„Otec mě vždy nabádal, že reportáže a články mají být krátké, úderné a výstižné. Mám však obavy, že se mi nepodaří popsat svůj poslední půlrok pouze v několika větách. Stalo se toho totiž tolik, že by to vydalo snad na celou knihu,“ přiznává na začátku našeho setkání se smíchem zpěvák Pavel Novák ml., syn legendárního interpreta hitů Malinká, Morava nebo Pihovatá dívka.
„Když jsem se na začátku, po loňských prvních únorových vzpomínkových koncertech, rozhodl, že vydám své první sólové CD, netušil jsem, co všechno se v následujících měsících odehraje. Koncem září jsem měl materiál, asi třicet skladeb od mých kamarádů. Producent, aranžér, baskytarista, kytarista byl jasný. Petr Vavřík z Buty. Známe se dlouhá léta a naprosto mu důvěřuji. Následovala schůzka, na které jsme zúžili výběr na patnáct písniček a hned potom jsme se dali do práce,“ začíná rekapitulovat poslední měsíce Pavel Novák ml.
„V létě si však Petr zlomil malíček na ruce a k léčení nestačila jen sádra. Lékaři mu sdělili, že bude muset na operaci. Před ní podstoupil i komplexní vyšetření, jehož výsledky ukázaly na problémy se srdcem. Petr mi jen naznačil, že jde pouze na banální zákrok do nemocnice, který neohrozí natáčení CD. To si myslel ale jen on. V nemocnici totiž zjistili, že je to vážnější a že ho čeká velice náročná operace. Nevědělo se však kdy.
Potkal jsem lidi, které mi snad postavil do cesty otec tam seshora. Lukáše Fronka, který se mi začal starat o prezentaci. Nové webovky, facebook, seznámení s mnoha lidmi, nové propagační materiály, návrh obalu CD… Po letech jsem potkal Lucku Bílou, se kterou jsem strávil nějaký čas opravdu v jejím světě a hlavně v zákulisí, v soukromí bez čumilů a senzacechtivých novinářů. Ukázala mi svět naprosté profesionality ve všech směrech a nabila mě další energií. Ona o tom ani neví, ale jestli někdy bude číst tento příspěvek: ,Lucko, díky!ʻ V ten okamžik jsem si uvědomil, že si musím klást postupné cíle. Jako první bylo na řadě DVD z únorových koncertů. Následoval koncert na Štědrý den na náměstí v Přerově, kde jsme DVD slavnostně pokřtili. Bohužel v tak slavnostní den jsem také okusil hořkost životních proher, zklamání a své naivity. Okusil jsem něco, co ani nedokážu pojmenovat. Závist, faleš, bezpáteřní »jakoby přátelství«… Vánoce nebyly loni mým šťastným obdobím. Ale první cíle byly splněny, a to je hlavní. Jak říkám: ,Není důležitá cesta k cíli, ale výsledek.ʻ A první cíle byly splněny.
Mezi svátky mi Petr oznámil, že v lednu nastupuje na operaci a nebudeme točit. Takže na natočení CD nám zbývá pouze únor. To pro mě byla děsivá představa. Jezdit dopoledne koncerty pro děti a odpoledne se přesouvat do studia »V« do Zlína a do noci natáčet. Ráno brzy budíček, opět hrát pro děti, odpoledne Zlín a neustále dokola. Byly dny, kdy už jsem propadal panice a kdy jsme třeba nenatočili vůbec nic. Petr mě stále uklidňoval. Dali jsme si krátkou pauzu a následující den to třeba zase šlo jako po másle. Taková šílená horská dráha. Natáčení jsme ukončili 8. března, přičemž CD jsem potřeboval mít vyrobené a dodané v pátek 11. března a to se povedlo. Byl to takový malý zázrak.Vůbec jsem si v tomto okamžiku neuvědomoval, že je jen pár dní do koncertu a my se s muzikanty ještě ani jednou nesešli. Tolik jsem věřil v jejich kvality, že jsem si nějaké selhání ze strany kapely ani nepřipouštěl. Obavy jsem měl jen sám ze sebe. Takže nakonec dvě zkoušky a bylo pondělí 14. března – den prvního koncertu. Nic samozřejmě nešlo, jak by mělo, a vše mělo skluz, ale s tím už se tak nějak počítá.
14. 3. 2011 – sál Městského domu v Přerově byl plný lidí. Pár minut po půl osmé začíná koncert vystoupením legendární kapely VOX. Tentokrát beze mě. Hrají a zpívají sami za podpory Jardy Macíčka a sklízí zasloužený úspěch. Jsem moc rád, že poslední písničku Neonová cesta můžu stát s těmito lidmi, kterých si strašně vážím, na jednom pódiu. Následují vystoupení Markéty Konvičkové, Pavla Vítka, Ivy Hajnové, Libora Vojkůvky. Všichni jsou bezva a uvědomují si vážnost večera, proč se koncerty konají, podle toho k tomu i velmi zodpovědně přistupují. Všichni jsou opravdu profesionálně připraveni. Všechno řídí zkušení moderátoři – Zdeněk Vrba z Nočního proudu a Dáša Misařová v Čro Ostrava. Křest CD proběhne bez komplikací. Klasicky přerovským pivem Zubr. To byl otcův nejoblíbenější mok, tak čím jiným pokřtít? To mi bylo jasné hned.
