On, ona, jeho sestra a unikátní květina Dafné, která v sobě skrývá neuvěřitelné tajemství. V Divadle Rokoko začalo zkoušení české premiéry italské tragikomedie pojednávající nevážným způsobem o věcech velmi vážných. Premiéra proběhne 1. února 2013 v Divadle Rokoko.
On je uznávaný profesor, kapacita v botanických vědách. Ona je obyčejná italská vdova a navíc jeho sestra, rozhodnutá pečovat o něho stůj co stůj. Jejich soužití není nijak idylické, občas je to pravá »italská« domácnost, ale zároveň jeden druhého potřebují a péče jednoho o druhého dává jejich životu smysl. Až do té chvíle, než se objeví jiná žena. Vypadá poměrně obyčejně, přichází za profesorem z pracovních důvodů a jeho sestře chvíli trvá, než rozpozná nebezpečí. Netuší však, že příchod bývalé profesorovy studentky a velké lásky s sebou přináší problém mnohem větší než jen znovuvzplanutí starých citů. Nová italská tragikomedie nastoluje nenápadným způsobem ožehavé téma naší současnosti: Máme právo rozhodovat si sami o svém životě a o datu své smrti? Je odchod ze života věcí jedince, nebo je majestát smrti věcí etickou a také záležitostí těch, kteří zůstávají?
Režie se ujala Viktorie Čermáková, pro kterou to bude první spolupráce s Městskými divadly pražskými. Kromě bohaté herecké kariéry studovala Viktorie Čermáková v letech 2002–2005 režii na pražské DAMU. V roce 2006 se stala spoluzakladatelkou Divadelního studia Továrna, působícího převážně v holešovické La Fabrice. Od roku 2005 vytvořila inscenace v Činoherním studiu Ústí nad Labem, Rubínu, Divadle v Celetné, Ta Fantastice, Boudě ND, Divadle v Řeznické, La Fabrice či Středočeském divadle Kladno. Spolupracuje i se studiem Alfréd ve dvoře. Významnou část její režijní práce tvoří současná česká a světová dramatika a autorské projekty. V roce 2007 byla na festivalu Příští vlna / Next Wave oceněna za přínos českému divadlu a v témže roce byla jako talent roku nominována na Cenu Alfréda Radoka Mezi její nejnovější inscenace patří Poslední oheň na Nové scéně Národního divadla Praha, Lvíče v pražském Divadle Komedie, Lakomec v brněnském Národním divadle a Africká královna v Divadle Palace Praha. V roce 2010 vytvořila hlavní ženskou roli Kláry ve filmu Hlava – ruce – srdce režiséra Davida Jařaba.
K začátku zkoušení režisérka dodává, že inscenace se bude tématem smrti zabývat »lidsky« a že o humorné situace vyplývající ze soužití dvou sourozenců nebude nouze.
První čtené zkoušky se zúčastnila také překladatelka hry Marina Feltlová, která zde přečetla dopis od Vittoria Francescha adresovaný hercům a tvůrcům Divadla Rokoko. Vittorio Franceschi v něm mj. uvádí, že postavu Vanniho ztvárnil on sám a hra vychází z jeho vlastních zkušeností. Jako mladý pečoval o svou matku umírající na rakovinu a o několik let později na tuto nemoc zemřela i jeho manželka. Hercům Divadla Rokoko vzkázal srdečný pozdrav, popřál jim hodně úspěchů a vyjádřil přání přijet se podívat na premiéru.
Vittorio Franceschi
Úsměv Dafné
Režie: Viktorie Čermáková
Dramaturgie: Věra Mašková
Překlad: Marina Feltlová
Výprava: Barbara Wojtkowiak
Hrají:
Giovanni: Petr Štěpánek / Oldřich Vízner
Róza: Jitka Smutná / Dana Syslová
Sibilla: Evellyn Pacoláková / Máša Málková
Premiéra 1. 2. 2013 v Divadle Rokoko
Foto: Divadlo Rokoko
