Ondřej Suchý stále v zajetí klaunů a komiků

Spisovatel Ondřej Suchý, kterému koncem září vyšla dlouho očekávaná knížka plná neznámých překvapivých faktů ze života krále filmových komiků a jeho českých obdivovatelů a přátel – Když Chaplin potkal Buriana – se minulý týden vrátil z návštěvy Vídně, kde obešel některá místa své příští knihy.

Bude se jmenovat Svět Oldřicha Nového a já jel do Vídně poznat zblízka divadla, s nimiž měl pan Nový v minulém století něco společného – Raimund-Theater a Theater an der Wien. Byl jsem ovšem navíc ještě zvědav, jak vypadá současné vídeňské Muzeum cirkusu a klaunů. Před deseti lety se prý přestěhovalo z malých nepříliš vzhledných prostor (které jsem kdysi navštívil), na větší a důstojnější místo, na Ilgplatz 7, 1020 Wien. Muzeum se otvírá jeden den v týdnu, v neděli, a stojí za to ho navštívit! Já měl štěstí, že jsem mohl blíže poznat jednoho z jeho ředitelů, pana Roberta Kaldy-Karo. Bylo pro mě překvapením, když zavzpomínal na to, jak před dvěma léty pomáhal s instalací výstavy v našem Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích.

Vídeňské muzeum se rozkládá na 400 metrech čtverečních, ale pozorná prohlídka vám může zabrat dokonce i dvě-tři hodinky. Nejen úžasná sbírka dobových plakátů, programů a fotografií, ale stovky cirkusových, klaunských, artistických a kouzelnických předmětů. Vzácné hudební nástroje, klaunské boty různých velikostí a klaunské kostýmy, kouzelnické předměty (například z pozůstalosti legendárního Houdiniho), kostýmy artistů a artistek, části garderoby a různé předměty z pozůstalostí známých klaunských hvězd jakými byli Grock nebo Charlie Rivel, památky na bratry Fratellini či nádherný kostým pěvecké hvězdy Jospehine Bakerové. Plakáty a obrazy připomínají nejslavnější jména cirkusů Roncalli, Krone, Knie, Busch, mezi plakáty nechybí ani ty našeho cirkusu Kludsky a další. Jestliže je známé rčení, že někdy bývá pohled na něco takového, »až oči přecházejí«, pak ve vídeňském muzeu cirkusu a klaunů návštěvníkovi »oči přecházejí« od prvního kroku u vchodu, až po okamžik, kdy se později před týmž vchodem loučíte s milými a ochotnými hostiteli. Pan ředitel Robert Kaldy-Karo, mě nadchl nejen svou přátelskou vstřícností, ale i tím, že je nejen známým kouzelníkem a klaunem, ale také uznávaným cirkusovým historikem a publicistou. V roce 2017 jsem měl v Českém rozhlasu seriál Jak jsem potkal cirkus. Měl jsem tehdy za to, že tímto seriálem jednou provždy uzavřu téma, které mi v životě tak trochu vklouzlo pod kůži, především díky osobním vztahům s klauny – arménským Jengibarovem, švýcarským Dimitrim, ruským Nikulinem nebo se svérázným českým principálem Jaromírem Joo. Dnes už se mi honí hlavou odvážná myšlenka, že bych mohl ke svým chystaným knižním projektům přidat ještě jeden: Ten, který mě napadl při prohlídce nádherných třpytících se barevných exponátů ve vídeňském cirkusu,“ přiznal Ondřej Suchý.

Foto: Ondřej Suchý, Karel Spurný


Warning: A non-numeric value encountered in /data/web/virtuals/80747/virtual/www/wp-content/themes/Newspaper/includes/wp_booster/td_block.php on line 353