V pondělí 2. června uplyne rok ode dne, kdy byly zasaženy povodní suterénní prostory Divadla pod Palmovkou. Bohužel v divadle stále ještě nehrajeme a rekonstrukční práce jsou stále ve fázi zpracovávání projektu, který by měl být hotov do 24. června tohoto roku. Teprve poté bude moci být vyhlášeno výběrové řízení na stavební firmu, která bude realizovat samotnou rekonstrukci.
Předpokládáme tedy, že stavební práce budou zahájeny v říjnu 2014. Návrat do opravených prostor Divadla pod Palmovkou by se tak měl (jak doufáme) uskutečnit na začátku roku 2015. Zprávu o dramaturgickém plánu a dalších plánech pro divadelní sezonu 2014/2015 vydáme v polovině června 2014.
Braňo Holiček a kol.
Hrabe ti? aneb Hrabal
Režie: Braňo Holiček
Dramaturgie: Ladislav Stýblo
Scéna a kostýmy: Nikola Tempír
Asistentka režie: Kamila Krbcová
Osoby a obsazení
BOHUMIL HRABAL – Dušan Sitek
HOLUB – Hana Seidlová
STUDENT – Filip Bařina*
VONI – Ondřej Volejník
Zuzana Slavíková
Miroslav Sabadin **
Angelika Sbouli**
* Student druhého ročníku herectví Pražské konzervatoře
** Student čtvrtého ročníku herectví Pražské konzervatoře
první uvedení 23. května 2014 v 19:30 v Divadle v Řeznické
další uvedení 6. června v 19:30 v Divadle v Řeznické
O inscenaci :
Zdá se, že spisovatel Bohumil Hrabal (1914 – 1997) i dnes, bezmála dvacet let po své smrti, vyvolává i v kulturně tak vlažném národě jako je ten náš poměrně bouřlivé reakce. A to i přestože dílo tohoto zatím posledního a ve své době skutečně masově čteného českého autora pomalu upadá v zapomnění, a pro mnohé z mladší generace je jeho jméno jen položkou na seznamu povinné četby. Kolem Hrabalova díla a jeho vyhraněné osobnosti panuje názorový zmatek, ve kterém se mísí fakta se lží i s nejrůznějšími polopravdami, přičemž o pronikavé dílo tohoto spisovatele jde až v poslední řadě. Patrné to bylo zejména během bouřlivé diskuze, kterou vyprovokoval nesouhlas části studentů s pojmenováním nymburského gymnázia Hrabalovým jménem. V této debatě probíhající téměř půl roku na internetu i v tištěných médiích přitom zcela zapadla jedna podstatná skutečnost, že se mediální humbuk rozhořel na základě novinářem překrouceného vyjádření předsedy Studentského parlamentu nymburského gymnázia, které původně mělo zcela jiný obsah i smysl.
Dušan Sitek a Hana Seidlová
Pozoruhodné je i to, že v posledních letech je Bohumil Hrabal více známý jako literární celebrita, která je připomínána především díky bouřlivému (a skandalizovanému) životu, než jako skvělý autor pozoruhodného díla. Jeho knihy se čtou málo, ale autor se stal jakousi pop-kulturní ikonou moderního češství, symbolem lásky k pivu a hospodám i obrazem samorostlého bohémství – vlastně ne tak docela nepodobnou Franzi Kafkovi, jehož siluety s odstátýma ušima zaplňují pražské prodejny se suvenýry, či Jaroslavu Haškovi, jehož tvář namalovaná Josefem Ladou zdobí spolu se Švejkem nejednu českou hospodu, přestože jen málokdo opravdu od Kafky, či Haška cokoliv přečetl. Ani tvář Bohumila Hrabala na nás neshlíží na pouze z pultů knihkupectví, ale v nesrovnatelně větším počtu se nakřáple usmívá z pivních etiket nymburského pivovaru, na jehož hospodských ubrusech si je možné přečíst i natištěný Hrabalův pozdrav s podpisem. A v Kersku je možné zakoupit i přívěsek či placku s namalovaným Hrabalem, který si jednou rukou přiťukává pivem a druhou rukou hladí kočku.
Filip Bařina
Na Hrabalově příkladu je zřejmé, že za jistých okolností a v jisté dobové konstelaci může dojít k tomu, že se pop-kulturně nahlížený obraz života spisovatele stane populárnější a v jistém smyslu i důležitější než jeho dílo. že neustále omílané senzační detaily „ze života“ mohou být tím, co do jisté míry zahluší, přidusí a překryje i nejlepší a nejsilnější literární díla. Otázkou, proč je tomu tak a co všechno lze za tímto procesem nalézt, se zabývá nová inscenace Divadla pod Palmovkou založená výhradně na autentických textech převzatých z Hrabalových textů, novinových článků, blogů a internetových diskuzí
O režisérovi:
Braňo Holiček, Vlastním jménem Branislav Holiček. Divadelní a filmový herec, divadelní režisér a dabér. Narodil se v Košicích, kde již od dětství hrál v dětských hrách a muzikálech. V roce 1997 hrál ve Východoslovenském státním divadle v Košicích titulní roli v muzikálu L. Barta Oliver!. V roce 1998 vydal debutové CD Kik Flip a nazpíval písně k soundtracku filmu Fontána pro Zuzanu III. Vystudoval herectví na Pražské konzervatoři (2006) a poté režii na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Již během studií působil jako kmenový režisér pražského Studia Ypsilon. Režíroval zde inscenace Meeting Point, Tmavomodrý svět (naruby), V sedmém pádu, Deadline, iJá a Demo demokracie, na kterých se většinou podílel i autorsky. V libereckém Divadle F. X. Šaldy režíroval Dianiškovy hry Přísně tajné: Hrubá nemravnost, Googling and Fucking a LSDown či Bassovu a Rutovu hru Kabaret R. I. P. V Divadle v Dlouhé režíroval vlastní hru Čekání. Jako herec se uplatnil v inscenacích Divadla na Vinohradech (mj. Vincent v Kalinoského Měsíčním běsu, Fleance v Shakespearově Macbethovi, Jorge v Rovnerově hře Vrátila se jednou v noci, Janek v Čapkově hře Věc Makropulos), v pražském Činoherním klubu (Saša Pylnikov v Sologubově Ďáblově houpačce, žák v Kunderově Ptákovině), v Divadle Letí (Joe v McPhersonově hře Slaná voda, účinkoval také v Rudčenkové hře Niekur, Eliášové hře Metal4Ever a v Kolečkově hře Bohové hokej nehrají). Hrál ve filmech Král sokolů, Všichni moji blízcí, Kruh, Rudý baron, Smyčka, Post Bellum, I ve smrti sami, Rána z milosti, Kousek nebe, Tajemství lesní země a v televizních seriálech Místo v životě, Světla pasáže, Život je ples, Vyprávěj a Zdivočelá země.
Foto: www.divadlopodpalmovkou.cz
