Druhý díl úspěšné knihy Hvězdy popu, které jsme milovali vydává Nakladatelství Prchal a přínáší dalších sedm osudů interpretů, kteří zazářili v 70. a 80. letech minulého století a mapuje nejen jejich uměleckou kariéru, ale i jejich soukromý život až do dnešních dnů. Můžete se těšit na příběhy těchto zpěváků: Jakub Smolík, Petra Černocká, Vítězslav Vávra, Eva Kostolányiová, Pavel Bartoň, Michaela Linková a Viktor Sodoma. A nechybí ani jejich exkluzivní fotografie z dětství. Portál TopVIP.cz vám z knihy Hvězdy popu, které jsme milovali 2 přináší seriál…
Po absolvování Keramické průmyslové školy v Bechyni (1963) se z Viktora Sodomy stal keramik. „Šel jsem tam trochu z trucu, protože táta mi od patnácti říkal, abych zpíval. V té době oba rodiče vystupovali spolu s Jiřím Suchým v Redutě a táta byl první v Čechách, kdo zazpíval v prosinci 1956 rokenrol se Suchého textem Z malého chlapečka čas udělá dědečka.“ Otec nakonec přihlásil talentovaného Viktora i přes jeho protesty v roce 1962 do soutěže Hledáme nové zpěváky. V prvním kole zpíval anglicky Jezebel, v semifinále Lucille a doprovázeli ho dva muzikanti – Ladislav Štaidl a Pavel Chrastina. „Na soutěž jsem se připravil, i když jsem nevěřil v úspěch. Nakonec jsem skončil druhý za Helenou Vondráčkovou, což rozhodlo o mém dalším osudu,“ přiznává Viktor, který skončil ve Zlatém slavíku 1963 na pěkném třicátém místě. A o rok později už byl dvacátý.
Po škole nastoupil nadějný keramik na umístěnku do Kralup nad Vltavou a stal se paličem, což znamenalo, že denně musel složit 120 metráků uhlí a naházet je do pece. Po večerech hrával po pražských kavárnách a barech s tanečním orchestrem Zdeňka Bartáka. Brzy se však přihlásila vojna. Vojín Viktor Sodoma sloužil na Ruzyni, kde se stal členem divadla VOJ. V prvním roce vojny se tam seznámil s Miloslavem Šimkem, ve druhém roce vedl bigbeatovou skupinu. A bigbeat si opravdu zamiloval. Po vojně působil Viktor Sodoma, kterému kamarádi říkali Viki, v kapelách Mefisto a Flamengo, kde zpíval spolu s Petrem Novákem. „V té době vznikla ve sklepě na náměstí Míru slavná písnička Povídej, kterou proslavil Petr Novák a hraje se dodnes. Tu písničku jsme měli v roce 1966 zpívat spolu. Akorát jsem končil vojnu a na zkoušky ještě docházel v uniformě,“ ohlíží se Viktor. Jenže než k tomu došlo a Flamengo mělo ve studiu natočit svůj první singl, Viktor z kapely odešel. „Navíc jsme tyhle skladby nechávali víceméně Petrovi, nám ty texty přišly hrozně naivní. To ,láska – páska‘, ,mám vás rád – pojďte spát‘ a tak dále a netušili jsme, že tyto písně přežijí až do dneška. Ty jeho balady jsou strašně milé, jednoduché, nekomplikované a dodnes se drží, kdežto ty komplikovanější skladby zkrátka zanikly,“ přiznává Viktor. Spolu s Petrem Novákem tehdy zazpívali i na Staroměstském náměstí na svatbě kolegy rockera Petra Jandy, který už bodoval se svou skupinou Olympic.
