Poprvé v historii přivítá Balet Národního divadla do svého repertoáru dílo dnes již legendárního Izraelce Ohada Naharina, který již několik desetiletí patří ke „creme de la creme“ světového moderního tanečního divadla. Mozaiku jmen, jako jsou Jiří Kylián, Nacho Duato, Mats Ek, Christopher Bruce a William Forsythe teď doplňujeme dalším, velmi vzácným kamenem.
Ač se bude jednat o zvláštní kombinaci částí či celých opusů vytvořených Ohadem Naharinem v průběhu posledních deseti let, do jisté míry půjde o nový tvar, jelikož budou vytvořeny originální momenty v rámci režijní linky a choreografické struktury celého večera. Ohadovo silné charizma, velice specifické geografické a kulturní zázemí, jedinečná a originální poetika pohybu a výrazových prostředků všeobecně, bude obrovskou novou zkušeností nejen pro tanečníky, ale především pro diváky, kteří se mohou těšit na silný nevšední zážitek.
Ohad Naharin se narodil v roce 1952 v kibucu Mizra, tančit začal až ve svých dvaadvaceti letech. Během prvního roku v Batsheva Dance Company si ho všimla hostující choreografka, legenda moderního tance, Martha Graham a navrhla mu, aby se stal členem jejího baletního souboru v New Yorku. Odešel na její doporučení do USA, vzdělával se a tančil. Jeho taneční kariéra pak pokračovala v Izraeli (Bat-Dor Dance Company) a v Bruselu, kde působil v souboru Maurice Béjarta Ballet du XXe Siècle. V roce 1980 se Naharin vrátil do New Yorku, kde debutoval jako choreograf v divadle Kazuko Hirabayshiho. V tomtéž roce založil spolu se svou ženou Mari Kajiwarou společnost Ohad Naharin Dance Company.
Ohad Naharin šéfuje od roku 1990 souboru Batsheva Dance Company, který je osobitým, jiným a svébytným tělesem, považovaným za fenomén, sídlí v samotném Tel Avivu.
Taneční novátorský jazyk, kterým Naharin hovoří, se dá nazvat modernou. On sám pro něj používá označení gaga – obohatil jím svůj tvůrčí styl, převratně změnil způsob tréninků svého souboru, stal se zdrojem inspirace pro pohybovou praxi profesionálů i amatérů po celém světě. Gaga uvolňuje zažité stereotypy, rozšiřuje pohybový slovník, probouzí smyslový prožitek, hledá pravdu tančícího těla.
Sám o gaga říká:
Je to jazyk, který se teprve vyvíjí. Týká se hodně naslouchání svému tělu, jeho prožitku, ať tančíte či jste v klidu. Toto uvědomění vytváří prostor pro emoce. Neboť emoce se nesou na proudu energie. Uvědomění těla vytváří prostor pro jeho výbušnost; abyste vybuchla, potřebujete také prostor. Uvědomění ale vytváří také prostor pro jemnost. A to je, o co se snažím…
Ohad Naharin je choreogaf, který dokáže v divácích stupňovat napětí, jeho představení jsou rituálem i oslavou, událostí i zážitkem. I když jsou jeho díla na repertoáru nejvěhlasnějších světových souborů, nikdy nepřipravil premiéru pro jiný soubor než svou vlastní Batshevu. Na druhou stranu na ostatní soubory své premiéry nepřenáší jen tak, slepě a bez úprav. Je známa jeho další praxe: mutace vlastních děl – vždy na míru tomu kterému souboru připraví koláž z již jindy uvedených částí, doplní novým, vloží jiné souvislosti.
Jeho choreografie jsou stále živé a v pohybu.
Tak je tomu i nyní i s verzí decadance vzniklou pro Prahu a pro Balet Národního divadla.
Ohad Naharin: decadance
Choreografie: Ohad Naharin
Světelný design a scéna: Avi Yona Bueno (Bambi)
Kostýmy: Rakefet Levy
Hudba: Perez Prado & His Orchestra, Billy May´s Rico Mambo Orchestra, The John Buzon Trio, Dick Dale, tradiční izraelská hudba, Antonio Vivaldi, Marusha, Don Swan & His Orchestra, Dean Martin, Chari Chari, Kid 606, AGF, Fennesz, Kaho Naa Pyaar Hai, Chronomad, The Beach Boys, Rayon, Seefeel
I. premiéra: 4. 6. 2015 na Nové scéně Národního divadla
II. premiéra: 5. 6. 2015 na Nové scéně Národního divadla
Reprízy: 7., 23. a 24. 6., 27. 8. 2015
Představení vzniklo pod osobní záštitou J. E. pana Garyho Korena, velvyslance Státu Izrael v České republice.
Foto: Národní divadlo
