námět: K. H. Mácha: Máj
Režie a choreografie: David Prachař a Václav Kuneš
Hudba: Pavel Fajt, Ondřej Anděra
Scéna: Richard Maška
Světla: Jan Mlčoch
Obsazení: Jan Kačer, Nataša Novotná, Zuzana Herényiová, Václav Kuneš, Milan Odstrčil, David Prachař
Představení se hraje bez přestávky, délka cca 75 minut. Po představení bude následovat diskuze s diváky. Vstupenky v hodnotě 300,- Kč (na vybrané sektory lze uplatnit slevy) jsou v předprodeji v pokladnách Národního divadla. Inscenace je uváděna ve spolupráci s Novou scénou ND a Činohrou ND, za podpory Fondation BNP Paribas, Ministerstva kultury ČR a Hlavního města Prahy a mediálních partnerů: Opusosm, Taneční zóna, Taneční aktuality, Opera plus.
Foto: Národní divadlo / Pavel Hejný