Dlouho nakonec ve Flamengu nevydržel ani Petr Novák, který ovšem svůj první singl se skupinou natočil a Supraphon jej vydal na podzim roku 1967 s písněmi Já budu chodit po špičkách a Povídej. Flamengo mělo domovské sídlo v loutkovém divadle Sluníčko a na kytary v něm hráli Pavel Fořt a František Francl. Necelé čtyři měsíce vedle sebe zpívali Viktor Sodoma a Petr Novák a dostávali 90 korun za vystoupení. Novák zpíval nejen svoje rozhlasové šlágry, ale i tvrdší beatový repertoár Zombies nebo Easybeats. Vedle vyzpívanějšího Sodomy a uprostřed decibelů se ovšem trochu ztrácel. Nehledě na to, že podle nahrávek si ho dívčí část publika asi představovala jako kluka, kterého si je možné vylepovat do sešitů nebo nad postel a najednou přišel vysoký, hubený kluk, který nebyl žádný velký krasavec. Novákovo působení ve Flamengu tak bylo dost omezené, a i pro kapelu byl Petr trochu problémem. Viktor Sodoma totiž zpíval Black is Black a jiné anglické věci, což zajímalo jiné publikum, než které chodilo na Nováka. Nakonec přišel do Flamenga za Viktora Sodomu Karel Kahovec, který ale rovněž zpíval anglicky.
„Do profesionálního Flamenga jsem byl přijat jako sólový zpěvák. Ovšem přišel Viktor Sodoma, a já jsem musel hrát na varhany. Odešel Sodoma a nastoupil Kahovec – a zase jsem sólově zpíval. Problém visel ve vzduchu, dva zpěváci vedle sebe obvykle nemohou existovat. Je ale zajímavé, že rozkol nepřišel z mé ani z Karlovy strany, ale od manažera Přemka Černého. Ten nás totálně rozeštval. Šel jsem s Čížkem pryč a založil nové George and Beatovens. Na bubny hrál Jirka Jirásek, kytaristi se střídali, ale jinak to šlo dobře. Až nadešel rok 1968. Emigrace dvou členů kapely, normalizace, doba nepřímých zákazů, které byly nejhorší, protože nikdo nevěděl, kdo se za čím skrývá,“ řekl po letech Petr Novák, který nakonec odešel z Flamenga jen pár měsíců po Viktoru Sodomovi.
„Petra Nováka jsem prvně viděl někdy na začátku šedesátých let, a bylo to na druhém koncertě skupiny Matadors, když šokovala Prahu svým výkonem a aparaturou,“ vzpomíná Viktor Sodoma a pokračuje: „Petr Novák při té příležitosti vystoupil jen s foukací harmonikou a kytarovou nahrávkou, kterou měl natočenou na magnetofonovém přehrávači Tesla Sonet Duo a zpíval Já budu chodit po špičkách. Potom jsme se nějak více skamarádili v klubu Olympik, který vedl Slávek Šimek, a já byl v té době na vojně. Tehdy nějak rozpustil skupinu George and Beatovens a začal formovat Flamengo. Nabídl mi spolupráci, která ale trvala velice krátce. Byl jsem ještě na vojně a docházel zkoušet do zkušebny, která byla ve sklepě jednoho domu na Mírovém náměstí v Praze. Jednou tam přinesl písničku Povídej, kterou s klukama nazkoušeli. Dělali jsme spolu jen něco přes tři měsíce, než jsem dostal nabídku od skupiny Matadors.“
A k žádné další spolupráci Viktora s Petrem už za Novákova života nedošlo. „Petr si pak už dělal věci, které pro něj byly typické a už mi ani spolupráci nenabídl. A já jsem vlastně už ani nechtěl, protože jsem ho v podstatě opustil v době, kdy se formovalo Flamengo, takže jsem měl takové výčitky svědomí, že jsem jim utekl k Matadors. Tehdy jsem mu to vysvětlil slovy, že takováhle nabídka se neodmítá,“ přiznává Viktor s tím, že se nerozešli ve zlém. „Několikrát jsem mu později zpíval na jeho výročích. A kdykoli jsme se potkali, tak jsme se spolu normálně bavili. Hodně jsme se potkávali i ve zkušebně, kde zkoušely málem všechny pražské kapely, hráli jsme třeba karty a necítili k sobě žádnou zášť. Sice jsme se přímo nekamarádili, ale jako kolegové jsme zůstali ve styku.“
…. Ve Zlatém slavíku 1971 byl Viktor Sodoma osmý a o rok později šestý – populárnější než on tenkrát už byli mezi zpěváky pouze Petr Spálený, Bob Frídl, Václav Neckář, Waldemar Matuška a Karel Gott. Jednalo se o Viktorovo nejlepší umístění ve Zlatém slavíku vůbec a nastala doba, kdy jako sólový zpěvák zažil absolutní vrchol. Stejně skvěle se prodávaly i jeho singly, které chrlil Supraphon doslova rychlostí blesku. Mnohdy jich bodovalo v žebříčku nejprodávanějších singlů tohoto vydavatelství hned několik najednou. Některé přímo pod jménem Viktora Sodomy, jiné skryté pod hlavičkou skupiny Shut Up Františka Ringo Čecha, kterou Ringo později přejmenoval na Skupinu Františka Ringo Čecha. V té době v Shut Up hráli a vokály zpívali tehdy začínající Petr Rezek a Zdeněk Merta. A zpíval nejen Viktor jako hlavní star kapely, ale i sám geniální Ringo. A v Skupině Františka Ringo Čecha zase hrál na kytaru Oldřich Říha, který později založil veleúspěšnou skupinu Katapult.