Po přestávce jde projekce, na níž mohou diváci vidět a slyšet známé osobnosti, kteří s otcem kamarádili. Lucie Bílá, Marta Kubišová, Eva Pilarová, Petr Janda, Vašek Vlasák z Citrónu, Heidi Janků, hudební kritik a publicista Jiří Černý, Ftantišek Ringo Čech… Projekce končí a já jdu s kapelou na plac. Před koncertem mnou klasicky zmítá nervozita, ale s prvními tóny se uklidňuji. Zpívání si užívám, tam jsem si jistý. Mluvené slovo je premiérové, a tak se občas ztrácím a bruslím, ale nakonec vše dobře končí. Několik přídavků a ve 23 hodin maratón končí. Po koncertě se s kapelou tak nějak semkneme. Každému jdu poděkovat, obejmout se s ním. Obklopil jsem se lidmi, které mám rád, a na pódiu to muselo být znát.
Následující den jsem už v 8 hodin v šatně a dívám se na tu spoušť, co jsme tam nechali. Zajedu doplnit pitný režim a potom domů odpočívat. Scénář v posteli, na základě poznatků z prvního koncertu, ještě mírně upravuji.
V 18 hodin jsem v Městském domě a přijíždějí další hosté, kteří vystoupí v první polovině večera společně s VOXem – Mistr František Ringo Čech, Libor Vojkůvka se svou půvabnou Dášenkou, Iva Hajnová a v neposlední řadě legendární Saxana – Petra Černocká se svým manželem Jirkou Pracným. Všichni odvádějí na pódiu skvělé výkony a když dojde na křest CD, tak si to na pódiu slovně rozdávají Ringo se Saxanou a vůbec se nešetří. Ale vše s úsměvem. Díky nim to dostává fantastické grády. To vše pod taktovkou Zdeňka Vrby a půvabné moderátorky Soni Šulákové, ze které nemůže Ringo spustit oči. Dává jí rady do života, které se bohužel nedají publikovat. Krátká přestávka, projekce a jdeme na náš druhý koncert. Kapela je ve fantastické náladě už v šatně. Já jsem kupodivu nervóznější než první den. Proč? Nedokážu odpovědět. První tóny a nervozita je pryč. Užívám si to a pokukuji i po kapele. Ano je to tady, užíváme si to všichni včetně lidí v sále. Přesně toto jsem chtěl! Naplněný »Měšťák« si vyžádá přídavky a já ještě stihnu popřát na pódiu Jardovi Macíčkovi k jeho narozeninám. Opouštíme pódium, objímáme se a smějeme se. Zvládli jsme to! Musím poděkovat všem, kteří se na koncertu podíleli. Hostům, kapele, zvukaři, technikům, osvětlovačům, pořadatelům, přátelům bez jejichž pomoci by se koncerty a vydání DVD a CD nikdy neuskutečnilo. Nechci jmenovat. Určitě bych na někoho zapomněl. Speciální poděkování patří lidem, kteří mě udržovali zdravého i přes to, že všichni kolem mě padali na následky těžkých chřipek: MUDr. Laďa Chytil ml., MUDr. Kunetka (ORL) a jeho sestřička – paní Dvorská, MUDr. Lenka Stáňová a lékárna paní Jolany Široké – U zlatého hada. Z onemocnění jsem měl velký strach a oni mě udrželi ve formě. Díky!“ popsal nám svůj poslední půlrok Pavel Novák ml. A jak ukazuje i naše fotografie, na pódiu si s ním zazpívala i jeho dcera Eliška.
A jak jej hodnotí on sám, především natáčení CD a oba velké koncerty, které byly poctou Pavlovu tátovi, který před dvěma lety odešel zpívat s nebeskou kapelou? „Jsem pyšný na to, že jsme to zvládli. To, co jsem prožil na pódiu, hlavně druhý den, tak to se slovy ani moc popsat nedá. Byla to nepředstavitelná radost, síla a obrovská energie tryskající ze všech muzikantů a snad i ze mě. Snad vtáhla všechny, kteří v přerovském Městském domě byli. Vůbec se nestydím za to, že se mi leskly oči, když jsem muzikantům a všem děkoval. Zaslouží si mou velkou poklonu. Vážím si toho, jak naplno do toho šli a co tomu vše obětovali. Ještě bych si to někdy chtěl zopakovat, ale kdy? To teď nedokážu odhadnout.“
Foto: www.pavelnovak.cz
