Slavná opereta Jacquese Offenbacha Krásná Helena se vrací na jeviště Národního divadla moravskoslezského. Přesně devadesát let od prvního uvedení v ostravském Národním divadle budou mít diváci možnost zhlédnout v Divadle Jiřího Myrona novou inscenaci jedné z nejoblíbenějších operet vůbec, Krásné Heleny, která originálně pojednává příběh známé řecké báje o princi Paridovi a nejkrásnější ženě na světě.
„V pořadí už sedmá ostravská inscenace Krásné Heleny bude francouzská díky francouzskému autorovi, ale taky antická, protože se odehrává ve Spartě. Výpravná scéna Davida Baziky spojuje právě antickou architekturu s krásou Paříže konce 19. století a zároveň ukazuje bizarní umělecké prostředí, které dokreslují i efektní varietně burleskní kostýmy Lucie Loosové,“ uvádí režisérka a šéfka souboru opereta/muzikál Gabriela Petráková.
V titulní roli se představí Martina Šnytová, už dvakrát nominovaná na
Cenu Thálie: „Roli Heleny si opravdu užívám, protože se nestává každý den, abych na jevišti slýchala, že jsem nejkrásnější žena na světě. Zpívá se mi dobře, je to pro mě moc příjemná střední poloha s několika koloraturnějšími pasážemi ve třetím jednání. Náročné je, že nemám alternaci, takže si hlavně přeju, abych byla zdravá a odzpívala každé představení co nejlíp.“
Roli Parida alternuje hostující Aleš Briscein, vynikající operní pěvec, účinkující u nás i v zahraničí a loni oceněný Cenou Thálie 2012 za svůj výkon v roli Romea v opeře Romeo a Julie na jevišti NDM.
Pod hudebním nastudováním je podepsán Karol Kevický, který se za dirigentským pultem bude střídat s Jakubem Žídkem. Choreografie je dílem Tomáše Protivínského.
Kromě Martiny Šnytové, Aleše Brisceina a jeho alternanta Petera Svetlíka se v dalších rolích představí Jan Fišar / Marcel Školout, Libor Olma, Jan Drahovzal / Václav Morys, Pavel Liška a další členové souboru opereta/muzikál.
Premiéra operety Krásná Helena se koná ve čtvrtek 26. září v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona.
Krásná Helena
Děj operety Krásná Helena se odehrává ve starém Řecku, těsně před vypuknutím Trojské války. Při rozhodování mezi Venuší, Minervou a Juno zvolí Paris, syn trojského krále, za nejkrásnější bohyni právě Venuši (Offenbachovi libretisté si nikterak nelámali hlavu a ve svých dílech nazývali řecké bohy a bohyně jejich římskými jmény). Venuše totiž Paridovi za odměnu přislíbila lásku »nejkrásnější ženy světa« – Heleny, dcery vládce bohů a manželky spartského krále Menelaa. Slavný mýtus o Paridovi a Heleně a zaručeně pravých důvodech největší války antického světa vyprávějí ovšem autoři po svém, velmi humornou a rozpustilou formou. Dílo bylo v době svého vzniku zároveň velkolepou satirou na Paříž své doby, pletky na císařském dvoře, lehkomyslnost krasavic, na zálety mocných i žárlivost jejich manželek.
Tříaktová opereta Krásná Helena (La Belle Hélène) měla světovou premiéru 17. prosince 1864 v pařížském Théâtre des Variétés. Titul, nadšeně přijatý kritikou i diváky (hned první uvedení dosáhlo zhruba 700 repríz), brzy nastudovala divadla i v dalších metropolích: Vídni, Berlíně, Londýně, ale i v zaoceánském Chicagu. Česká premiéra se uskutečnila v roce 1873 v pražské Švandově aréně na Smíchově. V ostravském NDM měla premiéru v roce 1923.
MARTINA ŠNYTOVÁ
Rodačka z Čeladné absolvovala obor sólový zpěv na Janáčkově konzervatoři v Ostravě u profesorky Elišky Pappové, u níž pokračovala i v magisterském studiu na Fakultě umění Ostravské univerzity, které úspěšně dokončila v květnu 2012.
V roce 2007 se stala finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a získala Cenu Jarmily Novotné.
V Národním divadle moravskoslezském hostuje od roku 2003, angažmá v operetním souboru získala v roce 2007, o rok později se stala jeho sólistkou. Ve zdejším souboru nastudovala už téměř dvě desítky hlavních rolí (mj. Arsena – Cikánský baron, Liduška – Paní Marjánka, matka pluku, Violetta Cavallini – Fialka z Montmartru, Minnie Feyová – Hello, Dolly!, Adéla – Netopýr, Denisa – Mam´zelle Nitouche). Mezi její nejnovější role patří Alena v Noci na Karlštejně, Nastěnka v pohádkovém muzikálu Mrazík, Adéla v Sázkách z lásky (Guys & Dolls) nebo Káča v muzikálu Divotvorný hrnec, za niž získala širší nominaci na Cenu Thálie 2011. Za svůj jevištní výkon v roli Heleny Zarembové v operetě Polská krev byla v úzké nominaci na Cenu Thálie 2012. Zatím naposledy se na jevišti NDM představila jako Komtesa Stázi v operetě Čardášová princezna a v původním českém muzikálu Fantom Londýna v hlavní ženské roli Evelyn.
Spolupracuje i s operním souborem NDM (Esmeralda – Prodaná nevěsta, Cupido – Orfeus v podsvětí, Ciboletta – Noc v Benátkách).
ALEŠ BRISCEIN
Původně vystudoval hru na klarinet a saxofon a až poté operní zpěv na Pražské konzervatoři. Ve studiích pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 1995 začal vystupovat ve Státní opeře Praha. Je stálým hostem opery Národního divadla v Praze i Státní opery Praha.
Účinkoval na prestižních festivalech, jako Edinburgh International Festival, Pražské jaro aj., spolupracuje s významnými orchestry, jako jsou Česká filharmonie, Skotský královský národní orchestr atd.
Od roku 2000 spolupracuje s Tokijskou filharmonií (Káťa Kabanová nebo Z mrtvého domu). V roce 2003 zpíval s velkým úspěchem v Massenetově Manon v kanadském Vancouveru a v Donizettiho Donu Pasqualovi na Kypru. V říjnu 2004 zahájil spolupráci s Pařížskou národní operou (R. Strauss – Ariadna na Naxu, Růžový kavalír, Elektra, Janáček – Z mrtvého domu, Věc Makropulos, Verdi – La traviata, Stravinskij – Život prostopášníka). Má za sebou velkou řadu pěveckých vystoupení u nás i v zahraničí (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie, Anglie, Španělsko, USA, Japonsko).
Ve svém repertoáru má také několik operetních rolí, například Edwina v Čardášové princezně, Sou-Chonga v Zemi úsměvů nebo Eisensteina v Netopýru. Nevyhýbá se ani muzikálu, hrál a zpíval například Tonyho ve West Side Story nebo titulní roli v Candidovi.
S NDM spolupracoval již několikrát, dosud však pouze se souborem opery, kde zpíval například Alfreda v La traviatě, Jeníka v Prodané nevěstě, Romea v Romeovi a Julii (za svůj mimořádný výkon získal Cenu Thálie 2012) nebo Lohengrina ve stejnojmenné Wagnerově opeře.
S oblibou se věnuje i staré a duchovní hudbě (Bach, Haydn, Mozart, Rossini). Spolupracuje rovněž s Českým rozhlasem a Českou televizí.
Foto: Národní divadlo moravskoslezské / Martin Popelář
