Budoucí šéf činohry Národního divadla moravskoslezského Peter Gábor se po loňském úspěchu Giordanovy Fedory vrací k opeře. Gounodova opera Romeo a Julie patří mezi často uváděné tituly operních scén v Evropě i v zámoří. Na ostravském jevišti byla naposledy uvedena v roce 1926. Téma nešťastné lásky dvou milenců, kterým rodiny nedovolí naplnit jejich city je notoricky známé. Právě tuto všeobecnou znalost tématu pokládá režisér inscenace Peter Gábor, jenž se do opery Národního divadla moravskoslezského vrací po velkém úspěchu s Giordanovou Fedorou, za velkou výhodu.
Děj tohoto nesmrtelného příběhu se Gábor rozhodl postavit na konfliktu dvou společenských vrstev společnosti. Snobských a konzervativních Kapuletů a liberálních a svobodomyslných Monteků. „Urovnat silou lásky nesmyslný a nekonečný svár mezi dvěma rody je úžasná myšlenka tohoto Shakespearova dramatu. Jsem rád, že mne tento nesmrtelný příběh potkal právě v opeře. Příběh nabitý silnými emocemi a hraničními životními situacemi je přímo stvořený pro různé žánrové zpracování. Gounodova hudba mne úplně dostala. Je v ní láska i nenávist, láska k životu i dialog se smrtí. A hlavně přesvědčení, že láska je víc než nenávist, a tento fakt bychom si měli naťukat do našich mobilů jako hlavní »připomínku dne«,“ říká o opeře režisér Peter Gábor.
Do Ostravy přivádí znovu celý svůj inscenační tým scénografa Jozefa Cillera a kostýmní výtvarnicí Katarínu Holkovou, která se kromě divadla věnuje i módnímu návrhářství. Letos se stala finalistkou Brilliant Fashion Talent. V hlavních rolích vystoupí jako Julie Agnieszka Bochenek-Osiecka, Jana Kačírková a Kateřina Kněžíková, rodačka z nedalekého Bohumína, která v Národním divadle moravskoslezském před několika lety začínala (jako Nannetta ve Verdiho Falstaffovi a Esmeralda v Prodané nevěstě). Dnes je přední sólistkou Národního divadla v Praze. V roli Romea se představí Aleš Briscein, Tomáš Juhás a Luciano Mastro. První z jmenovaných je stálým hostem Národního divadla v Praze a řady evropských operních scén. Letos v létě zpíval na Salzburger Festspiele roli Janka v Janáčkově Věci Makropulos. Je častým hostem Národní opery v Paříži, kde zpíval například Jeníka v Prodané nevěstě. V Národním divadle moravskoslezském zpívá od minulé sezóny Jeníka v Prodané nevěstě a letos k němu přibude Romeo v Romeovi a Julii a Albert Gregor v Janáčkově Věci Makropulos.
Dílo hudebně nastudoval mladý český dirigent Tomáš Brauner, který se již ostravskému publiku v minulé sezóně představil při novém hudebním nastudování Verdiho Nabucca. K opeře Romeo a Julie uvádí: „Toto dílo pro mne představuje jeden z vrcholů francouzského operního romantismu. Snoubí se v něm závažnost literární předlohy s úžasnou hudbou, která diváka zaujme nejen svou dramatičností, ale také melodičností. Pevně věřím, že návrat této opery na ostravské jeviště po několika desítkách let bude přijat s nadšením.“ Opera bude uváděna ve francouzském originále.
Premiéry se uskuteční 15. a 17. prosince 2011 v Divadle Antonína Dvořáka.
Romeo a Julie (Roméo et Juliette)
Charles Gounod (1818–1893)
Nesmrtelný příběh veronských milenců Romea a Julie je znám z mnoha podob. Ať již z původní literárně-divadelní od Williama Shakespeara nebo také z hudební – například z dramatické symfonie Hectora Berlioze, slavného Prokofjevova baletu a zejména opery Charlese Gounoda. Poprvé se Gounod zmiňuje v korespondenci o svém záměru kompozice opery podle slavné Shakespearovy tragédie již koncem roku 1864. Jules Barbier a Michel Carré vytvořili libreto v prvních třech měsících následujícího roku. Na rozdíl od literární předlohy Felice Romaniho pro Belliniho operu Kapuleti a Montekové (I Capuleti e i Montecchi) z roku 1830, která je ve výsledku Shakespearovou tragédií pouze inspirována, se libreto Gounodovy opery drží slavné předlohy víceméně věrně. Skladatel započal s kompozicí v dubnu roku 1865 a dílo dokončil o pouhé tři měsíce později. Nejdříve pomýšlel na to, že se opera bude uvádět s mluvenými dialogy, ale během příprav prvního divadelního provedení narychlo dokomponoval recitativy. Zachoval původní členění na pět jednání, přičemž zpívaný prolog přidal až na konci zkoušek, stejně jako slavnou Juliinu valčíkovou árii. Světová premiéra se uskutečnila v pařížském Théâtre Lyrique 27. dubna 1867.
Foto: Národní divadlo moravskoslezské / Martin Popelář
