Když se ženské pohádají kvůli chlapům, to se pak dějí věci! Vztahy, láska, hádky, usmiřování, rozchody a návraty, to jsou hlavní témata slavné a u diváků oblíbené komedie Carla Goldoniho Poprask na laguně, kterou Národní divadlo moravskoslezské uvede v premiéře 31. května 2012. „Příběh se odehrává před polovinou 18. století, my jsme se ovšem chtěli vyhnout oné době rokoka, a tak jsme ho převedli těsně před polovinu 20. století, což kupodivu dost sedí – život nemajetných se totiž obírá stále stejnými věcmi. Doufám, že se divák dočká inteligentního humoru a na své vlastní životní trable se podívá s nadhledem,“ říká režisér inscenace Janusz Klimsza.
Jak je u něj obvyklé, nesnažil se pouze naaranžovat nezávazné komediální třeštění, ale soustředil se na vztahy mezi postavami a motivace jejich jednání, což komiku slovní i situační ještě zvýrazňuje. Scéna Martina Víška a kostýmy Elišky Zapletalové připomenou divákům v duchu již zmíněného časového posunu filmy italského neorealismu. Na inscenaci spolupracoval dramaturg Marek Pivovar a hudbu napsal Nikos Engonidis.
Děj slavné komedie začíná v rybářské vesnici, kde si ženy krátí čekání na své muže tlacháním a vzájemným popichováním, které přeroste v hádku. Po návratu mužů se situace dále vyostří, dojde i na rvačku a nezbývá než přivolat nezávislého soudce… Jedna komická situace střídá druhou a společně dodávají této komedii ten správný náboj, který nedá divákovi vydechnout, až se nakonec vše v dobré obrátí. Možnost opravdu se vyřádit a využít beze zbytku svého hereckého temperamentu v rámci brilantně napsaného textu dostanou Lada Bělašková, Renáta Klemensová, Jana Ondrušková / Kateřina Vainarová, Petra Lorencová, Anna Cónová, Tomáš Jirman, František Večeřa, Petr Houska, Dalibor Dufek, Robert Urban, Jiří Sedláček a další.
Premiéra komedie Poprask na laguně bude uvedena ve čtvrtek 31. května 2012 v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.
Goldoniho komedie byly v našich zemích uváděny už v 18. století a jejich úspěch trvá až do současnosti. Jejich hlavní devízou je komika jak situační, tak slovní. K jeho nejhranějším komediím patří Sluha dvou pánů a právě Poprask na laguně, které už několikrát reprízovala Česká televize s Miroslavem Donutilem, respektive Viktorem Preissem v hlavních rolích.
Janusz Klimsza (1961) studoval herectví na Státní vysoké škole divadelní v polské Vratislavi a divadelní režii na pražské DAMU. Režíroval v českých a polských divadlech, je také autorem jevištních výprav a divadelních adaptací. Byl pedagogem oboru herectví na Janáčkově státní konzervatoři v Ostravě. V letech 2001–2004 působil coby umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče a v letech 2004–2008 byl uměleckým šéfem činohry Národního divadla moravskoslezského. Od roku 2008 pracuje v NDM jako kmenový režisér činohry. Spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem a věnuje se také literární tvorbě.
Carlo Goldoni (1707–1793) byl nejvýznamnějším italským dramatikem 18. století a je označován jako zakladatel moderního divadla. Narodil se v Benátkách, kde také prožil nejdůležitější období svého života. Ale ještě během dětství často následoval svého otce za jeho prací, tři roky tak strávil v jezuitské koleji v Perugii. Odtud putoval do Rimini za studiem filozofie, kde se během druhého roku seznámil s hereckou skupinou, se kterou podnikl svůj známý útěk za matkou na bárce do Chioggie. Rodina mu tento nerozvážný čin brzy odpustila, takže se Goldoni mohl vydat do Pavie, tentokrát na studia práv. Odtud musel ve třetím ročníku uprchnout kvůli své satiře na pavijské ženy, která tamní vážené rodiny velmi pobouřila. Práva nakonec dokončil v Padově a poté se v Miláně seznámil s Guiseppem Imerem, šéfem divadelní společnosti San Samuele, s níž se Goldoni vrátil právě do Benátek. Pro představení této společnosti psal intermezza, která dokázala do hlediště přitáhnout početnější publikum. V roce 1738 je výsledkem jeho novátorských snah komedie Dvořan Momolo, v níž opouští strukturu komedie dell’arte, postavenou na několika stálých postavách s maskou a jejich improvizacích. Goldoniho text byl už pro herce závazný a museli se ho učit nazpaměť. Tento postup se mu pak nedařilo prosadit později ve Francii, kde kromě jiného působil jako učitel italštiny v královské rodině Ludvíka XVI. Carlo Goldoni byl „básníkem lidových Benátek“, své prosté hrdiny zobrazuje s upřímným zájmem o jejich radosti, štěstí a vášně. Komedie na jevišti má být podle něj odrazem skutečného života, bez ohledu na historický kontext, a proto jsou jeho díla aktuální i dnes a mnohá z nich se stále hrají na světových jevištích.
Foto: Národní divadlo moravskoslezské / Radovan Šťastný