„Po roční spolupráci se Zahradníkem jsem přestoupil k Frantovi Ringo Čechovi, který mě úspěšně zlanařil po návratu z Ameriky. Jeho plány o velkolepé show mě lákaly, protože šlo o něco nového, co tu do té doby nebylo,“ říká Viktor. A z bigbítové hvězdy a rokenrolového krále se počátkem sedmdesátých let stala »bubblegumová« superstar.
Viktor Sodoma zářil v letech 1971 až 1974 ve skupině Františka Ringo Čecha a spolu také chrlili jeden hit za druhým – Trpaslíci trávou jdou, Kocour Číro, Ježek se má, Zelená je tráva, Parní stroj, Žárlivý kakadu, Vodotěsná ponorka, Tygr z Indie… V roce 1973 si Viktor zahrál a zazpíval malou roličku zbrojnoše v historickém filmovém muzikálu Noc na Karlštejně, který je populární dodnes. A když jsme u filmů, tak Viktor Sodoma se objevil už v roce 1965 ve snímku Bubny a v roce 1970 ve filmu Jsem nebe. Jeho zpěv můžete slyšet ve filmu Komedie s klikou z roku 1964 a o rok později si zazpíval ve snímku Každý mladý muž.
„My prostě nemáme jiný cíl než to, co by někomu mohlo připadat třeba hrozně přízemní a nízký: pobavit. Naše muzika není pro nic jiného než pro odpočinek, a to ani ne odpočinek aktivní. Je to prostředek k odreagování, aby měl člověk radost z muziky, radost ze zpěvu, radost sám ze sebe. Je to ideální muzika k tanci – a víc my ani nechceme. Kdybychom to rozebrali do detailů, tak dojdeme k závěru, že ze společenského hlediska my třeba ani tak hrozně důležití nejsme a kdybychom tu nebyli, tak by se možná skoro nic nestalo. Ledaže bychom někomu přece jen trochu chyběli,“ prozradil všeuměl František Ringo Čech v červnové Melodii 1972 jaký cíl má muzika, kterou se svou skupinou hraje.
„Čtyři roky s Frantou mi stačily. Byl jsem ženatý a potřeboval živit rodinu. Na začátek sedmdesátých let vzpomínám docela hezky, protože to byla opravdu sláva. Papoušky, Parní stroje a podobné ptákoviny jsme dělali schválně, protože nic jiného dělat nešlo. Byly to legrácky, se kterými si v uměleckých komisích různí cenzoři nevěděli rady. Tyhle ptákoviny vlastně předznamenaly příchod génia Ivana Mládka, který byl trošku jiný, ale v podstatě v tomhle pokračoval,“ tvrdí Sodoma, jehož éra s Františkem Ringo Čechem byla natolik úspěšná, že jednou měli v hitparádě i sedm písniček najednou.
Po čase se Ringo rozhodl změnit hudební styl a přitvrdit. Na post zpěváka angažoval tehdy začínající pěveckou hvězdičku Jiřího Schelingera. „Šel jsem do háje a myslím, že tímto rozchodem má kariéra skončila. Zpíval jsem sice s jazzrockovými kapelami, ale popularita strmě klesala,“ přiznává upřímně Viktor.
Foto: www.nakladatelstviprchal.cz / kniha Hvězdy popu, které jsme milovali 2
